Speciální a "kutilská" příslušenství: 1. díl

A jsou tu znovu: amatérská podvodní pouzdra…

Přichází sezóna dovolených a s tím i hlavní období, kdy specializovaná - ale početná - „obec amatérských kameramanů-potápěčů“ bude opět moci spojovat své záliby. Zmiňme se tu dnes dvěma odstavci o už publikovaných anebo nově objevených „kouzlech“ šikovných kutilů naší malé zemičky. Jedním z prvních počinů našich stránek z tohoto podvodního oboru byl také článek o zlatých českých ručičkách, který přinesl i jednoduchý návod k výrobě takové levné pomůcky - z velice levné dózy např. na sypké potraviny. Možná by se čtenář divil, kolik se nám od té doby na prodejně chlubilo nadšenců s pouzdrem vyrobeným podle naší „navigace“ a taky s větší či menší dávkou vlastních nápadů navíc. Naše stránky přinesly popisy pevných krytů od firmy Sony i plastových „igelitových značek“ Aquapack nebo Aquacam. Odkazy na další prameny a profesionálnější výtvory italské nebo americké provenience byly součástí článku, podobně jako navedení na teplické nebo pražské zastoupení firmy Nimar. Dnes si přibližme celou problematiku trochu jinak: s výzvou kutilům o případné sdělení jejich zkušeností nebo návodech k čemukoli zajímavému (a třebas i pro digitální fotoaparát)…

Nejzdařilejším výrobkem za posledního půl roku se nám zdá pouzdro jednoho čtenáře z čech. Takřka profi-výtvor je (pravděpodobně) z polykarbonátových dílů a vyhlíží opravdu bytelně. Navíc má zjevně opravdu praktický a pohotový uzávěr: proti například kdysi mnou popisovaném obalování spoje izolepou (bylo to okoukáno) se to nedá srovnávat. Jak je doufám patrno ze zvětšeného obrázku (klikněte), vnitřní roura je osazena základovou deskou pro přišroubování videokamery do (předpokládám) stativového šroubu. To je ostatně jednou z prvních podmínek práce s amatérským pouzdrem: musí být buď dobře vybráno (vyrobeno) vzhledem k velikosti vlastní kamery - aby se tato „nemlela“ - anebo musí obsahovat podobné ukotvení přístroje uvnitř krytu. Ovládání přístroje se dá řešit většinou vodotěsným obalem pro dálkový ovladač anebo složitěji vodotěsnou průchodkou pro mechanické tlačítko s pryžovým koncem tlačícím na spouš. Inu, zlaté české ručičky se nezapřou. Znovu tedy tu výzvu: každý, kdo má s čím se podělit, je vítán a určitě bude i drobně honorován. Ke sdělování zkušeností bychom prosili několik řádek textu a alespoň dvě povedenější fota „jpg“, min. 800x600 - po předchozí domluvě…

Stativy, nástavce, držáky a specialitky tohoto užití…

Ukotvení videokamery - při práci - do stabilní polohy je základní podmínkou videozáznamu, respektive jeho použitelnosti pro solidní či vyšší nároky výsledné práce. Jsou sice spousty kameramanů, kteří si jsou při natáčení videa dostatečně jisti stabilitou svých rukou a tím i své kamery - ale X-druhů stativů je mimochodným důkazem o potřebnosti zde dále popisovaného příslušenství. Kromě běžných stativů - nejčastěji trojnožek různé výbavy - existuje i spousta dalších potřebných pomocníků této kategorie, které mají speciální anebo „ještě speciálnější“ použití. Stolní stativy budou sice součástí náplně jednoho z našich dalších recenzních článků, ale dnes ukažme několik pomocníků, které by mohly do této kategorie patřit. Fandovské výtvory všech možných realizací byly na naší firmě viděny také mnohokrát, ale asi jednou z nejčastějších snah všech kutilů bývá jakési strojařské vyjádření stolní úchytky (svěrky) k jejich stroji. Zde přiložené vyobrazení - klikněte si výše na detail po přemontování - budiž jedním z dalších důkazů zlatých českých ručiček. Mosazné nožky se prostě vyjmou a našroubují do kuželovitého úchytu a ze stolní svěrky pak vznikne malý stolní stativ. Kulová hlava s vlastním šroubem do stativového závitu kamery je na celé věcičce jediným průmyslovým produktem…

