Topics and tags
JVC DF470: bizarnost na japonský styl…

černý kůň mezi výrobci videokamer, japonský samuraj s nejsvětelnějším objektivem JVC letos přitvrdil svou výrobní politiku a zasazuje svým - a zdánlivě značkovějším - protihráčům nejednu tvrdou ránu. Po úspěšných lowendových dvoustovkách, z nichž hlavně typ GR-D270 vypaluje nyní konkurenci do patnácti tisíc korun pomyslný rybník, nastupuje ještě ambicióznější modelová řada s označením DF, jejíž jeden zástupce - videokamera GR-DF470 - právě leží přede mnou…

Tentokrát přidám (PJ) téměř už tradiční úvod až do prvního odstavce hlavního textu. činím tak hlavně proto, že nadějný mladý kolega Marek má zjevně dosti literárního střeva a nedat jeho expresivní formulace do úvodu by byla asi škoda. Nuže: naveďme nejen nově příchozí čtenáře na podobnou problematiku, respektive ty článečky, které by mohly s dnešním souviset. Firmu JVC jsme vzali do sortimentu po delší odmlce téměř před třemi roky a jak jsme druhdy předpovídali, japonský Victor se za tu dobu vrátil plně mezi vůdčí trio a vytvořil s ním tak vlastně kvarteto hlavních kamero-výrobců. Z poslední doby jsme představili zepár spotřebních i vyspělejších přístrojů sympatické značky a naše stránky se tak plní i produkty se zkratkou JVC. Ze stávajících modelů tu bylo cosi o experimentální krasavici GR-PD1, kartovém projektu Everio v jednočipové (MC200) i tříčipové (MC500) variantě, spotřebním duu GR-D240/270 a nakoukli jsme i "pod sukně" profesionálkám - obří strojovně GY-DV5100 a menší GY-DV300. Dnes si tedy počtěme o novince roku 2005…

Na první pohled kamera zaujme svým docela netradičním - skoro až bizarním - designem. Ačkoliv vzhledově nemusí vyhovovat každému uživateli, ergonomicky se jedná o jeden z nejlepších modelů poslední doby. Rozložení tlačítek je zde logické a funkční, snadno dosažitelné pro uživatele s běžnou velikostí ruky (stojánek). Spouš a hlavní vypínač je už tradičně na palci pravé ruky, ovladač transfokátoru a tlačítko fotospouště má logické umístění pro prostředníček, respektive ukazováček. To jsou všechny funkce, jež pro běžné nahrávání uživatel-amatér potřebuje. Zbylé ovládací prvky jsou umístěny pod výklopným 2,5" LCD panelem. Křížový ovladač kromě ovládání menu umožňuje i rychlé spuštění funkcí FOCUS (manuální ostření), LIGHT (přední LCD reflektory), BACK LIGHT (natáčení v protisvětle) a Q. REVIEW (rychlé prohlédnutí poslední scény). Další tlačítka jsou určena pro vytváření emailových videoklipů, sestavování menu kazety a nahrávání biphonického zvuku (viz dále)…


Co se týká přípojných konektorů, tato kamera má pro ony amatérské potřeby úplnou výbavu. Vedle analogové zdířky - vyvedené tentokrát standardním (jakoby vyslyšeli Viktoři naši kritiku speciál-zdířek) 4pólovým 3,5mm tzv. JACK-konektorem - je přístroj osazen i dnes mnohem méně vídaným S-Videem. Nechybí zde ani 4pinový vývod FireWire - onen známý standard IEEE1394 - a USB-rozhraní (tzv. typ mini B). Tato zdířka je zde konečně už nejen pro práci s paměovou SD-kartou (nebo MMC), ale dokonce i pro stažení plnohodnotného videa do PC (umožní-li to stahovací SW). Tuto sestavu doplňuje dnes stále více žádaná zdířka pro externí mikrofon, opět v provedení klasickým 3,5mm stereo JACK-em. A abych nezapomněl, kamera má analogový i digitální vstup, nechybí tedy možnost převodu staršího formátu analogového videosignálu na jeho mladšího digitálního DV-brášku, například v případě záchrany starších nahrávek z kamer druhdy hojně rozšířených systémů…

Přístroj je osazen objektivem značky JVC se slušným až patnáctinásobným optickým přiblížením, udávaným rozsahem ohniska f = 2,6~39 mm a až neuvěřitelnou světelností objektivu F 1,2. Průměr závitu objektivu je 30,5 mm, ale samotná optika pro vstup světla na snímač je mnohem menší. CCD-čip je u tohoto modelu stále s úhlopříčkou 1/6" a 800.000 body, stejně jako u základních modelových řad. Když už si takhle zkoumáme technická data, nesmíme zapomenout ani na digitální přiblížení, jenž je nabízeno ve dvousetnásobku. Jako hledáček je použit barevný LCD displej s velmi pravou úhlopříčkou 0,16". Výklopný LCD panel na boku přístroje s firemním označením Clear LCD Monitor má standardizovanou velikost 2,5" (tedy úhlopříčku zhruba 6,5 cm) a otevírá se čistě mechanickým vytáhnutím za výstupek na zadní spodní straně panelu. Ani u jednoho ze zmiňovaných dvou LCD-displejů firma JVC neuvádí (raději?) rozlišení, ale horší od konkurence asi není…


