DVD přehrávač se sloty: JVC XV-NP1SL

Asi všichni si všimli, že za DVD-přehrávač už dávno není nutno platit celé desítky - ale stačí jen několik málo jednotek - tisíc. Je tomu tak kupodivu i tehdy, když jde o renomovanější (značkovější) stroj, než je například NEO, ELTA či Universum (nic proti nim nemám) - takže i takové JVC se dostane klidně i pod 5.000,- Kč. Doporučená MOC dnes popisovaného modelu je sice 8.990,- Kč, ale u nás je máme zhruba za polovic, přesněji za 4.990,- Kč. Zkusím vám naznačit, čím může potenciálního uživatele DVD-přehrávač JVC XV-NP1SL vlastně zaujmout…

Dva poznámkové odstavce Petra Jelínka: Digitální videokamery (ale potažmo trochu i fotoaparáty) jsou pro své uživatele mj. jakýmisi "výrobními linkami" obrovského množství dat. Jenomže: co si potom s natočenými mega- a giga- bajty videozáznamů (anebo pořízených snímků) má člověk počít? Psali jsme o tom na našem WEB-u už několikrát: ani magnetická páska - by s digitální nahrávkou a ukrytá v kazetě - nebude zřejmě přespříliš trvalou zárukou archivace důležitých zážitků: samočinné odmagnetování je nabíledni. Zatím jsme v řešení poněkud omezeni - i když čím dál méně - velikostí archivačních komponent. Ukládáním na diskovém poli v řádu stovek giga-bajtů nejspíše nebude tím "pravým ořechovým", a proto musíme komprimovat a vypalovat. Jenomže: pokud se nebudeme chtít loučit s kvalitou videa - a ubírat se níže - příliš formátů se také v zásadě nenabízí. Naštěstí jsou tu i patřičné vypalovačky: a čím dál levnější…

Většina uživatelů si už asi vyzkoušela různé komprimáty jako jsou Video-CD, Super-Video-CD, MPEG4, DIV-X a podobné (a další to vyzkoušení čeká). Ale všichni se možná dokážeme shodnout, že nejen běžná televizní obrazovka bude jako nejkvalitnější kompresní formát prezentovat DVD - tedy MPEG2. Připomeňme si, že datový tok mini DV je 25Mbps, zatímco "nejhustší" MPEG2 může mít 10Mbps. Je tedy zjevné, že tato komprese MPEG2 pro Digital Versatile Disc (DVD) není nikterak „hustá“, to znamená, že nelikviduje zásadně výchozí kvalitu. Pro úplnost je nutno dodat, že ani datovým tokem 8Mbps (maximum v SW Pinnacle), 6Mbps (maximum nedávno popisovaných SD) nebo dokonce 3Mbps (minimum pro DVD, ale s menším poměrem stran) se na TV-obrazovce nebude video jevit většinou nijak ošklivě, zvláště pokud to nebude na příliš velké úhlopříčce obrazovky. Odhalení komprese by samozřejmě bylo výrazně "surovější" v monitoru počítače, ale to už bychom byli zase jinde. A protože zřejmě nejspolehlivějším archivačním médiem záznamů z kamer je dnes právě DVD, vznikla i dnešní mini-recenze zajímavé mašinky…

Pokračuje JR. Proč jsme si vybrali právě tento produkt z mnoha jiných modelů nabízených na našem trhu? Jako jeden z mála nabízí sloty na paměové karty, takže není třeba mít například digitální fotoaparát napojený na televizi (u mnoha digitálních fotoaparátů ani TV výstup není), ale stačí z něj vyjmout paměovou kartu a vsunout do jednoho ze čtyř slotů v pravé přední části přehrávače. A jaké karty lze přehrávat (nebo prohlížet - chcete-li) v tomto zázraku vědy a techniky? Jsou zde sloty na Compact Flash, Secure Digital, Smart Media a Memory Stick. Škoda jen, že zde není slot na xD karty, ale výpomoc vymysleli u firmy Olympus už před více než rokem: téměř současně s výrobou xD-karet začali dodávat adaptér CF/xD (viz obrázek). A ještě něco: podle technických dat výrobce nesmí mít fotografie na prohlíženém médiu (kartě nebo CD) větší maximální rozlišení než s poměrem stran 5.120 x 3.413 (cca 17,5 milionu bodů).

