Příslušenství z diskuse: světla+mikrofony

Přídavná světla v diskusi? Asi jsou na prvním místě!

Začněme třeba snad nejčastěji diskutovanými přídavnými světly. Nebudu tu (opět to raději připomínám) rozebírat osvětlující příslušenství jakýmkoli kompletním výčtem všeho, co je dnes k dispozici, ale vynasnažím se čtenářům našeho WEB-u názorně ukázat, jaká světla dnes například existují a jak a proč nejsou vzájemně kompatibilní právě "nejpohodlnější" světla samotných producentů: totiž do tzv. aktivních botiček. A slíbili jsme také, že po obdržení speciálního modelu světla Canon VFL-1 se rozdělíme s prvními praktickými zkušenostmi a vyobrazeními s našimi čtenáři a současně tady logicky také naznačíme i odlišnosti a výše zmíněné nemožnosti záměn do aktivních botiček příslušenství jednotlivých producentů. Nuže: proč nepasují tato příslušenství Sony, Canon anebo třebas JVC anebo Panasonic navzájem a jak to lze ukázat…

Asi nejnázornějším vyobrazením budiž samotné uspořádání kontaktů při pohledu na obě vyfotografovaná světla Sony HVL-S3D a Canon VFL-1. Vedle zjevně odlišných ploch kontaktů a jejich tvarů zjistíme, že zatímco Sony jich má 8 - a všimněme si jejich polohy vůči patici - u kombinovaného reflektoru se světlem Canon napočítáme dokonce 9 kontaktů (a poloha vůči šipce je výrazně jiná). A pokud možno detailně jsme nakoukli za všechny uživatele i do botičky JVC GR-D4000: tady to vypadá dokonce na 13 vodičů! Nech jsou zde uvedené rozdíly i konečným rozuzlením pro všechny, kteří by chtěli spekulovat nad záměnou. On mimochodem levnější reflektor firmy Sony má nejmenší doporučenou cenu (MOC) 1.990,- Kč, zatímco kombinace světla a blesku firmy Canon má MOC 5.445,- Kč. Je tedy zejména otázkou volby uživatele, chce-li utratit za jinak velice praktický doplněk některou ze zmíněných sum: samozřejmě to bude v prvé řadě podle vlastnictví přístroje…

K popisovaných světlům je potřeba naznačit ještě špetku praktické logiky. Vcelku malý příkon (a tedy světelný výkon) reflektoru - v obou případech 3W - nebude asi stačit na žádné větší prostory a pro použití zblízka zde bude zase zjevné omezení ve výběru našeho natáčeného objektu. Není se asi třeba příliš dohadovat nad pravděpodobnou reakcí očních víček a obličejových svalů snímané osoby po zamýšleném natočení její tváře, že ano. Jinými slovy: kombinace s bleskem je sice po stránce finanční to, čemu se nejčastěji říká "darda", ale z hlediska využití to vypadá podstatně praktičtěji. Nakonec ani Sony v tomto příslušenství nezahálí. Zde na stránkách českého Sony i v cenících dodavatelských firem nalezneme velice podobné světlo s bleskem HVL-FDH4: za MOC 4.990,- Kč. Podobná další světla Sony jsem sestavil do jednoho obrázku výše vlevo ke zvětšení. A pro lepší ilustraci všech rozumů, jež tu byly zatím vyřčeny, jsme ještě nasadili kombinovaný blesk-reflektor VFL-1 na nejvyšší model tzv. základní řady Canon: totiž MV650i. Nutno podotknout, že u této kamery sice svítilo světlo, ale blesk s fotografickým režimem nesynchronizoval. Inu: nejsou všechny aktivní botičky (logicky?) stejné…

