Zázraky se nekonaj:Panasonic NV-GS180

Vsuvka PJ: Přestože riskujeme, že stálejší čtenáři odstavec přeskočí, nabízíme pár informací a odkazů na souvislosti z těchto stránek. Touhou osadit technologii tří snímačů do miniaturních amatérských videokamer byl v podstatě takto moc posedlý (až na výjimky) vždycky jen jeden z největších obrů současného světa spotřební elektroniky firma Panasonic. Jeden z tahounů světového know-how v oboru se pouští do zajímavého experimentu 3CCD v čemkoli už v roce 2003, a to modelem NV-GS70, jenž znamenal přelom osazení 3 čipů pro kamerový svět velikostí stroje i (tehdejším) poměrem cena/výkon. Před dvěma lety jsme představili dvojici podobných mašinek GS120/200 a čtvrt roku nato i vrchol řady GS400. Nikoli pomyslné rozčarování nad stále hůře vybavenými 3CCD jsme vyjádřili v rozjímání nad GS75, opatrně jsme nastínili dvojici GS140/150 a zaslouženě (?) pochválili GS250. Absolutní rekord v miniaturizaci kartových přístrojů S100 jsme uvedli na Štědrý den 2005 a letošní novinku GS300 představili v půlce března 2006. Jděme tedy s kolegou Jiřím mrknout na (letos) nejnižší tříčip NV-GS180…

Podíváme-li se na modelovou řadu minulého roku, dalo by se říct, že GS stoosmdesátka je nástupcem modelů GS140/150, tedy aspoň podle označení. Na jednu stranu je fakt, že výrobce vybavil kameru stejnými snímacími CCD-čipy 3 x 800.000 bodů (1/6"), ale na druhou stranu se musí zákazník rozloučit například s vestavěným bleskem, objektivem se značkou LEICA nebo třebas odblokovaným DV vstupem (ten měl ale jen model GS150). Dle mého názoru se tu jedná tedy spíše o nástupce modelu GS75, a to hlavně i z toho důvodu, že kamera startuje za podstatně nižší cenu proti dvojici 140/150. Rozměry videokamer jsou však identické s typy 140/150 - tedy 71 x 73 x 123 mm (ŠxVxH) - a hmotnost se snížila o pouhých 10 g na 410 g (vždy bez akumulátoru a kazety). Oproti ostatním výrobcům jsou tedy nové kamery Panasonic pro rok 2006 dosti baculaté: např. Canon MVX450 je široký jen 57 mm a model Sony HC44 má šířku 65 mm - viz i foto dole…

Jak jsem již napsal, tento typ není vybaven optikou s poutavým logem LEICA, ale má shodné přiblížení jako modely vyšší třídy, tedy desetinásobné. Digitální ZOOM se zastavil na velmi pěkném pětisetnásobku (ironizující kurzíva patří nepoužitelnosti parametru). Rozsah ohniska je v přepočtu na kinofilm 35 mm nepříliš širokoúhlý: 47,1-471 mm. Pro širší záběr bych tu určitě doporučil dokoupit širokoúhlé konvertory a díky tomu, že má kamera závit 37 mm, neměl by být asi problém použít i neoriginální typ, který bude rozhodně levnější, než firemní doplněk. Tento si totiž Panasonic cení i přes nižší koeficient na pěkných 4 995,- Kč (například předsádky Kenko
nabízíme již od 1,5 tisíce korun). Světelnost objektivu je F 1.8-2.8. Kolem objektivu je sice náznak ostřícího kroužku, bohužel však s ním rozhodně není možné zaostřit. K tomu slouží joystick umístěný na zadní straně těla přístroje. Kamera NV-GS180 je jediný tříčipový model současné nabídky Panasonic, jenž nemá optický stabilizátor obrazu - pouze elektronický - což za prvé znamená, že nebude funkční při fotorežimu a za druhé bude v účinnosti podstatně horší (vyzkoušeno)…