Jako paměové médium využívá kamera kazetu mini-DV pro videozáznam, pro záznam statického snímku jsou tu paměové karty Secure Digital (SD) nebo Multi Media Card (MMC). Statický snímek (foto) zvládá přístroj v maximálním rozlišení 1024x768 bodů (viz pravý ze snímků u tohoto odstavce: 293kB), videozáznam na kartu je pak ve vysoké kompresi při otřesném maximálním rozlišení 160x120 bodů, což je pro mě poměrně velké zklamání (kliknutí na snímek u tohoto odstavce přehraje klip). Vždy kdekterý noname fotoaparát zvládá výrazně vyšší kvalitu. Vepředu, vedle objektivu, jsou dva vestavěné LED reflektory, u nichž výrobce udává účinnost asi do 1,5 metru. Ačkoliv zdaleka nejsou tak účinné jako LED diody používané firmou Canon, pro přisvětlení v šeru jsou neocenitelnou pomocí a absolutně skvělé jsou pro makro natáčení. Jen holt musí uživatel počítat s tím, že tato vestavěná LED-světýlka nepřisvětlují bílým světlem a že je tedy nutno patřičně upravit vyvážení bílé barvy…

Abych naše zvědavé čtenáře v parnu trochu potrápil s odhalováním zásadnějších fines přístroje, projděme si ještě - valné části fandovštějších čtenářů notoricky známou - hlavní nabídku MENU. Firma JVC dala novému modelu do vínku 9 stíracích/zatmívacích efektů, pět obrazových efektů a pět kreativních přednastavených programů; a kromě toho umožňuje ještě nastavení expozičních časů od 1/50 až do 1/4000 sekundy. Možnosti ruční korekce expozice a nastavení balance bílé barvy dnes patří k samozřejmému vybavení, méně obvyklá funkce, kterou používá v této cenové a výkonnostní kategorii pouze firma JVC, je zesílení signálu GAIN UP. Umožňuje tak uživateli zesílit signál videa a dosáhnout tak ostřejšího a světlejšího obrazu z interiéru při horším osvětlení - daní za toto zlepšení je ale pak logicky vyšší hladina šumu. Novinkou v letošní produkci je ukazatel schopností podle zbytkové energie akumulátoru - provoz na LCD či hledáček - jež rozhodně přinejmenším připomíná konkurenční indikace firmy Sony…

Kamera dokáže také vytvořit zajímavé a přehledné menu kazety na paměové kartě. To lze nastavit přes položku NAVIGATION, kde zvolíme časové rozmezí indexace scén, případně vybereme manuální indexaci. Pro samotné označení scény slouží - vlevo na snímku u tohoto odstavce je dobře patrné - tlačítko INDEX pod výklopným LCD panelem. Tímto tlačítkem videokamera vytvoří náhledové foto snímané scény. V přehrávacím režimu se pak zobrazí obrázková nabídka - a to nikoli nepodobná DVD menu - a po výběru scény je následně páska v kazetě přetočena na určené místo. Jednoduchá, efektní a efektivní funkce - píšu si malé a nikoli úplně bezvýznamné plus. Jednou z dalších zajímavostí je volba AUX MIC, jíž ovládáme nastavení mikrofonu: v pozici NORMAL je funkční přední vestavěný mikrofon nebo externí mikrofon, položka BIPHONIC připraví jakési schéma snímání zvuku pro připojení originálního (dosti speciálního) biphonického dvojmikrofonu (viz dále)…

Z dalších funkcí zde ještě telegraficky zmiňme DIS, WIND CUT, TELE MACRO a 5S. Funkce DIS je obvyklá zkratka pro elektronický stabilizátor obrazu (DIGITAL IMAGE STABILIZER) s možností jeho vypnutí, WIND CUT je opět obvyklé potlačení šumu vytvářeného (zejména) větrem, TELE MACRO umožňuje natáčení předmětů v co největším přiblížení už z malých vzdáleností přibližně od 60 centimetrů a funkce s lakonicky krátkým označením 5S znamená možnost pětisekundového anebo pouze několika-snímkového nahrávání. Ve srovnání třeba s nedávno popisovanou firemní kolegyní GR-D270 je menu tohoto přístroje prostě nevýrazným standardem. Pro režim paměové karty tady přibude ještě možnost intervalového focení v rozsahu od patnácti sekund do šedesáti minut…

