Zajímavý poloprofesionál: JVC GY-DV300

Zařazení velezajímavé strojovny a vnitřní osazení…?

Vánoční vřava pomalu utichla, obchodníci přepočítávají své tržby i drobné šrámy, občané přemýšlejí (?) o politických perspektivách nového r. 2005 a my se zase pouštíme do popisných článečků, jež nemají (skoro) ani náznak komerce. Dnes jsme si vzali na paškál jeden takový cenově rozumný poloprofesionální stroj firmy JVC, totiž neoficiální příbuznou nedávno u nás recenzovaných - velikostně a výkonnostním zařazením určitě - videokamer Canon XM2 a Sony VX2100, model GY-DV300. Hned v úvodu nalaďme znalejší čtenáře informací, že za pořizovačku zhruba 90 tisíc vč. DPH jde o jediný tříčip do sto tisíc tzv. MOC, jenž má ve svých datech hrdý údaj CCD 1/3" (3x470kPx). Na první pohled se sice nebude zřejmě líbit v pomyslné soutěži Miss-kamera coby případná favoritka zlaté korunky každému, ale tím, co by JVC GY-DV300 měla umět a poskytnout svému uživateli, je určitě hodnou povšimnutí. Přiznejme zde ještě za úvodem, že dnes popisovaný kus už byl před námi poměrně viditelně "testován" a doprovodné snímky o tom dostatečně vypovídají…

Videokamera JVC GY-DV300 je tvarově i funkčně jakýmsi mezistupněm nejvyšší amatérské a úplně profesionální techniky dnešního ranku vyspělejších videokamer. Oproti miniaturním tříčipům Panasonic NV-GS120/200 a NV-GS400 i Sony DCR-HC1000 je sice popisovaný poloprofík nesrovnatelně (?) dražší, ale za vnitřní osazení se nám cena nezdá nijak přehnaná. Nebudeme se ale dnes pokoušet srovnávat DV300vku ani s nejvyššími stroji amatérského segmentu, ani s nejnižšími kamerami profesionálních odnoží. Možná i proto, že (skoro) vůbec nic profesionálního neznáme a pak jsme především firmou (a taky www-stránkami) amatérských kameramanů. Zkusme tedy dnešní mini-recenzi pojmout spíše opět jako nakouknutí do kuchyně profíků. Zavelme k věci a naznačme, o čem je tato dáma? Do ruky (jako tzv. HANDY) je asi dost těžká, ale i tímto držením může sloužit coby pohotová reportážnice na trochu závažnější práce. S horním držením tu u JVC asi příliš nepočítali, ale náprava drobných ergonomických (ne)fines by se mohla (předpokládáme) nalézt ve vyšší výbavě samotného přístroje…

Svými rozměry 130x159x357mm zjevně překonává i druhdy námi pochválený Canon XM2 (118x136x306mm) a téměř dohání nedávno obdivovanou Sony DCR-VX2100 (120x159x393mm). Hmotností 1,4kg také příliš nezaostává za vyspělou Sony, která má jen o 10dkg více, přičemž XM2 má pouze 1,12kg (vše bez náplní). Shodně s porovnávanými stroji má i uspořádaní mechaniky kazetového výtahu: na pravé straně a s tzv. horním nakládáním kazety. Oční mušle hledáčku (barevný 0,44“) je výrazně větší, než jak to znají majitelé spotřebních kategorií, hledáček je výklopný, mikrofon předsunut jako externí dopředu (zdál se nám poněkud méně odpružen) na madle a prstenec manuálních funkcí je stejně jako u XM2
jeden (Sony má ještě druhý kroužek pro transfokátor). Vestavěný elektronický šedý ND-filtr (1/32) je jednostupňový (Sony má dva stupně tohoto zaclonění scény), regulace zvukové úrovně nechybí, stejně jako ovládání clony (IRIS): na levém boku za objektivem. Ovládání zvukových módů, světelného zisku (GAIN) a expozičních časů (SHUTTER) videokamery je umístěno i s malým třífunkčním otočným voličem (nahoru/dolů/zatlačit) na zadní stěně přístroje - viz obrázky…

Profi-znaky a zajímavá libůstka: bezdrátový přenos…!