Co se týče designu, není nový model nijak zásadně rozdílný proti předešlým typům. Pro méně znalé oko bude hodně těžké rozeznat od sebe výrobky roku 2005 a 2006, což sice asi na jednu stranu znamená, že Panasonic nic nepokazil, ale na druhou stranu ani zjevně nic přelomového nevymyslel. Hlavní vypínač je na svém obvyklém místě na zaoblené hraně horní a zadní části, posuvný běžec transfokátoru se zoubky je akorát na dosah ukazováku, stejně jako tlačítko fotospouště. Palec by pak měl zvládat hlavní nahrávací tlačítko, kolečko volby nahrávacích a přehrávacích režimů a rovněž díky tzv. pětisměrnému joysticku (funkčně známé vpravo, vlevo, nahoru, dolů a zamáčknout) zvládne orientaci v MENU nebo například manuální ostření. Na zadní straně je pak ještě tlačítko QuickStart (rychlé spuštění kamery s možností plného zprovoznění za přibližně 1,7 vteřiny) a vstup do hlavního MENU. Tam už můj jinak šikovný palec nedosáhl, ale ekvilibristickým prstům půjde veškeré ovládání mašinky nepochybně mnohem lépe…

Pod 2,5" LCD-panelem s celkovým rozlišením 113 tisíc bodů nalezneme malý volič automatického a manuálního režimu včetně manuálního ostření a tlačítko pro větší podsvícení LCD panelu, využitelné hlavně při natáčení za slunečného počasí. Na rozdíl od dražších kolegyněk letošní nabídky GS280/300 nebo GS500 je na LCD-obrazovce zcela běžný poměr stran 4:3. Poslední (zapuštěné) tlačítko pod vyklopeným displejem je určeno na RESET kamery do tzv. továrního nastavení. Pokud se někomu nebude chtít "hlídat si" záběr na LCD panelu, výrobce vybavil kameru i barevným hledáčkem se shodným rozlišením s bočním panelem, tedy 113.000 bodů. Bohužel ani zde jsme se nedočkali výklopného tubusu EVF směrem vzhůru, ale zaplapánbůh aspoň za takovou možnost vysunutí okuláru. Rozhodně bych uvítal na kameře více tlačítek pro rychlejší ovládání některých funkcí, ale na druhou stranu je kamera koncipována spíše pro využívání automatických režimů a zjevně se nepředpokládá, že každý její uživatel bude chtít často manuálně ostřit, nastavovat expozici nebo vyvažovat bílou barvu (a podobně)…

Na těle kamery jsou různě poschovávané konektory. Hlavní trojice zdířek je umístěna trochu nešastně napravo v podstatě skoro pod dlaní, takže ovládání není úplně pohodlné, když mám do kamery připojen například externí mikrofon. Na druhou stanu je dobře, že kamera alespoň tuhletu možnost - připojení exterňáku - má. Navíc tu vývojáři nezapomněli ani na připevnění mikráku (botku), což berme určitě jako pozitivum. Další konektor (klasický JACK 3,5 mm) je určen analogovému výstupu (kabel JACK-3xCINCH je dodávaný v základním příslušenství) nebo připojení sluchátek. S-video výstup je na přístroji umístěn pod krytkou hned vedela patice na akumulátor. Asi zklamu i případné zájemce tím, že se jedná opravdu pouze o výstupní konektor, nikoli vstupní. Firma Panasonic v letošní modelové řadě na analogové vstupy naprosto zanevřela. Jako poslední se tu ukrývá USB-výstup, který je schopen přenášet jak fotografie z paměové karty, tak záznam v maximálním DV rozlišení (720x576) nebo je jím možné kameru pomocí dodávaného SW použít jako webcam. Bohužel ne všechny editační programy jsou schopny přístroj "objevit" na USB-portu, takže je tu pod LCD panelem čtyřpinový FireWire výstup. Ani ten však ale není odblokovaný jako vstupní DV-in...