Z jiného soudku jsou ale výkonnější světla tzv. univerzálních výrobců, tedy od firem Hama či Unomat. Velká část někdejšího rozsáhlého sortimentu Hama je sice dnes už dostupná velmi minimálně, ale zde vyobrazený reflektor je - do jisté míry - aktuální (vpravo): má uspořádání kontaktů pro nejpoužívanější akumulátory devadesátých let s napájením 6V a z názvu Magnum30 se určitě dá odvodit i příkon vestavěného halogenu. Tuším, že dodávky tohoto světla by měly být zatím možné a cena je někde v rozmezí 600-900 korun. Jenomže investice do akumulátoru a nabíječky bude u každého, kdo by případně nevlastnil odpovídající analogovou kameru, zjevná. Podstatně výkonnějším řešením je síové světlo Unomat LX800LP (uprostřed), jež má 150W a jeho jedinou evidentní nevýhodou je závislost na přívodním kabelu pro standardní sí: kabel jsme přeměřili a má skutečně - jak udává producent - 5 metrů. I toto síové světlo se sice dá připevnit do botičky kamery, ale zjevné oslnění živých bytostí je opět nabíledni. Cenově se pohybuje okolo 2 tisíc korun. Posledním světlem, o němž bych se chtěl dnes ještě zmínit, je kompletní sada firmy Unomat DC707BP. Za relativně rozumné peníze (do 4 tisíc za celou sadu) totiž nabízí dosti silný reflektor - dokonce 70W - a onu sadu tvoří i akumulátor a miniaturní nabíječka. A že nezávislý výkonný reflektor skutečně existuje, si může čtenář ověřit kliknutím na tento podtržený odkaz. Pozor: označení SP (set) versus BP (jen světlo) je o sadě s AKU a mini-nabíječkou, která jede sice "přes noc", ale je to tam a funguje - kdyby to někdo sháněl. Vysvětlení zkratek je i na německém WEB-u…

Poslední odstaveček ohledně světel věnujme drobným otázkám, jež by pravděpodobně mohly přijít. První budiž vysvětlení funkce přepínače funkcí: na Sony HVL-S3D je volič na boku a jeho polohami jsou: úplné vypnutí, automatické spínání se špatným osvětlením scény a pak i direktivní (trvalé) zapnutí. Canon VFL-1 má poloh díky blesku o něco více: odspodu je to od úplného vypnutí přes zapnutou funkci synchronizovaného blesku (levý symbol) a automatické funkce světla podle scény až po trvalé zapnutí reflektoru. Předpokládejme, že výše jmenovaná kombinace od Sony HVL-FDH4 bude fungovat podobně. A poslední zmínkou, jež může být podnětná, je způsob upevnění světel ke kamerám, jež nemají žádnou botičku neboli sáňky příslušenství. K takovým účelům slouží další produkty oborových firem v čele s universálními. Vcelku dost prodávaným na naší firmě je boční držák coby madlo s upevněním do stativového šroubu Unomat AS-2, jež tvoří dvojici kolejniček (rozdvojku) na příslušenství a navíc funguje jako solidní opora pro stabilní držení kamery. Cena na našem trhu se pohybuje u AS-2 obvykle v rozmezí 1-1,5 tisíce tzv. maloobchodních korun…

Externí mikrofony: řešení problémů hluku mechaniky?

Snad nejčastější náplní diskusí (nejen) na našem WEB-u je nedostatečná citlivost vestavěných mikrofonů a také nežádoucí snímání hluku motorků kamery anebo vysloveně likvidační rušení od hučení větru. Pomocí pro lepší výsledky, než mají integrované mikrofony kamery, mohou být samozřejmě externí mikrofony. Mrzí mě sice, že zajímavý - a drahý: bratru 8,5 tisíce MOC - mikrofon Canon DM-50 jsme neměli k tomuto článku k dispozici, ale nech mi čtenář věří, že takovouhle libůstku většinou opravdu nedržíme skladem. Za tzv. značkové mikrofony jsme tu nasadili na Sony TRV33 jejich model ECM-HS1 s MOC 2.990,- Kč. Měl jsem k dispozici i jednoduché vyobrazení speciálního externího mikrofonu JVC, tak jsem jej sem (viz už výše u 3. odstavce) dal, ale zde je nutno dodat, že jak u videokamer JVC, tak i Panasonic je příslušenství do aktivních botiček opravdu ještě speciálnější a tedy výrazně méně kompatibilní s větším množstvím firemních modelů. Přiložený snímek zde vpravo u odstavce ukazuje, jak pasuje do inteligentní botičky Sony onen praktický mikrofonní doplněk, jenž má samozřejmě vyřešeno přes aktivní patici i vlastní napájení - takže do něj není třeba žádné další baterie, což ovšem neplatí pro tzv. universální mikrofony - viz další odstavec…

