ZOOM-rekord s klasikou: Sony HC27-47

Odstavec tradičních odkazů (od PJ) na souvislosti do těchto stránek nech přeskočí všichni, kteří myslí, že nepotřebují či nechtějí znát vývoj v našem oboru nebo tohoto Webu; a samozřejmě i všichni stálejší čtenáři, kteří by se (proboha) mohli naváděním na takové rozumy nudit. čtvrtpalcová páska existuje dlouhých 12 roků a za svou éru prošla - jako ostatně snad každé moderno - obdobím luxusu a drahoty či pojmy pokroku a osvícenectví; a kdyby nebylo HDV-kamer lačných po její šíři 6,35mm, mohla by brzy (?) upadnout v pomyslné zapomnění, o němž už bylo vícekrát. Mrkne-li čtenář s naším populárně-naučným www-časopisem o facku zpět, vidí konzervativní a zároveň osobité postoje - anebo jak jim chce kdo říkat - úřadujícího vůdce Know-How Sony: nejdříve dlouho váhá vybavit své amatérské kamery větším číslem transfokátoru a podobně žádanými (ne)důležitostmi pro amatéry, s mocněvševálcujícím HDD přichází jako nikoli první a investuje obrovské prostředky do takových excesů, jakými byly například microMV; pak zas bez alternativ výběru mermomocí tlačí dotykový
LCD-panel či v poslední době nesmyslné pomocné staničky, které mu pouze prodražují výrobu (a uživateli nepřináší prakticky žádný efekt). Sortiment sezón 2003, 2004, 2005 a 2006 napoví, podobně jako recenze o zajímavých a výkonných kamerách se 3MPx. Lenka pokračuje…

Základ řady DCR-HC27 má naprosto totožné tělo se svou předchůdkyní HC23kou a funkcemi se také výrazně neliší. Na první pohled by zákazník mohl tyto 2 modely poplést, protože je odlišuje pouze nálepka z vnější strany LCD-panelu s vyjmenováním vymožeností - o nichž firma asi Sony usoudila, že stojí za zdůraznění - a matný lak na objektivové části. 800.000 bodů na 1/6" snímacím CCD-čipu je už skoro samozřejmostí low-endových kamer a schovává se tu za objektivem s logem Carl Zeiss-Vario Tessar. V případě potřeby je možné našroubovat do závitu o průměru 25 mm UV-filtr, polarizační filtr, nicméně hůře dostupný bude asi např. SKY-filtr, vzhledem k tomu, že jeden z našich hlavních dodavatelů jej nenabízí. Světelnost F 1,8 a ohnisková vzdálenost f 2,3-46 s výrobcem uvedenými přepočty na kinofilm pro záznam 4:3 (44-80 mm) a 16:9 (48-960 mm) také ničím nepřekvapí. Hmotnost a rozměry uvedu jen na opáčko, protože se také neliší od předchůdkyně HC23, tedy 65 x 79 x 113 mm (Š x V x H) a 360g…

Nechybí elektronická stabilizace obrazu - u Sony s již tradičním názvem této firmy Super Steady Shot. Slušnému 20násobnému optickému ZOOM-u sekunduje trochu (?) přemrštěné digitální 800násobné zvětšení, i když je pravda, že na své zkušenější kolegyně HC37 a HC47 - s obřím 2000násobkem digitálu (=letošní novinka) - opravdu nemá. Ale o nich blíže trošku níže (:-D). Se svým dotykovým panelem Sony evidentně nechce přestat, ba dokonce se jím tady i chlubí, takže nebudu nad jeho specifikem zase spílat, protože bych se opakovala. Vzhledem k tomu, že rozdílů od HC23 není mnoho, nebudu se podrobněji rozepisovat - uvedu pouze odlišnosti s odkazem na recenzi Sony HC23; a vrhnu se na zajímavější již zmíněné modely HC37-47. Nejprve tedy Dvacetsedmička postrádá USB port s možností tlačítka SNAPSHOT pro fotky, takže tu nelze pořídit ani statický 6tivteřinový snímek na pásku. Optické přiblížení je stejné a digitální je u nového modelu o 160 více. AKU je dodávaný klasický NP-FP30, pak u dalších typů se zmíním o novém s označením NP-FH. A teď už konečně k oněm fakt novým modelům...

