Moderní trend bakelitu - Canon MVX460?!

Zavedený zvyk odkazů k souvisejícím článkům uveďme úvahami o budoucnosti videokamer s magnetickou páskou mini-DV. Zaplapánbůh, že ona (do jisté míry) nesmrtelná čtvrtpalcová páska stále existuje, i když velerozdílných názorů přibývá v násobné řadě. Dovoluji si zde předložit i jeden za fanoušky: zatímco komprimáty MPEG nejsou (!) stejně praktické po stránce své editace (malý rým :-D), zásadní problém staví před každého amatérského točiče archivace surových a hlavně pak upravených nahrávek. Jedním z protěžovaných způsobů řešení je zápis komprimované podoby domácího videa na standardní 12cm DVD-disky. Komu se ale nestalo, že se třebas za tři týdny (3 měsíce, 3 roky,…) takový vypálený disk v mechanice vůbec nenačetl, ten měl asi spíše jen veliké štěstí, protože právě rizikovost vypalovaných DVD je (bohužel) jejich jedinou jistotou. Naopak je známo, že nahrávky z prvních let digitálního formátu mini-DV (1995) jsou exaktně čitelné i dnes (sám takové vlastním) a že cena za tuto archivaci je dnes nejvýhodnější vůbec - uvážíme-li pořizovačku 60minutovky a její kapacitu. Další řešení - uchování nahrávky v domácím PC na HDD - má přinejmenším kulhající (ne)jistotu v možném kolapsu tohoto disku (také jsem zažil, a ne jednou)...

Kdo nerad historii videokamer, a si přeskočí odstavec..

Něco o pojmu megapixel. Už v roce 1999 se firma Sony blýskla první kamerou s čipem přes jeden milion bodů: dlaňovka DCR-PC100 otevírá éru foto-kamer, i když u fotky 1.152x864 těžko porovnávat s celuloidem na papírovce (by jen) 9x13cm. Konkurenční Panasonic jde na trh v r. 2000 s trojicí NV-MX1-5-7 (1,08MPx) a foto-kolega Canon dává svůj první počin MVX1/i (1,3MPx) o rok později. Projdeme-li tyto stránky a skloňovaný MEGA-pojem, je tu srovnávání Canon vs. JVC, dlaňové seznamování, nejmenší JVC DVP7, větší Sony TRV75, důstojný Victor DV4000 a levný megáč stejné značky D200. Sony byl představen třímegovou variantou PC330, mini-formátem micro-MV a vyšší čip má Canon v masivní MVX3i i dlaňové MVX10i. Byla tu zajímavá Sony TRV85, úspěšný Canon MVX25i, výkonná HC40 a dlaňový Canon MVX35i. MEGARECENZE 3 měla vyšší rozlišení čipů jako podmínku, kartové Everio MC200 tu doplnil tříčip MC500, předchůdce dnešních čtyřstovek MVX3xx jsme zgómli před rokem a úspěšnou krásku Sony HC90 vzápětí. Neméně úspěšný Canon MVX45i následoval a vedle takyfotících tříčipů Panasonic - GS75, GS140/150 a GS250 - se představil před půlrokem i čtyřmegáč MVX4i. Připomeňme, že rozlišení více než 1MEGA není už nijak vzácným, ale zmenšováním snímacích čipů, objektivů a dalším šetřením se pojem MPX nevyvíjí asi vždy tím správným směrem, respektive tak, jak by si možná fanoušci oboru přáli...

No nic, pustíme se do dua MVX450/460: zkusme pořádně rozcupovat představy japonských vývojářů s americkými a evropskými (?) rádci, jak že to má vůbec vypadat moderní digitální videokamera. Jenže při bližším ohledání vidíme spoustu detailů, které nemohou působit nijak negativně (odezírá-li takto amatér-laik): elegantní miniaturní tělíčko (57x77x109 mm a 430 g), praktická vestavěná krytka objektivu, širokoúhlý LCD panel (2,7", 123kPx), CCD-snímač (předpokládáme výrobu fi Sony) s úhlopříčkou 1/5" a rozlišením 1,33MPx, barevný hledáček (0,33" + 113kPx), ergonomie s (dlouhodobě!) vynikající úrovní a například i osazení běžné mikrofonní zdířky. A teď vezměme léčbu šokovou terapií z úplně opačné stránky. Nevýklopný nevýsuvný tubus hledáčku jakoby chtěl kopírovat stejný detail loňské Sony HC90, absence botičky donutí zvukaře shánět (např.) podobný doplněk, jako tu byl popsán ve Speciálních…, oproti zmiňované češtině u firemních nabídek Panasonic a JVC je tu vše při starém - D, A, Šp., F, I, ze slovanských polština s ruštinou a dvakrát rozsypaný čaj - a nejpřekvapivějším je asi způsob vkládání AKU pod LCD-panel: možná jde jen o další moderní trend, ale pochopení fajnšmekrů nečekej, Canóne…

