Solidní a mrňavý LOW-END: Sony HC23..

Druhým vstupem editora téměř do každého textu v posledních letech je tradiční odkazování na ty články, které by mohly s oním dnešním souviset anebo jej doplňovat. Letošní nástup novinek byl asi nejrychlejší u konkurenční firmy Panasonic, pro niž jsme uvolnili místo hned na začátku dubna. Optický kolega Canon se k nám se spotřební řadou vešel na konci května a do dnešního článku jsme stihli vyloudit cosi i o Victorově triu mini-DV, tedy co se čs. nabídky týká. Loni bylo pořadí kapku jinačí - za shodně první recenzí na Panasonic GS17/35 v únoru následovaly Sony HC17/42 a Canon MV800 v březnu; JVC D240/270 pak v červnu, ale odkazy na uplynulou sezónu budiž spíš jen vodítkem pro snadné vyhledání popisů kamer k jejich případnému porovnávání. Možná ještě výraznější než obvykle je letos trend snižování výrobních nákladů a tím i mizení některých prvků výbavy, což fandové oboru vidí už nejméně třetím rokem. Několikrát citované svírající se cenové nůžky totiž zbavují vývojáře čím dál více možností osadit levnější řady kamer druhdy běžnými přednostmi. A pokračuje Lenka…

Sony DCR-HC23 je základním typem spotřební řady firmy Sony a tím tedy i nástupkyní své již doprodané kolegyně DCR-HC17. Můžeme zmínit také další typy pokračující řady HC24-35-44 a směrem nahoru vždy o něco více vybavenější modely, přičemž vrchol této maloobchodní řady videokamer HC96 byl představen samostatnou recenzí u nás už v půlce dubna. Jedná se o zatím stále nejrozšířenější (nejklasičtější?) ukládání digitálního záznamu na malé kazetky mini-DV, jehož význam podtrhuje i největší počet nabízených modelů: podle stránek čs. zastoupení jich stále zůstává osm (fakticky ale jen 7). Zdá se, že Sony se snaží nabídnout ještě výrazněji než konkurenti něco extra - a už jde o jeho spotřební třídu kamer (v tomto případě) nebo o vyšší modely. Poukazuji mimo jiné na tzv. dotykový LCD, o kterém se ještě zmíním v následujících odstavcích. Teď už přejdeme k základním technickým parametrům kamery a poznatkům, které jsem získala za několik dnů jejího zkoumání…

Hned nadpis povídání odhalil, že se jedná o spotřebku, takže CCD-snímač musí vystačit "jen" s 800.000 body a úhlopříčkou 1/6". Senzor je umístěn za objektivem s již osvědčeným logem Carl Zeiss (Vario-Tessar), se standardní světelností 1,8 a ohniskovým rozsahem 2,3-46. Tzv. přepočet na kinofilm je podle čs. WEB-u 44-880 mm v poměru stran 4:3 a 48-960 mm pak ve formátu 16:9. Rozměry kamery jsou 65 x 79 x 113 mm (Š x V x D), hmotnost pak pouhých 360 gramů - to bez kazety a akumulátoru. Můj celkový dojem z přístroje je dynamický, zřejmě jejím protáhlým úzkým tvarem a ubíhajícími liniemi (jak by se asi psalo o autech). Účinný elektronický stabilizátor obrazu s označením SUPER STEADY SHOT je pomocníkem na třes rukou proti účinkům 20násobného optického přiblížení a nadto až 640násobného digitálního zvětšení (čs. stránky tvrdí, že 700x). Obligátně připomeňme, že digitální ZOOM téměř nelze použít vzhledem k mizivé kvalitě zvětšeného obrazu, zvláště ve vyšších číslech zvětšení…

V základním příslušenství je akumulátor NP-FP30, zdroj pro napájení AC-L25, propojovací flexo-šňůra napájecího zdroje do sítě, stereofonní AV-kabel pro připojení k TV anebo videu a mechanická krytka objektivu. O nekompatibilitě přiloženého AKU do dražších modelů této firmy byla na našich stránkách také řeč: připomeňme snímek jakési přepážky, díky níž má být používání malých článků ve vyšších typech znemožněno. Stejný napájecí článek má ostatně i nejbližší vyšší model HC24 - který je ale v nabídce jen na čs. stránkách a oficiálně se dodávat nemá - kde je ve výbavě navíc za minimální příplatek ještě dálkové ovládání RMT-830 a USB-kabel (+800násobek zvětšení). HC23 nemá dle údajů výrobce ani čidlo na dálkový ovladač. Nárůst výbavy a funkcí od nejnižší Třiadvacítky směrem nahoru se dá dohledat na stránkách čs. zastoupení Sony; a na rozdíl od trvajících zmatků v názvosloví se na ně dá spolehnout. Samotné přípojné zdířky videokamery DCR-HC23 si rozebereme v jednom z dalších odstavců…