Nástavce a speciální stativy jsou zastoupeny i jinými vymoženostmi: vedle úchytů světel nebo mikrofonů ke „kamerám bez botky příslušenství“ - třebas držáku UNOMAT AS2 do závitu stativového šroubení (viz obrázek zde) - to mohou být i takové specialitky, jakými jsou např. ramenní opěrky (druhý obrázek). Jde tu tedy o nikterak nákladný - ale velice praktický - držák s rozdvojkou na dvě další botičky uchycení: k tomuto AS2 je možno připojit současně např. světlo i externí mikrofon - oboje samozřejmě bez možnosti tzv. aktivního připojení a tedy logicky s nutností samostatného napájení. V případě světla to znamená pořídit zcela nezávislé zařízení na akumulátoru videokamery s vysokou kapacitou v záloze; a v případě mikrofonu se jedná o podobný - ale obvykle pak mnohem méně nákladný - problém napájení miniaturními články, jež bývají např. označeny LR44 (Hama 46414 - obrázek s tímto odkazem). K výše jmenované ramenní opěrce snad jen dodejme, že umožní nejen odlehčit pravičce při dlouhém natáčení, ale může výrazně pomoci i stabilitě videokamery. Takže zopakujme naši výzvu: napište nám o svých výtvorech, podělte se s kameramanskou veřejností…

A máme tu - zcela mimo amatérský sektor - náznak profesionálního příslušenství, jež se bude snažit popsat několik následujících řádků. Zde je nutno se omluvit všem případným čtenářům z řad profíků: chci ukázat něco, co je opravdu už asi mimo určení našich stránek. Známý pojem STEADICAM je nejspíš vyjádřením opravdové „nejvyšší dívčí“, ale přesto si tu dnes dovoluji uveřejnit snímek jednoho pomyslného noblesního vrcholu kameramanství: speciální soustava profilů a závaží je uzpůsobena k jakési podobné funkci - tedy já se to tak (nevlastním modrou knížku) pokouším tvrdit - jako gyroskop tankové věže. Anebo raději jinými slovy: kameraman s touto na těle navlečenou záležitostí může libovolně chodit a (prý) i běžet a kamera na konci tohoto „gyroskopického řetězce“ se přesto chová velice umírněně, respektive stabilně. Celé zařízení váží údajně (přiznávám svůj „tenký led“) nějakých 20-30kg a nejen kluci od pana Stevena Spielberga by nám asi potvrdili, že není žádná sranda se s tím tahat. I když údajně existuje i těchto Steadicamů více druhů podle stupně výbavy a s tím pak souvisejícími (rozdílnými) hmotnostmi. I v našich českých - celostátních i významnějších soukromých - TV-studiích je (v zákulisích) tento zajímavý, funkční a pro všechny amatérské kameramany mimořádný „úkaz“ občas k vidění. Vyobrazené zařízení jsem „vyblejskl“ na loňském veletrhu CeBit v německém Hannoveru a podobné už jsem taky viděl i v brněnském TV-studiu…

Specialitky příslušenství, jež se nevidí každý den…

Nedávno jsme měli tu čest dodat našemu nejmenovanému odběrateli několik speciálních světel firmy Sony, totiž modelu HVL-IRH2. Snad bude ze zdejších doprovodných obrázků dostatečně patrné, jak takové dvoj-funkční zařízení funguje: jednak může svítit jako „standardní“ přisvětlující reflektor (to je ta středová bílá lampa) a pak také jako infračervený doplněk nočního natáčení. Kombinované světlo je zespodu osazeno tzv. inteligentní (tj. aktivní) botičkou a tedy logicky pasuje pouze k videokamerám Sony. Nasadili jsme jej pro ilustraci na doprodávaný loňský model DCR-TRV22 a pak uvedli postupně do provozu obě varianty svícení a samozřejmě je i vyfotili. Jak by mělo být snad zřetelné i z obrázků, kruhovým bočním vypínačem může být zapnuto buď infračervené světlo fialové barvy nebo středový reflektor, jenž má coby možnost volby trvalé svícení a také automatické rozsvícení podle úrovně okolního osvětlení snímané scény. A praktickou připomínkou by mohlo být také uvedení pořizovací ceny - maloobchodní doporučenka je 3.990,- Kč. To není sice ve srovnání s jinými libůstkami např. konkurence nijak závratná částka, ale vzhledem ke speciálnosti a v neposlední řadě i vcelku nepatřičné velikosti v poměru k malým kamerám (viz snímek) jde o vysloveně okrajovou záležitost. Tím myslím zcela výjimečnou prodejnost tohoto nepochybně zajímavého doplňku videokamer…

