Nevšední libůstky našeho oboru: díl 1.

Video na Mini-Disc? Sony DCM-M1 není utopií!

Další experiment! A samozřejmě od Sony! Další proto, jelikož i jiné specialitky producentů - včetně Sony - bývají probírány (nejen) na našem WEB-u a samozřejmě proto, že jen tak někdo toto záznamové médium (MD) nepoužívá. Malý záznamový disk zatím stíhá jakýsi osud velikášské pýchy: kdo je v obraze, ví o čem je řeč. Minimální rozšíření či sdílení s dalšími výrobci a mnohá jiná omezení učinila toto nadějné médium do jisté míry osamělým a speciálním. Jenže Sony jde dál! A nabízí mimo náš (zatím?) nevděčný E-kontinent nový model své zcela šílené, ale maximálně zajímavé videokamery se záznamem videa v MPEG2 na MD - známý Mini-Disc - model Sony DCM-M1. Jen nevím, jak dlouho už tohle vlastně existuje, protože na LCD (zvětšete si) je vpravo dole indikováno dosti staré datum (zapomněli to snad nastavit?). A co tahle sranda vlastně představuje?

Americká verze (bude-li kdy evropská - je potřeba rozlišit) nabízí rozlišení 1/4" CCD s 680kPx (udávají efektivně 360k - na video) a objektiv s 10násobným optickým a 40násobným digitálním přiblížením: F1,7-2,2; ZOOM-rozsah 3,3-33mm; poměr k filmu 42-420mm. Údaj minima osvětlení je 11 luxů, rozsah závěrky 1/4 až 1/4000 vteřiny, průměr závitu objektivu je 30mm. Rozměry (66x111x118 mm) ani svou hmotností (790 gramů) se sice nebude řadit do kategorie reportážních miniatur, ale zajímavý počin to určitě je - a jak je firma Sony zvyklá - na druhou! Proč jsem byl - zase - tak přísný? No: při udávaných parametrech se na jeden MD vejde v maximální kvalitě komprimátu MPEG2 10 minut záznamu (tj. na MD s 650-ti MB), ale pokud je známo, zřejmě s minimální perspektivou rozšiřování datové kapacity MD-média…

Co to vlastně umí, jaké to má přednosti? No: těch předností (zatím) vidím dost málo, ale mezi vyjmenovanými schopnostmi stroje je zkusím naznačit. Kamera tedy nahrává výše zmíněný komprimát videa MPEG2 na speciální záznamové médium MD, a to ve 3 stupních kvality a datového toku. V nejvyšší (označované SP) je to už uvedených 10 minut, ve střední s proměnlivým tokem (VP) jde o rozmezí 13-20 minut a v režimu LP pak 20 minut videa. Ale to není všechno! Přístroj je také audio-zápisníkem se schopností nahrát až 260 minut zvuku a nakonec i náhražkovým fotoaparátkem VGA (640x480) s maximální kapacitou 4.500 fotek na jeden disk (stále jde o MD kapacity 650MB). Má barevný hledáček (113kPx), velký výklopný LCD-panel (dokonce 3,5“ a 184kPx), stereofonní zvuk a elektronický stabilizátor obrazu…

Odborník se diví a laik "čumí jako puk": MUSTEK!

Zasvěcenější většinou znají značku MUSTEK coby výrobce počítačových drobností anebo například přehrávačů DVD, které dokážou s vcelku solidní spolehlivostí přehrát kdeco. Ale tato - v očích fajnšmekrů zatím spíše pod-značka - jde dál, a to o pomyslný velký kus: vedle digitálního fotoaparátu, který je vyobrazen u dalšího odstavce, produkuje svůj víceúčelový přístroj MPEG4, model DV4000! Opravdu víceúčelovou je tato zvláštní mašinka proto, že kromě nahrávání už výše zmíněného komprimátu MPEG4 - s až 30-ti snímky za vteřinu - fotí s rozlišením až 2.304 x 1.728 bodů (viz dále), nahrává zvuk jako diktafon a přehrává hudbu formátu MP3. A to všechno je ukryto v malé mašince s CMOS-čipem 2,1MPx, objektivem 8,5mm s 5-ti čočkami (F2,8 s ekvivalentem 44mm) bez optického přiblížení - ale 4násobným digitálním - a s miniaturním LCD 1,5" (tj. necelé 4cm úhlopříčky). Míry a hmotnost počítám z palcových a librových (viz níže): 81 x 33 x 61 mm (výška-šířka-délka) a 95 gramů (!). Rozkošné až neuvěřitelné, že ano…