Co se týká náhledu na snímané či přehrávané video, máme k dispozici dotykový 2,5" výklopný LCD-panel nebo - při jeho zaklopení - barevný a výsuvný hledáček s páčkou korekce dioptrií. Bohudík se u Sony zatím nepřizpůsobili moderním trendům "téměř žádný hledáček" jako třeba Canon u nové modelové řady MV9XX. Dokonce firma JVC a jejich HDD kamery nemají hledáček vůbec, ale tam už nejde o typické spotřebky a i nahrávací formát videa je zcela jiný. Akumulátor nezapadne do těla kamery, jak je tomu např. u typu Panasonic GS180, ba naopak několik milimetrů vyčnívá, což by mohlo vadit při ovládání tlačítka REC čili nahrávání, které je hned vedle. Nepříjemné může také být nahlížení do zasunutého hledáčku, protože při jeho nevysunutí tlačí akumulátor do tváře. Zmíněný článek NP-FP30 by měl podle výrobce vydržet (str. 12 návodu) s vyklopeným LCD při běžném natáčení 45 minut, při nepřetržitém nahrávání 95 minut a s hledáčkem 110 minut běžného a 55 minut nepřetržitého. Vyzkoušení odhalilo o něco lepší údaje, protože např. při nepřetržitém nahrávání jsem z přístroje "vytřískala" přes 120 minut…

Hlavní ovládací prvek - zapnutí/vypnutí a přehrávací režim - si opět vyřešil Sony pohyblivým kolečkem s postupnou volbou. Zmáčknutím na zelené aretační tlačítko se přepínač uvolní a dostane z polohy OFF do ON, do přehrávání pak dalším pohybem proti odporu pérka doleva. Pod kolečkem jsou 2 malé kontrolky, které se rozsvítí postupně při zapnutí a pak přehrávání záznamu a pod nimi již zmiňované tlačítko spouště REC. Přímá volba požadovaného režimu bez mezikroků začíná být u spotřebek jakousi doménou firem JVC a Panasonic. V jedné linii s kolečkem voliče je tlačítko pro pořízení statických snímků, tedy PHOTO (na pásku a s maximem coby plný DV-PAL) a transfokátor neboli přiblížení-oddálení řešený páčkovou kolébkou. Blízko objektivu - mezi jeho válcem a dvířky mechaniky kazety - se dá zapnout noční režim posuvným ovladačem, u Sony je to tzv. NIGHTSHOT PLUS, což znamená s infračervenou diodou pro přisvícení. V opravdu špatně osvětlené místnosti je pak vidět matné kruhové světlo do bílé barvy…

Na boku kamery nad LCD panelem se ještě nacházejí 3 tlačítka BACKLIGHT, DISP/BATT INFO a EASY, ostatní funkce nezbývá než navolit přes dotykový LCD panel. Osobně bych uvítala více tlačítek na kameře, abych si nemusela zapatlávat citlivý displej. BACK LIGHT neboli protisvětlo pomůže expozici při natáčení objektů v protisvětle. DISP/BATT INFO ukazuje při zapnuté kameře informace na displeji: nahrávání, zbývající čas baterie, minuty nahrané na kazetě a další funkce z MENU kamery. Při vypnutém stavu zobrazí v procentech stav AKU a dostupnou dobu nahrávání s vyklopeným LCD-monitorem nebo hledáčkem. Poslední EASY (plná automatika kamery) se Sony snažil zjednodušit a to pomocí tzv. EASYHANDYCAM, kdy se informace na LCD objeví větším písmem s méně popiskami a MENU je tak "oříznuto" (v nabídce jsou pouze ZVUKY, NASTAVENÍ HODIN A JAZYK), že se člověk opravdu nemusí bát případného nepodařeného nastavení. Na levém boku LCD je umístěno druhé tlačítko nahrávání a přiblížení-oddálení s menší rychlostí…