Ze zcela jiného soudku by mohly být specialitky optického příslušenství, o jejichž variantách amatérského segmentu jsme psali také zcela nedávno v článku o "Příslušenství z diskuse...". Dnes nabízím všem majitelům vyspělého stroje z pomezí neamatérské třídy - Canon XM2 - náhled na zajímavou předsádku tohoto impozantního průměru - 58mm - a nezanedbatelné pořizovací ceny: MOC je pro sadu předsádky se sluneční clonou a koženým obalem téměř 10,5 tisíce. Dodejme, že kvůli zvláštnímu tvaru je sluneční clonu nutno správně nasadit - nápisem Canon nahoru. Pokud se clona nasadí právě tak, jak je to vyobrazeno na obrázku kompletu, nastává známý efekt nežádoucího přivírání záběru - tedy tzv. vinětace. Širokoúhlou předsádku Canon WD58 si musí zájemce objednat pod označením WD58H (tak je dána zmíněná sada s clonou). Hlavním parametrem tohoto pomocníka pro zvětšení úhlu záběrů je konverze 0,7krát, což se dá laicky vysvětlit jako zvětšení zabíraného úhlu záběru asi o 30 procent…

Opět z úplně jiného šuplíku našeho oboru budiž následující popis zajímavé praktické pomůcky cestovatelů: miniaturního měniče napětí. Přiznávám bez mučení, že se na chvilku zpronevěřím plánované nekomerčnosti dnešní aktuality, ale snad to čtenář pochopí. Poměrně častými potřebnostmi spotřebitelů-cestovatelů jsou totiž auto-nabíječky pro rozmanitá použití: nabíječka k videokameře, digitálnímu foáku, mobilnímu telefonu a pod. Opravdu zapálený cestovatel s sebou tak často vozí několik různých nabíječek a přitom je řešení docela jednoduché: palubní sí automobilu o napětí 12V stejnosměrných nějak převést na nejběžnější síové napětí - tedy 220V střídavých. Nabídka je v tomto oboru poměrně úzká a vždy jde o relativně drahá a výkonově dosti omezená zařízení. Zmínka o ceně patří k měničům s maximálním příkonem 300W, jež je možno pořídit za ceny okolo 4-5 tisíc korun a zmínkou o omezeném výkonu mám na mysli nemožnost napájení jakýchkoli náročnějších spotřebičů. Logicky se nedá připojit k takovému měniči např. mikrovlnná trouba nebo žehlička - ale přenosný televizor (může být s vestavěným videem), holící strojek a takřka jakoukoli běžnou nabíječku „malého příslušenství“ tím určitě napájet moci budeme. Ušetření spousty peněz za rozličné auto-nabíječky i starostí s jejich sháněním je nabíledni. A teď tu drobnou komerci: máme skladem 10 ks měničů s maximálním příkonem 175W s krásnou cenou 1.490,- Kč za každý (vč. DPH)…