Poměr "cena/výkon" převyšuje excesy, vo tym žádná…

20násobný motorový (tj. onen optický) transfokátor s podporou echt dobře fungující (= od Sony) elektronické stabilizace nabízí dvě volby digitálního zvětšení: 80x a šílených 800x. Objektiv Canon se zmenšeným průměrem závitu na 27mm má rozsah 3,0-60 mm, světelnost f/1,8 a přepočet na kinofilm relativně slušných 43,7-878 mm. Rozsah závěrky je 1/6 až 1/2000 vteřiny, makro od 10 mm, v nabídce je mj. 10 programů AE a celkem 18 efektů a přechodů; vyšší z popisovaného dua má průchozí oba vstupy a přiloženou předsádku 0,75x. U všech jmenovaných dat doporučuji věřit raději našim údajům, protože jsme si je ověřili po dodávce prvních přístrojů, zatímco gulášek na českých stránkách firmy nutno brát s rezervou - evropské stránky firmy v angličtině jsou jako obvykle přesnější. Režim digitální fotografie má u obou modelů stejné možnosti ve dvou kvalitách, tj. 1.152x864 a 640x480, přičemž tlačítkem přímého tisku nahoře si lze na takto spolupracujících foto-tiskárnách nechat ihned zhotovovat snímečky. Vzhledem k osazení procesorem DIGIC DV jsme byli zvědavi na tuto (pro mnohé) doplňkovou funkci a (velmi solidní) výsledky se dají nalézt tady…

Hlavní vypínač je naprosto neklasicky, ale (podle mě) docela prakticky doplněn o přepínač z pásky na kartu a při troše cviku má pravička k dispozici všechno ovládání svými pěti prsty: pod displejem jsou už jen dvě zdířky za akumulátorem a odsuvnou krytku objektivu nebudu považovat za ovládací prvek. Zjevným pozitivem je možnost ovládání komplet všech funkcí bez nutnosti vyklápění LCD-panelu - a to s nikoli nutně extra móc ekvilibristickými prstíky uživatele - i s manuálním ostřením nebo např. regulací expozice. Posuvné nastavení čočky v tubusu hledáčku je opět (jako jsem to psal u GS300) na hranici ovladatelnosti, ale pinzeta pomůže a pak už do toho jen nesmí kameraman častěji vrtat (:-o). Poněkud zvláštní umístění zdířek pro mikrofon a AV-konektor jaksi dotváří (v mých očích) exotičnost celého přístroje. Stativový závit je zjevně z umělé hmoty a nemá dokonce ani obvyklou aretační dírku pohybu nasazené kamery na stativu do stran. Kovových dílů je tu tedy ještě méně, než u nedávno představené Plastové Odysey, mrkněme raději, jak se s tímhle docela sympatickým prckem natáčí video a jak fotí…

Jakpak ta potvůrka nahrává a jestlipak umí trošku fotit?

Mechanika s horním vyklápěním, nakládání kazety do dvířek shora vpravo, start mašinky vcelku rychlý, upozornění na zavřenou krytku neexistuje a tak po zahájení klidně nahrávám tmu. Mým prstům vyhovuje ovládání skoro všeho, po přepínání některých obtížněji dosažitelných prvků cítím po chvilce zkoušek podobný pocit mučení, jako když jsem druhdy začínal s levičkou na pražcích kytarového krku. Kamera natáčí v klidu a pokoji, transfokátor má přesný chod vč. variabilních rychlostí, stabilizátor stabilizuje, světla svítí, blinkry blikají a stěrače stírají (:-D). Po volbě přehrávání se doprava dolů na displeji přizve pravým palcem ovládání posuvu pásky multifunkčním joystickem, přičemž tento symbol svou grafikou jakoby z oka vypadl podobné funkci videokamer Panasonic: nahoru PLAY, dolů STOP, na strany převíjení. Video se zdá slušným, citlivost na špatné osvětlení scény nevybočuje z logiky malého snímače a průzoru
objektivu, zvuk v normě, akumulátor vydrží solidně, ale silnější (asi) neexistuje. Ani nevím, jak mnoho mám tohoto prcka rozebírat víc, i když rozdílů ze zavedených (neoficiálních) zvyklostí je tu neurekom a většinu jsem se už výše snažil i naznačit...