A teď už podrobněji k MENU a tedy i dotykovému LCD. Pro zvídavé povahy, které nebudou pouze v režimu EASY natáčet a přehrávat, by mohl být panel trochu problém ve smyslu časté návštěvy MENU a tudíž i zamazání displeje a s tím souvisejícího čištění. Výhodou tady bude nepochybně čeština v nabídce. Do vstupního MENU se vklouzne pomocí malého obdélníčku FN (ten je k dispozici na obrazovce stále). Tam najdeme STR.1 a STR.2. U strany 1 je zaostření na požadovanou část záběru BOD. OSTř. a OSTř. - lze ostřit ručně nebo nechat automatu kamery - BOD. Měř. (nastavení a upravení expozice tak, že záznam je nahrán s vhodným jasem i v případě, že mezi objektem a pozadím je velký kontrast), PRůV. ZOBR. (popisuje zkratky na displeji), dále MENU (další nastavení), PROL. (volba digitálních efektů), HLED. KONEC (najde konec nahrávky) a konečně EXPOZICE (k nastavení jasu záznamu). Na STR.2 vyvažujeme bílou barvu - VYVÁŽ BÍLÉ, fotíme se s ostatními - SAMOSPOUŠ a ovlivňujeme světelnost LCD - JAS LCD…

HLAVNÍ MENU nabízí 6 skupin volby, první je NAST. RUčNě, kde je v PROGRAMU AE Portrét, Sport, Pláž a Sníh, Soumrak, Krajina, OBR. EFEKT (Negativ, Sépie, čB, Solarizace, Pastel, Mozaika a Vypnutí), navíc je tu i AUT. ZÁVěR. (snad nepotřebuje komentář). Druhá je NAST. KAM. - vypne nebo zapne DIGIT. ZOOM, zvolí formát VÝB. ŠÍřKY (16:9 a 4:3), aktivuje stabilizaci obrazu STEADYSHOT, vyhledá konec poslední nahrávky HLED. STřIH a zapíná noční režim N. S. LIGHT. Pokračuji názornými zkratkami češtinářských výrazů: pro NAS. LCD/HL je řešeno PODSV. LCD, BARVA LCD., PODSV. HLED. A ŠIR. ZOBR. - výběr mezi LETTERBOX s vodorovnými černými pruhy nad a pod obrazem nebo ZÚŽENÍ, kdy se obraz roztáhne na výšku. Dalším je NAST. PÁSKY a zde je k dispozici REŽ. NAH. (rychlost SP, LP), REŽ. ZVUKU (12bit a 16bit); a indikace funkce ZBÝVÁ, jež umí zobrazit zbývající místo na kazetě (v min.). Předposledním je MENU NAST., kde se nastavují hodiny NAST. HODIN, zapíná funkce přenosu fotek do PC (USB PřIP.) a volí jazyk LANGUAGE. Konečně posledním obdélníčkem se vplyne do nabídky DALŠÍ - SVěTOVÝ čAS, ZVUKY a AUT. VYPN. - buď se stroj vypne po 5 min. nečinnosti nebo se funkce deaktivuje. VÝS. ZOBR. nechá volit zobrazení na displeji LCD i v hledáčku a na obrazovce TV - se zkratkami VÝS./LCD. Statický snímek lze nahrát jen na pásku v čase 6 vteřin, slot na kartu základní modely obvykle nevlastní…

KONEKTORY. Po asi trochu nepřehledném odstavci pojďme na možnosti připojení kamery. Naštěstí a možná trochu nelogicky jsou oproti vyšším modelům u HC 23 všechny konektory na těle přístroje. Vyšší modely obdržely od výrobce tzv. dokovací stanici (foto je od modelu HC96), která se v případě cestování s kamerou (dovolená a jakékoli manipulace mimo domov) musí nosit vcelku dost neprakticky s sebou. U tohoto typu se tedy zdířky nacházejí vepředu vedle objektivu pod svislou plastovou krytkou. Videokamera má možnost přenosu fotek do počítače portem USB, pod ním je k přenosu videí v plné kvalitě DV OUT (u Sony říkají IEEE1394-zdířce i.Link) - tedy pouze výstup - a připojení k televizi a videu A/V OUT. Zdířka pro napájení DC IN je na těle vzadu hned vedle akumulátoru. Nakládání kazety je horní, takže práce se stativem bude snazší, protože uživatel nebude muset sundávat kameru ze stativu při každé výměně pásky…