HC37 se sice příliš nepochlapila rozlišením klasických 800.000 bodů - a nedali jí ani širokoúhlý LCD, který mají tedy dnes mimo jiné všechny základy nových řad (Panasonic NV-GS80, JVC GR-D740, Canon MD130). Ba dokonce nemá tlačítko pro fotku - tedy nepořídíme ani zmíněné fotky na pásku s 6ti vteřinami trvání - a přesto na těle kamery najdeme USB-port. Vzhledově se velmi podobá kamerám firmy Samsung: zmiňuji to, přestože je neprodáváme, jelikož se mi na první pohled zdálo, že jde o totožné modely, přitom jiné firmy. S rozměry 63x85x114 mm (Š x V x H) a hmotností 390g je kapku mohutnější oproti HC27. Hladký, zaoblený tvar a lesklý jakoby kovový povrch budí na první pohled dojem luxusu, ale vzhledem k velikosti a i třebas totálně plastovému a na konci dokonce průsvitnému hledáčku si kamera celkový dojem přece jen nepatrně kazí. No a v barevném provedení videokamer neriskuje ani Sony - klasická stříbrná barva v kombinaci s temnější šedou u HC37 a tmavě šedá se stejnými doplňky je pak u modelu HC47 - viz následující obrázek…

Objektiv stejného loga jako u Sedmadvacítky zde má světelnost F 1,8 s ohniskovým rozsahem f 1,9-76 a přepočtem na kinofilm v režimu 4:3 36-1440 mm a v módu 16:9 je 39-1560 mm. Průměrem objektivu je o 5 mm větší než u HC27, tedy 30 mm. Jako výhodu tu vidím vestavěnou krytku objektivu, která se ovládá páčkou u objektivu na čumáku kamery. Letos se firmy rozhodly, že zlomí rekordy v optice i digitálu a u Sony se do toho opřeli s největší vervou: 40násobné optické přiblížení a 2000x digitální zvětšení. Pro představu čtenářů Canon MD150 má 35x opticky a 1000x digitálně, JVC GR-D740 34x/800x, Panasonic NV-GS80 32x/1000x. Nevím, zda předhánění se v zoomech je zrovna to pravé ořechové, vypadá to "jen" na zdravou soutěživost vůdčích firem našeho oboru. Poznámka PJ: až do roku 1996 byly obvyklými maximy objektivů kamer 10-12x ZOOM. A do roku 1995 se výraz elektronické (čili digitální) zvětšení záběru vyskytuje výjimečně; a to mj. i třebas pojem stabilizátor obrazu: elektronický začal kariéru v modelu Sony CCD-TR805 v roce 1992, optický pak v r. 1993 u typu Canon UC5Hi…

O plastovém hledáčku jsem se již zmínila výše - je výsuvný s páčkou tzv. korekce dioptrií a při vložení akumulátoru s větší kapacitou (čili i s větším rozměrem) by zavazení nemělo být problémem i díky trochu zapuštěnému místu pro AKU. Tím se nenásilně dostáváme k akumulátorům, nad kterými jsem se divila už v předchozím textu. Akumulátor je nepatrně jiný jak vzhledem - tj. lesklejším povrchem - tak označením NP-FH40 (7,2V a 4,9Wh), ale velmi zvláštní je opět nikoliv oboustranná kompatibilita s loňskou řadou kamer. Nový článek pasuje do loňských typů, ale naproti tomu "starý" akumulátor si rozumí pouze s modelem HC27, nikoli však HC37/47. Sony do své výjimečnosti vtáhl i napájecí články: označení STAMINA má dávat najevo obrovskou výdrž - a samozřejmě daleko delší než u ostatních firem. Podle mě jde opět o pouhý reklamní trik, jelikož žádné hodiny navíc jsem ve výdrži nezaznamenala, alespoň s dodávaným typem a kapacitou ke kameře…