Vyjmenujme si další technická data: trojí foto-režim má jako nejvyšší údaj výše uvedená čísla 2.304 x 1.728 bodů s poznámkou o hardwarové interpolaci, prostřední pak 1.600 x 1.200 (ten nese označení HIGH) a nejnižším je klasický VGA 640 x 480 (LOW). Podobně i videozáznam lze nastavit v různých stupních kvality: 640 x 480 (FINE), 352 x 288 (NORMAL) a 320 x 240 (ECONOMIC), přičemž údaj o maximálních 30-ti snímcích za vteřinu je také v předchozím odstavci. Paměovým médiem je SD-karta, kompatibilita s MMC-kartou budiž zmíněna a v dodávce je s přístrojem právě tato MMC s kapacitou 32MB. Samospouš je nastavena na prodlevu 10 vteřin a expoziční rozsah je 1/15 až 1/4000 vteřiny. A servery západní polokoule tuto věcičku prodávají za 180 dolarů! Naznačme si ještě cosi o vyobrazené druhé zajímavosti exotické značky: fotoaparátek DV3000 na SD (plus MMC) karty má snímač s rozlišením 3,1MPx, je bez optického přiblížení - má alespoň 2x digitální - a jeho LCD-panel je zjevně shodný s výše popisovanou mini-kamerkou…

Kdo by to řekl: I ty (jsi do toho zapojen), můj Sharpe?

Parafrází na dávný výrok císaře Césara (nebo Cézara?) začínám informace o další dnes popisované libůstce. On se ten Sharp nezdá! Jeho videokamery byly i v našem středoevropském regionu solidně zavedeny do první poloviny 90.let, což naznačily i různé naše články o jeho někdejších modelech. Jisté odmlčení nastalo s produkcí - pro střední Evropu speciálních - přístrojů View-Cam (v článku zcela dole), o nichž tu byly také mnohé zmínky. Současná produkce představuje zcela obvyklé videokamery s tzv. klasickým uspořádáním: a už jde o doprodejové modely s největším přiblížením nebo o malé a sympatické modely současného sortimentu. Objevil jsem ale zajímavost do tohoto dílu povídání: model VN-EZ1. Legrace pochází - pravděpodobně - z předchozích let, protože zaznamenává na přestárlé SM-karty (tj. Smart-Media). Umí to záznam MPEG4, a to nejspíše se slabším datovým tokem a 15-ti okny za vteřinu - na 4MB kartu je totiž udáváno až 7,5 minuty videa. A taky to samozřejmě fotí - ve formátu JPEG - a rozlišení odhaduji vzhledem ke snímači na VGA…

Z dohledaných technických parametrů lze naznačit tyto: CCD má úhlopříčku 1/4" a udáváno 350kPx. Nízkou světelnost objektivu s pevným ohniskem i ekvivalent proti filmu naleznete kliknutím na podtržený odkaz za tímto odstavcem. LCD-panel úhlopříčky 1,8" (cca 4,6 cm) je zjevně vypůjčen z digitálních fotoaparátů. Údajem o napájení - 4x tužkové baterie AA - jenž činí mašinku těžkopádnější, a výpočtem měr a vah bude vyčerpána dostupná trocha zjistitelných dat. Míry jsou tedy 3,2 x 3,5 x 1,7 palce, což přepočítáním na metrické údaje činí (krát2,54) - jako výška-šířka-hloubka - 81 x 89 x 43 mm (nikoli úplně přesně, samozřejmě). Pro hmotnost byla matematika ještě složitější: má-li jedna libra 16oz (uncí) a v datech je psáno "5,2ounces", lze to sice přepočítávat přes zmíněné libry (1 libra je 0,4536 kg), ale přímý poměr je znám také: 1unce je 28,3495 gramu, takže tahle mašinka váží (a nejspíš bez baterií) cca 147 gramů. Komu jsem zde vysvětloval příliš notoricky známé vědomosti, tomu se omlouvám…

Technická data: Sharp VN-EZ1 (20kB)

Dá se k tomuto tématu ještě něco dodat?

Nechci to dnes protahovat za každou cenu, ale protože ne každý rád prohledává naše stránky jaksi pečlivěji, uvedu ještě několik odkazů do zde už uvedených článků, jež souvisejí s problematikou (kliknutím na podtržená slova bude čtenář naveden). Před časem jsem popisoval (tehdy) první víceúčelovou mašinku na SD-karty firmy Panasonic SV-AV10 a následně i jejich „plnohodnotnou“ verzi s běžným objektivem a taky normálním snímacím CCD-prvkem SV-AV100. Podobně se mohli čtenáři seznámit hned s několika produkty, jež také nepoužívají kazetu s páskou: a už to byly videokamery na malé 8cm DVD-disky firmy Hitachi, Panasonic či Sony anebo další maličkosti na paměové karty - v tomto případě dokonce navíc i s pevným diskem (viz zde další vyobrazení). Nejde mi tu (fakticky!) vůbec o nějaké zavrhování „staré dobré“ pásky ve videokazetách do kamer, ale o těch přece píšeme (a nejen my) dost často, aby zůstalo i místo například na dnes popisované specialitky a experimenty našeho oboru, že ano…

Zase jednou přišel rád s něčím zvláštním: Petr Jelínek

P.S.: Zatím se držíme četnosti novinek 3-4 dny - všiml si čtenář?