Pomocníci video-řetězce: čím výsledek prezentovat…

Tuto část dnešního článku vnímejme opět jako ukázku něčeho, co běžný spotřebitel-uživatel videokamery nevidí každý den. Povězme si tu o zajímavém doplňku z pomyslné druhé strany záznamového řetězce: každý doma určitě nemá video-projektor. Zpracovaný záznam musí mít možnost prezentace na přehrávacích zařízeních neboli vizuálních dílcech zmíněného řetězce: psali jsme tu o dobře dimenzované mechanice video-walkmanu Sony, dvoudílných mechanikách JVC ve videu anebo například DVD-přehrávači stejné značky. Vedle těchto přístrojů, jež umožňují přehrávat videozáznam bez opotřebovávání kamery a také v některém archivačním tvaru, je nutno vlastnit nějaký obrazový díl: mimo běžné domácí TV to může být samozřejmě něco extra s plazmovou či LCD obrazovkou. Jinou zajímavou variantou bude například zde vyobrazený projektor, jenž nabídne velkou úhlopříčku obrazu s relativně minimálními požadavky na prostor či finance. Porovnáme-li totiž pořizovací cenu takové velké plazmové TV s tímto modelem projektoru Canon LV-X2 (cca 65 tisíc maloobchodně), máme námět k zamyšlení. Nechci se pochopitelně pouštět do debaty o účinnosti projektoru v "denním" světle, ale efekt domácího kina je tu asi souslovím přiléhavějším, než tomu je u soustavy reproduktorů - do kina přece chodíme koukat hlavně na velkou plochu…

Nuže - co umí Canon LV-X2. Výkonově i cenově jde o přístroj nižšího až středního spektra firemní nabídky projektorů. V rozpětí vzdálenosti 2,8 - 4 metry umí obraz o úhlopříčce 2,5m, a to s rozlišením XGA, udávaným jasem 1.100lumenů a kontrastním poměrem 300:1. Mezi údaji najdeme například i rozsah velikosti plochy: 74 až 508 cm. Při promítání s nakloněním (v úhlu) je možno upravovat zkreslení funkcí digitální korekce až o +/-20stupňů. Nádherně přenosné zařízení je dodáváno i s transportním kufříkem a váží jen 2,95kg. I přes nízkou hladinu hluku samotného stroje - údaj je 38dB - se tento typ dá doporučit spíše do větší haly (když do domu) nebo výukové místnosti. V malém obýváku by přece jen i nízká hlučnost mohla být rušivou. V sortimentu firmy jsou i tišší projektory: nejlevnější z řady LV-S3 má například jen 32dB, nejdražší LV7555 za 300 tisíc pak 35dB. Popisovaná mašinka funguje jednoduše tak, že do přípojných konektorů (viz obrázek) lze zapojit jakýkoli patřičný zdroj videosignálu včetně možnosti propojení do počítače, a to s mnoha automatickými nastaveními. V nabídce funkcí nechybí třeba takové elektronické přiblížení, a to s obdivuhodným rozsahem 0,5x až 16x. A ještě k představě každého potenciálního zájemce: rozměry kouzelné krabičky jsou 260x244,5x76mm (délka-šířka-výška). Uveďme tu ještě přímou linku do technických dat LV-X2 a rozlučme se…

Závěrem dnešního povídání chci s opravdovým uznáním - nebo lépe vyznáním ? - vyzvednout krásu našeho oboru. A že nejen videokamery umí být krásné a zajímavé, pokusil jsem se dnes naznačit ukázkami neobvyklých - neboli ne každodenních - příslušenství a doplňků, jež si někteří kameramani mohou nebo dokonce možná i musí pořizovat a další kolegové se stejným postižením (tedy svým CAM-koníčkem) o nich mohou alespoň vědět anebo nad těmito informacemi podiskutovat. Chci ještě dodat, že o „obvyklých“ příslušenstvích - brašny, kazety, stativy, filtry, světla atd. - tu píšeme a budeme psát i nadále (s oživením témat). Jen jsem holt považoval za dobré založit další info-seriál, jenž by občasnou (ne-)pravidelností vhodně doplňoval už existující epizody na téma Naše drobnosti č. X, Videokamera a…, Úsměvy z naší praxe, Nevšední libůstky… či Speciality z historie…. A mi prosím nikdo netvrdí, že všechno z dnešního článku už viděl a všechno věděl. Pak bych musel doporučit jiný WEB, ale fakt nevím, kolik podobných www-adres o problematice videokamer v čR vlastně existuje…

Příště vyzveme i ke čtenářským recenzím a zkušenostem z praxe, ale mezitím se určitě zase dočkají "hledači recenzí a zajímavostí" ze světa videokamer. Tohle vše tady dnes opět slibují naše-vaše Videokamery CZ… A taky hlavní pachatel redigování a administrace těchto stránek: Petr Jelínek