Co se týká konektorů na těle tria kamer, tak jako obyčejně, slabší model nemá dokovací stanici. Pod akumulátorem tu najdeme DV OUT čili F-W-rozhraní IEEE1394 pro přenos záznamu v plné kvalitě DV-PAL do počítače. Natahování videa je možné provádět jen z videokamery ven, protože nemá odblokované vstupy. Hned vedle je zdířka k napájení přístroje nebo nabíjení AKU (vestavěnou nabíječkou) DC IN a pod tlačítkem nahrávací spouště je ještě A/V OUT, tj. propojení s televizemi a videi dodávaným kabelem 3x CINCH. Tady nelze spojení realizovat běžným druhem propojky 3,5 mm JACK do kamery, nýbrž sdruženým konektorem vč. S-Videa. Kabel 3x CINCH+S-Video ale není v příslušenství, to znamená pro potenciální zájemce nutnost dokoupení. Pod odklopeným LCD panelem je ještě již výše zmíněný USB výstup pro přenos statických snímků z kamery do počítače: vše je názorně doprovázeno na přiložených obrázcích…

Tlačítek na těle kamery jsem našla opět velmi málo "díky" dotykovému LCD panelu. Známá trojice tlačítek EASY (známá automatika bez možnosti manuálu), DISP/BATT INFO (to informuje o stavu akumulátoru) a BACK LIGHT (kompenzace protisvětla) je tady pod odklopeným LCD, jinak obvykle bývaly nad jeho dílem v objektivové části stroje. Na levém okraji vnitřního rámečku LCD-panelu jsou zde 3 tlačítka: k ovládání transfokátoru jedinou rychlostí na široké (W) a detailní (T) záběry a pomocná video-spouš. Hlavní spouš je vedle AKU vzadu na těle a nad ním je do boku posuvné kolečko zapnutí/vypnutí/přepnutí přístroje do nahrávání a přehrávacího režimu. V jedné linii s vypínačem na vrchním díle těla přibližuje a vrací se na plný záběr výklopnou kolébkou. Nakládání kazety je horní, tedy výhoda při točení na stativu a výměně kazet. Nahoře v objektivové části stroje ještě lze posunem ovládátka NIGHTSHOT PLUS zapnout infračervené světlo pro záběry v horším světle, v praxi se v úplné tmě objeví bílé kruhové středové světlo…

Model o 10 cifer vyšší HC47 doznal změny jak v rozlišení 1,070.000 bodů na 1/6" snímacím CCD-čipu, tak v optickém přiblížení 25x, nevyjímaje světelnost F1,8 a ohniskový rozsah 2,5-62,5, s přepočtem na kinofilm v 4:3 41-1189 mm a 16:9 43-1075 mm. Na širokoúhlém displeji s rozlišením 123.200 bodů se navíc objevilo tlačítko volby poměru stran WIDE SELECT: právě díky míře 2,7". Digitální zvětšení zůstalo na nesmyslném čísle 2000x, ale co už. Míry Sedmačtyřicítky jsou stejné jako u HC37, jen je o 10g těžší. U objektivu se stejným závitem najdeme opět vestavěnou krytku a prakticky totožná jsou celá těla kamer. Rozdíly jsou jen v barvách a počtu zdířek - vzhledem k dokovací stanici - HC47 nemá na tělíčku tolik přípojek jako HC37. V místě konektorů pod AKU zůstalo napájení DC IN, chybí DV OUT, nicméně A/V konektor je na těle také. Dokovací základna tu opět slouží pouze pro přenos do počítače a tvoří tak jakýsi důkaz o zbytečné a přehnané vynalézavosti speciálních doplňků a funkcí na přístroji - prostě Sony…