Mezi potřebnými konektory nechybí žádný důležitý a najdeme tu dva, jež se na amatérských mašinkách prakticky zásadně nevyskytují. Označují se XLR-3P, mezi profíky se jim říká často Canon - jako "kanon" (z jejich původu), ale podobně je v této související problematice nazýváno více druhů konektorů - a slouží pro připojení dvou (!) externích mikrofonů MIC1 a 2. JVC GY-DV300 má evidentně méně ovládacích prvků, než zmiňované konkurentky a například pod LCD-panelem (má 2,5“ a 200.000 bodů) nejsou stejně jako u XM2ky žádné (to Sony jich má spoustu). Dvojfunčkní přehrávací tlačítka jsou viditelná vlevo za výklopným displejem a hlavní vypínač celé kamery je prostá stříbrná profi-páčka pod hledáčkovým tubusem (POWER). Velká kolébka ovládání transfokátoru má variabilní rychlost a v přehrávacím režimu přístroje slouží k regulaci hlasitosti vestavěného reproduktoru, který je umístěn pod LCD. Oproti oběma konkurentkám se horní ovládání přiblížení a nahrávání nedá zamknout proti nechtěnému zmáčknutí a jakýkoli režim statického snímku (fotografie) na kameře vcelku pochopitelně úplně chybí…

14násobný motorový ZOOM má podporu v optickém stabilizátoru obrazu a výrobce udává, že s funkcí LOLUX umí kamera nahrávat už při osvětlení 2,65luxů se ziskem 24dB (běžněji má rozsah -3 až +18dB). Samozřejmostí jsou zde některé další pokročilé funkce profíků, jakými je určitě indikace přeexponovaných míst ve scénách (Zebra) nebo manuální nastavení balance bílé barvy. Velezajímavou finesou dnes popisovaného přístroje je volitelný (a dosti drahý) adaptér
KA-DV300U, do nějž se může vložit PCMCIA-řadič s libovolnou náplní: v PDF-prospektu
(klik, má 701kB) je udávána například paměová CF-karta. Na vloženou paměovou kartu lze zaznamenávat tzv. streamingové video kvality MPEG4 v rozlišení QCIF 176x144 (30f/s) nebo CIF 352x288 (12f/s) a datovým tokem až 384kbps, přičemž prospekt udává pro 512MB CF-kapacitu až 120 minut nahrávky. Ale aby onen kouzelný adaptér nebyl jen tak ledajakým, umožňuje ještě bezdrátový přenos do počítače (!) a prohlížení na obrazovce PC nebo Notebooku coby WEB-kamerou. Zmiňovaný prospekt
názorně osvětlí předchozí formulace všem zkoumavým fanouškům našeho oboru…

Příslušenství je dost a DV-třístovka se dá doporučit…

Model JVC GX-DV300E má coby firemního sourozence typ DV301E, lišící se podle všeho jen zprovozněným digitálním vstupem a pěti tisíci korunami pořizovací ceny. A popisovaný adaptér není v rámci volitelných doplňků JVC k této videokameře jediným. Na stránkách spřízněné firmy DISK Multimedia je vyobrazen ještě například přídavný mikrofon (udávají tam dva druhy) a v prospektu jsou ještě malá vyobrazení širokoúhlé (Wide0,7x) a přibližující (Tele1,4x) předsádky. Dodávaný akumulátor v základní sadě BN-V416 má shodné kontakty s valnou částí maloobchodní produkce a jeho kapacita 1.600mAh - cca na 120min s kamerou a o třetinu méně i s KA-DV300U - se dá doplnit typem BN-V428 (videokamera má 10W!) a samozřejmě také externí nabíječkou, jež je pojmenována AA-P30U. K vyčerpání nabídky dokoupitelných příslušenství zbývá jmenovat DV-kabel do PC nebo NTBK a zazobanější fanoušci digitálního videa mohou navíc přemýšlet ještě nad profesionálním videorekordérem BR-DV600UA, jehož snímeček je taktéž na konci firemní PDF-prezentace. Pro názornost jsme celou plejádu vytáhli do obrázku i sem (klik)…

Tzv. anamorfní adaptér (volitelný) pro širokoúhlý režim 16:9 nebo nabídka dvou možností (A nebo B) uživatelských nastavení kameramana by mohly popis vymožeností výkonného přístroje uzavřít. Je mi jasné, že po tomto shrnutí se určitě nerozhodne žádný točič bez dalších doporučení ke koupi této mašinky. Natočili jsme s DV-třístovkou několik minut videa v různých světelných podmínkách a (bez záruky) klidně se podepíšeme pod deklarované parametry. Asi správně tuším, že stávající zastánci firmy Sony nebo Canon zůstanou většinou při svých názorech na věc, ale všem, kteří si právě teď vybírají budoucí výkonnou kamarádku k točící obživě nebo kvalitnější a pokročilejší video-práci, lze jistě s klidným svědomím doporučit přinejmenším NEVYNECHAT popisovaný model JVC GY-DV300 z úvah o vynaložení svých peněz…

Zase jednou popsal amatérské veřejnosti cosi extra: Petr Jelínek

P.S.: Spíše než recenzi doporučuji pojmout článeček jako pokec s obrazovou přílohou o něčem, co se v maloobchodech jen tak nevidí.