Velmi omezenou nabídku levných externích mikrofonů pro kameramany-amatéry v naší malé české zemi zastupuje ze známějších firem zejména Hama. Její stereofonní model RMZ-14 (má objednací číslo 46114) by se mohl běžně vyskytovat v rozmezí 1,4-1,6 tisíce korun a se svou užitnou hodnotou bych si jej dovolil zařadit do užšího finále pomyslné soutěže o nejlepší poměr cena/výkon z celého výrobního sortimentu firmy Hama. Alespoň by se dalo takové hodnocení odvodit z uživatelských sdělení námi realizovaných zákazníků. Napájení obstarává miniaturní článek LR44 a jak vyplývá i z našich zkušeností: za ty penízky je to velmi solidní věcička. Standardní konektor do kamery typu JACK má 3,5mm a jedinou zatím zjištěnou vadou bylo zasahování molitanu do záběru u některých malých kamer, což jsme řešili buď vypodložením klínkem do botky kamery anebo to někteří uživatelé eliminovali sejmutím poněkud monstrózního molitanu. Popisovaný typ má také v sortimentu mono-bratra RMZ-13, jenž ale nestojí nijak výrazně méně a v prodejnosti má - alespoň u naší firmy - výrazně nižší čísla. Nechci tím ale určitě (fakt) tvrdit, že by mnozí další uživatelé nemohli znát jiné typy těchto universálních externích mikrofonů a mít s nimi i dobré zkušenosti (naznačte)…

Širokoúhlou nebo přibližující předsádku: co a jak?

Protože otázky širokoúhlých (WIDE) a přibližovaných (TELE) záběrů - respektive jejich "vylepšení" předsádkami - jsou taktéž poměrně častými diskusními tématy (nejen) tohoto WEB-u, věnujme se dnes trochu ještě této problematice. Nejprve bych chtěl naznačit všem, kdož měli v poslední době dotazy anebo pochyby ohledně přiložené předsádky u videokamery Canon MV650i: WA30,5 tam určitě JE a zcela FUNKčNÍ, ale opravdu to NENÍ totožný výrobek s tím, jenž je prodáván v červeném značkovém balení Canon za nemalé peníze: WD30,5 je za MOC: 4.823,-Kč. Dali jsme černou WA30,5 ze sady MV650i vedle stříbrné předsádky "WD" a vyfotografovali (zde u odstavce vpravo): funkčně ale určitě jde - opakuji - o totéž. Na jedné z dalších fotek (zde výše ta vlevo) je zase náš typ Canon "WA" vedle širokoúhlé předsádky Panasonic s jejich poměrně složitým firemním označením VW-LW3007E (znamená to 0,7x WIDE pro průměr 30mm) s MOC 2.495,- Kč: pro porovnání velikosti…

Před závěrem tohoto "osvětlení častých dotazů" chci ještě uvést několik drobností ohledně přibližujících nebo širokoúhlých předsádek univerzálních výrobců, tedy například opět firmy Hama. Přestože nákupem kterékoli předsádky lze ušetřit poměrně dost peněz, chci varovat ty, jež by se případně nechali zlákat nápadně výhodnou nabídkou v prodejnách s touto technikou anebo třebas tzv. foto-antikvariáty - prodejny s použitým zbožím. Ale NE proto, že by zboží s takovým účelem mělo být špatné nebo nefunkční! Zásadní problém může totiž bohužel nastat po přinesení takové předsádky domů a nasazení na kameru. Pojem "vinětace" je poučenějším uživatelům dobře znám: "zacouváním transfokátoru na doraz dozadu" se může na obrazovce TV bohužel objevit pohled, jenž - více anebo méně - nápadně připomíná pohled do jakési kruhové (betonové?) skruže. Zaoblí se totiž rohy obrazovky a pro popojetí transfokátorem "dopředu" (aby ona skruž zmizela) postrádá pak zase předsádka logiku. Naopak přibližující skla by většinou příliš problémů dělat neměla, ale i tak se tu patří důrazně varovat: Vezměte si VŽDY k vyzkoušení universální předsádky svoji videokameru pro ověření správné funkce! Nejspíš se to kterémukoli uživateli opravdu vyplatí…

Zbývá několik drobností, jež bych rád k tématu předsádek dodal. Universální předsádky mají obvykle přiloženu sadu mezikroužků - viz obrázek - a podle oné sady mezikroužků lze vcelku spolehlivě i odvodit použitelnost předsádky: když kupuje uživatel například sklo se základním (kmenovým) závitem 37 či 46mm ke kameře s menším závitem objektivu, může mít sice na objektivu relativní monstrum, ale pravděpodobnost hrozby vinětace je obvykle vcelku logicky výrazně nižší. Za zvláštní universální předsádky lze jednoznačně považovat výrobky typu "dva v jednom". Zde lze uvést dva druhy takových universálů. Jednak tzv. mechanickou dvojčočku, již je třeba ke změně koeficientu z oddálení (např. 0,65x) na přiblížení (např. 1,5x) sejmout a namontovat obráceně a pak také tzv. automatickou dvojčočku, která má ve svém kruhovém prstenci speciální mechanismus na překlopení optického členu z TELE na WIDE - viz obrázek…

Za náš/váš maják amatérských videokamer sestavil: Petr Jelínek