Zkusme se teď vrhnout do dalších možností nastavení této mašinky. Drtivou většinu možných volitelných parametrů schoval výrobce pod nabídku MENU. Zde najdeme jakési "rozcestí" se známými názvy BASIC, ADVANCE, SETUP a LANGUAGE. Nevím sice, čím si to asi tento model vysloužil, ale výrobce sem do výběru jazyka češtinu jaksi vůbec nenapasoval (ale u všech ostatních modelů firmy Panasonic na letošek čeština je). Vrame se ale k začátku popisu celé nabídky: v první sekci BASIC nás čeká možnost výběru tzv. motivových záznamových režimů - tady je jich celkem pět (překládám): Sport, Portrét, Nízké osvětlení, Bodové světlo a Sníh a pláž - a dále je tu volba rychlosti záznamu SP/LP, vyhledávání volného místa na pásce BLANK SEARCH, WIND CUT coby šumový filtr k potlačení ruchů při nahrávání ve větru; a jako poslední je zde známé nastavení data a času včetně časového pásma a tvaru…

Druhá část ADVANCE obsahuje devět položek, a to nastavení kvality digi-fotografií se dvěma stupni komprese, možnost vypnutí stabilizátoru obrazu, volbu režimu 4:3 a 16:9 (POZOR: při WIDE režimu nefunguje stabilizátor obrazu!), aktivaci Cinema efektu (černých pruhů ve spodní a horní části záznamu coby náznaku širokoúhlosti), USB režim (v módu MOTION DV lze přenášet video v maximální kvalitě, při WEBCAM použít funkci web-kamery) a položku D. ZOOM, jež nabízí možnost zapnutí digitálního zvětšení 20x nebo 500x. Dalšími funkcemi jsou ještě ZOOM MIC, zobrazení data a času při nahrávání a jako poslední je tu nastavení Initial Set - návrat kamery do továrního nastavení kromě volby jazyka. Poslední část SETUP pak obsahuje 12 položek. Zde můžeme například nastavit režim záznamu zvuku 12/16 bit, přepnout AV-zdířku na sluchátkový výstup nebo například zvolit barvu (černá, bílá) pro zatmívací efekt. Kamera je vybavena pouze touto základní stmívačkou ve dvou barvách a žádných jiných efektů se od stoosmdesátky (logicky) nedočkáme…

Další možnosti nastavení se skrývají pod zamáčknutím joysticku coby středového prvku na voliči režimů kamery. První zamáčknutí nabízí aktivaci stmívačky FADER, funkci TELEMACRO (schopnost ostření i v najetém detailu), dále BACK LIGHT (kompenzaci protisvětla) a režim SOFT SKIN (snímání barev pleti v tzv. měkčích tónech). Při druhém zamáčknutí vícefunkčního ovládátka (stále je myšlen onen joystick) nabízí přístroj dvě volby, a to noční natáčení a jakousi zpětnou kontrolu posledního úseku videonahrávky (přehrává kousek záznamu po převinutí zpět k začátku). Při třetím zamáčknutí kamera nabízí volbu vyvážení bílé barvy se čtyřmi možnostmi (automatika, venkovní nebo vnitřní osvětlení a plně manuální nastavení), nastavení rychlosti závěrky s rozsahem od 1/50s až po 1/8000s a jako poslední je zde možnost nastavení clony objektivu F2.0 - F16 s možností zvýšení zisku až do 18 dB...

Galerie videosnímků a fotografií (vsuvky i od PJ). Přestože jsme to už několikrát vysvětlovali, občas nám píší čtenáři s reklamací, že žádné videoukázky spustit nejdou. Takže znovu: název Videosnímky (VS) jsme vymysleli jako protiváhu poněkud (podle nás) morbidního označení mrtvolky a chceme tak do budoucna pojmenovávat statické obrázky vytažené z videí. Zleva je opět kvartet VS dobré světlo+automat - špatné světlo+automat - špatné světlo+noční režim a úplná tma+noční režim. Kvůli stále se opakujícím ukázkám z podobných strojů jsme naznali za vhodné odkázat čtenáře také na podobné ukázky kolegyně GS300 a konkurenční MVX460, i když předpokládáme, že hledání zvídavého čtenáře odhalí mnohem více. Každý obrázek je jako vždy pojmenován po přiložení kurzoru myšky a kliknutí jej zvětší na maximum. Fotky z popisované stoosmdesátky jsou opět s podobnými podmínkami jako u konkurence. Foto-režim nabízí mimochodem ukládání snímků na paměovou SD-kartu (ve výbavě žádnou nehledejte) s maximem 1.760x1.320 bodů (2,3MPx). Jako další jsou v nabídce rozlišení 1280x960 a 640x480. Jak jsem již zmínil výše, kamera nemá blesk a díky jen pasivní botce nelze ani žádný dokoupit. Karta se vkládá do slotu s krytkou na přístroji zespodu a kvůli jejímu zasunutí je nutné vyklopit LCD panel...