Teď když jsme probrali většinu základních běžných funkcí, kterými se kamera rozhodně nebude nijak vymykat šedému průměru spotřebního trhu, zaměřme se na dvě zajímavé lahůdky, kterými je tato kamera jedinečná: tou první je ZVUK. Japonští zvukoví mágové z firmy JVC spojili svoje síly a na trh se v našem oboru amatérských videokamer dostává jedinečná a velmi speciální technologie záznamu zvuku, označovaná jako "Biphonic 3D Sound". Ptáte se, v čem je trik? Při prvním otevření krabice a po prohlídce příslušenství jsem nabyl dojmu (zcela chybného), že firma JVC dodává k videokameře stereosluchátka pro odposlech zvuku z vestavěných mikrofonů. Ale NIKOLI - to, co výrobce kamery dodal ke kameře, je stereofonní biphonický mikrofon. Jak to tedy funguje? Připojíte "sluchátka" do mikrofonní zdířky a zvuk je snímán z místa, kam se díváte. Při otočení hlavy pak jaksi vlastně změníte i umístění mikrofonů a ejhle - 3D prostorový zvuk od japonského Victora je na světě…

No a po vysvětlení JAK to má fungovat, bude zřejmě všechny zajímat i JESTLI to taky funguje. A světe div se, funguje to. Na televizorech s možností stereofonní reprodukce skutečně zvuk zní jinak podle toho, jak (tedy kam) natočíte hlavu. Na druhé straně zůstává otázkou, nakolik je tato funkce užitečná a použitelná, jinými slovy po JAK a JESTLI přijde na řadu PROč. Teď si dovolím odcitovat: "Na běžných televizorech, videorekordérech nebo stereofonních systémech připojených ke kamkodéru můžete přehrávat reálné trojrozměrné akustické pole." HU! No moc tomu nerozumím a nejsem zvukař, ale s dvěma dodávanými mikrofony o velikosti hodinkové baterky rozhodně díru do světa udělat nemohou, a to ani Japonci od Victora, že ano. A ačkoliv rozdíl audia mezi normálním a biphonickým zvukem poznat byl, zázrak se zde bohužel nekoná. Na otázku PROč nech si tedy každý případný zájemce o tuto vymoženost odpoví sám…

Druhou zásadní novinkou je funkce LIVE SLOW. Videokamera si na povel příslušným tlačítkem zapamatuje do jakési (asi) vnitřní paměti 20 snímků po sobě se čtyřnásobným počtem každého a při přehrávání pak dokáže (téměř) plynule zpomalit takový úsek scény. Firemní prospekt tvrdí, že délka takto zaznamenané akce je 1,5 vteřiny a v praxi to skutečně odpovídá takovému úseku videa. Současně se s tímto zpomaleným záznamem snímá v reálné podobě zvuková stopa - tedy bez zkreslení. Vezmeme-li v úvahu, že do paměti se má zaznamenat 20 snímků (a každý 4x), jde o zpomalení asi 80% vteřiny (20 snímků z 25 kousků za vteřinu), a to je na nějaký zázrak přece jen trochu málo. Dovedu si sice představit takto zpomalený úder golfovou holí, ale na bedlivé sledování (třeba) většího úseku gymnastického cviku je uvedená doba přece jen krátká. Jistou věcí je, že ono zpomalení se dá opakovaně mačkat i při přehrávání jakéhokoli úseku v záznamu, takže nakonec dosáhneme onoho efektu prakticky na kterékoli scéně…

Nějaké doporučení anebo závěr?? Videokamery JVC řady GR-DFxxx jsou zajímavým příspěvkem nejen do čs. maloobchodního sortimentu dnešních dnů. Neznamenají sice asi v žádném dílčím ohledu zásadní zázrak, ale se svými finesami mohou zaujmout mnohé fanoušky takových libůstek. Sám výrobce bere tuto novou skupinku přístrojů zřejmě dosti vážně, protože málokdy se stává, že zastoupení dodá pro umístění do vitríny tak speciální a fešný stojánek, jaký jsme dostali i my. A zajímavá světelnost objektivu F1,2 (!) může být také jedním z důležitých vodítek při výběru kameramanovy nové společnice pro všední i nevšední chvíle. Prostorový 3D zvuk tu sice zůstane s patřičnými výhradami, ale možnost zpomalení důležitého okamžiku do (téměř) plynulého krokování se bude moci hodit nejednomu sportovci nebo zvířátkáři. Jen je možná trochu škoda, že Victor neosadil tyto sympatické mašinky kapku většími čipy - taková čtvrtinka (1/4") by rozhodně už přece jen - mezi spotřebkami - poněkud dražší řadě GR-DF slušela. I tak se ale odvažujeme domnívat, že bez šance na zajímavá prodejní čísla novinky nejsou…
Srovnávací foto konkurentek dnešního maloobchodu (2.500x800 a 180kB)...
Základní technická data JVC GR-DF470 ze stránek českého zastoupení JVC...

Svého právě dovolenkového kolegu opět redigoval: Petr Jelínek
A během redigování se asi slunil kdesi na chalupě: Marek Skoták
Za pomoc s fotkami zde nutno poděkovat Pavlovi H. i Jirkovi R.