Galerie videosnímků a fotografií. I když naši činnost stálejší čtenáři notoricky znají, neodpustím si zopakovat vysvětlení pojmu Videosnímek. často používané mrtvolky coby statické snímky z videa se nám nezdály dost košer a po drobném ohýbání mozkových závitů byl na světě zmíněný výraz. Kurzor PC-myšky jako obvykle napoví název a velikost a kliknutí (obvykle) levým myšítkem otevře plnou velikost obrázku. Zleva jsou zde čtyři Videosnímky s postupně měněnými podmínkami a pak následují 4 fotografie v maximálním rozlišení (samozřejmě na SD-kartu), které přece jen dokazují, že základní fotky budou v pohodě. První jarní den zajel kolega Jirka na Kraví horu a odtud přinesl cosi z (konečně?) teplejších dnů. Srovnání si může udělat každý, jak se mu chce. Přikládám stejný kostel - mimochodem všimněte si minimální aberace - pořízený MVX45i a HC90, k videosnímkům se dá do dolní lišty otevřít například nedávno zkoumané kvarteto obrázků z GS300 a tamtéž i z vyprodané GS400 - a hledačům srovnávání je na našich stránkách (snad) potravy dostatek...

Žádné zklamání a žádný zázrak - holt asi moderní trend

Před závěrem ještě něco o mašince. Vstup do nabídky, která je velmi podobná foákovým, se provádí tlačítkem "FUNC." na spodní straně křížkového ovládání. V obdélníkovém uspořádání je vlastní MENU až na dolní pozici a postupně umožňuje zvolit požadované CAMERA SET UP (expozice, ZOOM a stabilizace), VCR SET UP (rychlost posuvu SP/LP), AUDIO SET UP (větrný filtr a 12/16bit) a podobně jako u ostatních videokamer Canon z poslední doby DISPLAY- SYSTEM- a DATE/TIME- SET UP. Přestože nabídka není v češtině, zdála se nám tak známou, že jsme zde netápali, i když je pravda, že my jsme členy spolku poučení laici (:-O). Paměová karta pro fotografie (SD nebo MMC) se vkládá do slotu nad zdířkou napájení (+nabíjení) a v dodávce s kamerou není přiložena žádná. Účinná LED-lampa dokáže echt pomoci ve slabém světle, ale stroboskopický efekt zpomalené závěrky je nabíledni. Zkoušeli jsme i výdrž napájecí Li-ION baterie s otevřeným LCD-panelem a po dvou nahraných kazetách 60´ se natočilo ještě 15 minut s třetí páskou - to je myslím na obavy z vkládaného AKU pod displej hodně dobré (pravda, kamera stála na stolku, teplota 20°C a žádný kameraman si nehrál s motorky objektivu) - celkem byla tedy výdrž akumulátoru velmi slušných 135 minut…

Hodnocení a doporučení? Uložení akumulátoru jsem uvedl, subjektivní hodnocení a relativní (což?) chyby vývojářů také. Doplnění botičky by asi nebylo o obří investici, hledáček na hranici použitelnosti je nejspíš o stále dokola opakovaném trendu, i když za něj budeme asi brzy rádi všude, kde jej vůbec výrobce osadí, že ano (hrůza). Doufejme, že fanda dnešních videokamer odezíral ze všech kritik správně, protože si zde u závěru dovolím jeden malý (?) osobní exces: pochválím totiž to, co se pochválit dá, podobně jako jsem nekřičel odsouzení u tříčipu GS300. Model Canon MVX460 (a MVX450) je fešnou miniaturou v duchu moderních trendů - tedy skladný, slušně vybavený a dle všeho s předpokladem vyhovět ve většině možných požadavků laické amatérské veřejnosti. To jest všech těch uživatelů, kteří nehledají u svých záznamových společnic příliš manuálu, respektive jejich pohodlnějšího ovládání v terénu společenskými točiči, kteří mají svoje videa jako dílčí (hlavní) živnost anebo zásadní koníček. V rámci i jinde vzpomínaných svírajících se cenových nůžek je přece jasné, že letos se s megapixely začíná opět níž a co bychom nakonec asi tak chtěli od výrobců moderní elektroniky za málo peněz - přece ne hafo muziky, že jo,…

Technické údaje videokamer Canon MVX450 a 460 - stránky čs. zastoupení...

Technické údaje videokamer Canon MVX450/460 - evropské stránky fi Canon

S hezkou a milou mašinkou se kapku pomazlil: fanda Petr Jelínek

Za přípravu snímků vesměs děkuji grafikům a kolegům z naší firmy

P.S.: Tzv. doporučenka startuje na jaře 2006 u sumy 16.990 za MVX450 a 17.990 za MVX460. Naše ceny jsou poctivě nízké i s naším EX-balíčkem (zájemcům E-mail), kdykoli klikněte do prodeje ON-LINE, cena se bude hýbat. A mimochodem: my ty videokamery máme OPRAVDU SKLADEM, protože jsme Kamenným specialistou!