Ke svým videokamerám dodává Panasonic externí nabíječky (a k této jakbysmet), což je dnes jediná světlá výjimka na trhu a pro případné zájemce určitě velmi příjemná zpráva. Pokud si ke kameře uživatel dokoupí ještě jeden akumulátor, může současně s jedním natáčet a druhý přitom nabíjet. V základní výbavě je článek s kapacitou 640mAh, jeho plné dobití trvá cca 100 minut a při vyklopeném LCD-monitoru zvládne kamera natočit zhruba 95 minut (námi naměřený údaj). Kvalita záznamu z kamery rozhodně odpovídá dané cenové relaci, a pokud je někdo ochoten za kameru utratit kolem 15.000,- Kč, je tento model nejspíše i solidní volbou. Na druhou stranu nečekejte od tříčipovky s pravými snímači nějaké zázračné výsledky např. za špatného osvětlení. Určitě se vyplatí investice do nějakého přisvícení, třeba skladné LED-lampy, která už byla představena i na kolegyňce. Ergonomií mašinka nezklame ani nepřekvapí, svou výbavou nezarmoutí, absencí češtiny se kapku vymyká zbytku produkce Panasonic a i jinak jsme byli trošku na pochybách, má-li smysl samostatná recenze. Že vznikla a (doufejme) ne zbytečně, to dnes vidí čtenáři in natura…

Závěr PJ. Koupí popisované videokamery GS180 se nic nezkazí. Uvažujeme-li totiž letošní konkurenci, stoosmdesátka je asi lepší volbou, než např. Sony DCR-HC44 (kvůli ovládání?) nebo typ Canon MVX450 (AKU pod LCD), i když bez zprovozněných vstupů bude právě Sony jediným z trojice s češtinou v nabídce. Výběr právě recenzovaného modelu bude nepochybně otázkou šetřílkovství - chce-li se jaksi potenciální kupec považovat za jakéhosi základního fajnšmekra - ale uvážíme-li (vícekrát zmíněné) svírající se cenové nůžky (nejen) v našem oboru, bude se kolem oné hranice 15 tisíc (doporučenka 16.995,- Kč) vybírat výrazně lepší stroj ztěžka. Pravá ruka šéfa naší firmy Jirka (:-D) vyjmenoval snad dostatek pro a proti, aby se článek mohl stát vodítkem pro vybírající (budoucí) kameramany. Letošní (ucelená) řada elektronického gigantu Panasonic má totiž mezi nejnižším tříčipem a druhým (a také třetím) modelem odspodu poměrně velkou cenovou díru, takže každému kupci se dává na vědomí "buď tuhle nebo přidat více než 40% na nejbližší vyšší typ". Logicky se tedy zájemce bude radit častěji s peněženkou nebo její správkyní (jak kdo, že jo :-O), než s nejrůznějšími rozumy a hodnoceními…

Technické parametry videokamery Panasonic GS180: stránky čs. zastoupení...

Malou, levnou a vcelku i vybavenou mašinku popsal: Jirka Rakušan
Redigoval ochotně a rád (jak ostatně vždy) kolegáčka: Petr Jelínek

P.S.: Kdokoli se nás chce na cokoli ke zde dnes popisované mašince zeptat (nebo si ji třeba i objednat dle ceníku), má tady náš E-mail...