Výborné je mimochodem i to, že je přístroj schopen "nořit" se do podadresářů, a to jak na paměových kartách, tak na běžném CD-nosiči, kde máme uloženy fotky. Přehrávač dokáže najít a přehrávat skupiny datových souborů umístěné maximálně v páté vrstvě, takže je nutno to s oním "podadresářováváním" nepřehánět. A jaké že další formáty NP1-čka podporuje? Bohužel jsem nebyl schopen vyzkoušet plnění úplně všech slibů na krabici, ale myslím, že bychom údajům výrobce z návodu a internetu mohli věřit. Takže: popisovaný videopřehrávač JVC podporuje z DVD formátů DVD-Video, DVD-R, DVD±RW (video formát), z CD formátů je to pak SVCD/VCD, CD-R/RW, Digital Still (JPEG na CD-R/RW), MPEG4 (plus soubory s příponou "asf"), dále pak MP3 a WMA. Uvedený seznam je myslím docela úctyhodný, zvl᚝ když si uvědomíme, že podobné sliby mívají ve svých datech spíše právě levnější a v podstatě bezejmenné přístroje (zemi původu a dokonce ani anglickou zkratku Made-in totiž často nelze vůbec nalézt)…

A co takhle třebas ještě nalezneme na zadní straně přístroje - jaké má tahle tenká mašinka výstupy? Popišme si podle dvou přiložených obrázků výstupní zdířky. Stereo audio výstup v provedení 2xcinch (červený a bílý konektor), video výstup a to v provedení jednak 1xcinch, a pak i S-video anebo je možno celé toto propojení nahradit Scart-výstupem. Pro připojení DVD přehrávače k audio zařízení je možno využít výstupu DIGITAL OUT (optický digitální výstup nebo digitální koaxiální výstup). Přístroj podporuje formáty Dolby-Digital a DTS, ale nemá bohužel vestavěný dekodér pro tzv. pětjedničkový výstup. Tento dekodér 5.1 mívají mnohdy i levnější přístroje, takže jsem to hodnotil jako zanedbatelnou, ale pro náročnějšího uživatele-amatéra zjistitelnou "mouchu" tohoto sympatického elegána…

V příslušenství najdeme samozřejmý několikajazyčný návod včetně češtiny, síový napájecí kabel a dálkový ovladač. Ten je velmi prakticky vybaven schopností naučit se ovládat i jiné televizory než od značky JVC a jeho nejdůležitější tlačítka pro přehrávání DVD-disků mají fosforové podsvícení. I když - jak jsem již uvedl úvodem - nejsme firma zabývající se nějak vážně prodejem DVD přehrávačů, tento kousek se mi opravdu zalíbil a vzhledem k jeho akční ceně stojí by mohlo stát i za to o něm přemýšlet. Poznámka PJ: vzal jsem si jeden kousek tohoto přehrávače před Vánocemi na vyzkoušení domů a doplnil si tak svou "úžasnou změ" - historický VCR Sony SLV-815 + běžné soudobé stereofonní VCR a TV (obé Panasonic) úhlopříčky 72cm - o další značku "do série". Funkčně je to standard (prostě vše funguje, jak má), vzhledově je to - podle mě - hodně "IN" a ty sloty na paměové karty se mi zdají opravdu zajímavou výbavou, podobně jako vcelku dlouhý seznam všech přehrávaných formátů…

A ještě něco před závěrem: Jednou z nejzajímavějších firem na jaksi napůl-značkové přehrávače DVD je určitě MUSTEK. Mám jej (JR) doma už rok a stál mě tuším pod 3 tisíce. Myslím, že je dnes stále v nabídce - za nějakých 2,2 tisíce nákupní ceny - a klidně si jej tady dovolím taky doporučit všem čtenářům. Na fotkách (foceno v mizerném světle) je patrné nejen uspořádání předních tlačítek a zadních výstupů na reproduktory, ale - snad - také i to, že ne každému "vonící" značka má zjevně zcela civilizovaný design a - mým představám a potřebám - plnou výbavu, která by určitě mohla více než vyrovnaně soupeřit s mnohými věhlasnými výrobky renomovaných a ještě renomovanějších producentů. Nakonec: nedávno jsme o výrobcích této značky tady i leccos napsali…

Posledním odstavcem chci (PJ) navést všechny, které nezajímá vyhraněně jen problematika videokamer, na některé naše články, jež by mohly s archivací digitálního videa anebo i vlastním pojmem DVD souviset. Popsali jsme stroj s dvěma mechanikami loni v létě: bylo to o JVC HR-DVS3U a naznačili jsme jakési řešení, jež šetří drahocennou kameru. Podobně je asi více než u videokamer dimenzovaná mechanika Video-walkmanu Sony, o němž jsme psali téměř přesně před rokem. Z trochu jiného soudku pak byly popisy videokamer, jež mají malý DVD-disk přímo jako záznamové médium. To se - také nedávno - jednalo o sortiment firmy Hitachi a věrnou kopii jednoho z jejích modelů Panasonic VDR-M30, ale také o zajímavých novinkách tohoto oboru, jež začala produkovat v roce 2003 firma Sony. Nakonec i onen MUSTEK, respektive jeho záznamová zařízení pro pohyblivé i statické obrázky tvořily část náplně nedávných informací o libůstkách z našeho oboru…

čtenářům našeho WEB-u poskládal: Jirka Rakušan
Rád dirigoval a doplňoval svého kolegu: Petr Jelínek