Galerie Videosnímků s překvapivým srovnáváním (odstavec od editora stránek PJ). Protože pořizování fotografií může asi většině kameramanů připadat u Sony HC23 jako masochismus, vytáhli jsme klasické Videosnímky (čímž myslíme sadu obrázků z běžného videa) v různých světelných podmínkách a nadto jsme přidali další 4 Videosnímky z nejzákladnějších modelů konkurence pro lepší představu čtenářů při výběru té či oné videokamery. V parametru celkového rozlišení vede jasně Canon MV901, který má jako jediný z nejlevnější kategorie tzv. HIGH-rozlišení širokoúhlého obrazu 16:9. Je sice trošku škoda, že se kolegyni Lence s pravou rukou šéfa JR (:-D) nepodařilo natočit úplně shodné slunečné podmínky, ale srovnání právě této čtveřice přístrojů pomocí snímků brněnské ulice Minská naproti naší prodejny by mohlo napovědět mnohé. Podotýkám, že vše bylo točeno ze stativu, samozřejmě v plném automatu a mimochodem vytaženo z videí editačním programem Pinnacle VS10. A opakuji, že popisky snímků naznačí kurzor PC-myšky a klik na foto jej zvětší či uloží…

Před závěrem ještě doplníme srovnání a odkazy na vyšší modely Sony formátu mini-DV, protože psaní recenzí na každou zvl᚝ nepovažujeme za nutné. Základními rozdíly jsou u HC35 (a modelovou řadou výše) nutnost použití zmiňované dokovací stanice k připojení, dále pak v odblokovaném digitálním vstupu a dálkovém ovládání v základní výbavě plus mírně vyšší hmotnosti: HC35 je o 10gr. těžší než Třiadvacítka. Typ HC44 pak už disponuje CCD snímačem o rozlišení 1,070.000 bodů, má slot na paměovou kartu Memory Stick Duo a tedy i Fotorežim s větším F a maximem 1.152x864 bodů; a HC46 se liší od HC44 jen DV-vstupem a celou řadu amatérských modelů uzavírá nejvybavenější dvojice DCR-HC94/HC96, zde už recenzovaná, přičemž HC94 nemá žádné vstupy a naopak HC96 má plně odblokovaný digitální i analogový vstup a v neposlední řadě také LANC konektor k připojení a ovládání na externí přístroje (stativ, podvodní pouzdro atd.)…

Výhody a nevýhody. K jasným pozitivům HC23 patří výsuvný hledáček jako u celé řady - na spotřebku slušný, jak jsem psala v odstavcích o ergonomii; a oproti dokovacím stanicím u všech vyšších modelů je výhodou umístění veškerých zdířek na těle kamery. Zmíním tu také vrchní nakládání kazety s výhodami zmíněnmi o pár řádků výše. Nevýhody? S dotykovým LCD se mi nespolupracuje nejlíp, po zkoušení různých nastavení byl panel opravdu dost upatlaný. Možné doplnění dotykových ovládání mechanickým prvkem už tu vzývali kolegové z firmy. Jinak to umístění akumulátoru se mi nezdá nejideálnějším vzhledem k tlačítkům okolo něj - a tedy velmi malých. Kvalita záznamu přinejmenším odpovídá kvalitě spotřebek s malým čipem a "základem" 800.000 bodů: v dobrém světle nezklame, ale celkově nelze rozhodně očekávat žádné zázraky. Pro rodinné video nicméně verdikt základní spotřební videokamery úplně dostačující. A (dokončuje PJ) jak by napsalo jedno periodikum: jako spotřebka (až na daktyl): je HC23 vynikající…

český návod HC23-24-26-35 ke stažení z ouplně českých stránek producenta.

Parametry videokamery Sony DCR-HC23 - na stránkách čs. zastoupení Sony…

První recenzi nové ženy v mužstvu usměrňoval editor Petr Jelínek
čtenářům cosi představila dobře placená divoženka Lenka Juříčková

P.S.: Nejsme drazí, prodáváme i ON-LINE a navíc máme náš balíček..