MENU kamer se liší druhem nabídky - a u HC37 je podobné HC27. Obě obsahují malý obdélníček v rohu displeje ke snadnému přístupu do Menu dotykem. Po stisku nabídne kamera více ikon se zjednodušenými přístupy uživatele k jednotlivým ovládacím funkcím. V režimu EASY, kde nelze užít žádná manuální vylaďování, je MENU ochuzeno bez možností jinak dostupných voleb. To HC47 má podobné MENU už spíše HC94/96, čili modelům roku 2006. Po zmáčknutí obdélníčku jsou tu opět větší čtverečky rychlejšího přístupu k jednotlivým funkcím, ale samotné MENU je rozděleno do jednotlivých sekcí s obrázky (pro nás určitě přitažlivější podání) a je výrazně rozsáhlejší. V 5 kolonkách je tu NASTAV. KAM. (třebas VÝBěR SCÉN, BOD. MěřENÍ, EXPOZICE, VYVÁŽ. BÍLÉ), OBR. APLIKACE (DIGIT. EFEKT, PL. INT. NAHR.-což je plynulé intervalové nahrávání, zkratky mnohdy nebývají silnou stránkou překládání), v UPRAV/PřEHR. je jediná funkce HLEDAT KONEC, čtvrtou skupinou jsou tu pak STAND.NAST. (tj. REŽIM ZVUKU, REŽ. NAHR., NAST. LCD/HL., PRůV. ZOBRAZ. a jiná) a poslední pátou pak volby čAS/LANGU k časovým údajům a komunikačnímu jazyku…

Na LCD je vedle hlavního obdélníčku ještě Průvodce zobrazením, jenž po volbě doslova vede uživatele jednotlivými funkcemi a vysvětlí mu v podstatě vše bez potřeby psaného manuálu: tedy PRůV. ZOBR. Třetí geometrický minitvar zjednodušuje přehrávací režim, dokonce s funkcí hledání konce (vyhledá poslední nahraný záznam, přehraje jej 2 vteřiny, zastaví se a kameraman může bez obav o smazání důležitého natáčet dál). U modelu DCR-HC47 se konečně mohu zmínit také o fotorežimu na Memory Stick kartu (opět tu jde o vymoženost Sony, běžně bývají pro ukládání statických snímků v kamerách SD karty). Fotku lze vyhotovit ve dvou stupních rozlišení 1,0M a 0,3M: čili možnostech dvou poměrů stran/kvalit; a s tím souvisejících datových velikostí statických snímků. V nastavení lze také zvolit režim TELE MAKRO (zaostří záběr i na větší přiblížení zblízka), SAMOUSPOUŠ, různé scénické režimy apod. Fotografie bude v rozlišení udaném výrobcem 1.070.000, v návodu píšou pro fotky 1 milion efektivních bodů a kdo to chce postaru s poměry stran, tak jde o čísla 1.152x864 bodů...

Pro a proti všech tří popsaných typů jednoznačně vyplývá z textu, tedy výhodami jsou vrchní nakládání kazety, výsuvné hledáčky spolu s mírně zapuštěnými akumulátory (větší kapacity nezavazí kameramanovi u hledáčku). LCD-panel s možností tlačítek pomalejšího jednorychlostního přibližování a spouště REC může také mnohým vyhovovat, ale pro mě budou asi rozhodujícími nevýhodami dotykový displej s "patlacím efektem" a jiný druh paměové foto-karty MSPRODuo, přičemž dokovací stanice mi přijde v podstatě jako naprosto nesmyslné příslušenství ke kameře navíc: především kvůli tomu, že na jejím těle se najde místo pro dalších pět potřebných konektorů. Shrnuto a podtrženo - pro běžná natáčení s touhou po megalomanském optickém i digitálním přiblížení a pro zapřísáhlé příznivce TOUCH-panelů i dalších specialit Sony nebude ani jeden z modelů špatnou volbou, náš prodej ON-LINE samozřejmě všechny popsané typy má - a to skladem… HOWG

Odkaz na technická data popsaných videokamer - do stránek čs. zastoupení...

Svou kolegyňku redigoval: Petr Jelínek (prosím upozornit
na chyby)

Půljubilejní (=>pátou) recenzí popsala řadu miniDV: Lenka Juříčková

Mimochodem: šastný a veselý vstup do teplých dní..! Stále jsou za odměnu vítány čtenářské recenze.. :-D)