Topics and tags
Canon HV30: HDV-lídr téměř beze změn!
A zase tenký led: Dosud nikdy jsem nepopisoval kameru tak, jako černý facelift Dvacítky, ale mám logické důvody. Dají-li se totiž tušit stejné ovace u Třicítky, z jakých se dosud těší předchůdkyně, budou se laici ptát, proč Videokamery CZ o novici nic nepíší. To by nastalo v případě, že by tu HV30 neměla svou recenzi. Inovací je ale v černé verzi tak málo, že opakování už není o čísi matce. Jdu tedy do věci s rizikem bezfanfár: zopakuji většinu o HV20; a ukážu názorně všechny (čtyři) rozdíly. A po přečtení textíku je tu (místo vstupného :-D) ON-LINE prodej...

V odstavci tradičních odkazů na související moudra v útrobách těchto stránek naznačím cosi i o postřezích (krásná čeština :-D): a to jak uživatelů, kteří si kameru zakoupili u nás, tak očima profesionálního obchodníka, za nějž se autor textu drze (?) považuje. Canon HV20 se už po svém uvedení stal VELKÝM favoritem velké části potenciálních hledačů výkonných ruček; v tzv. (náš výraz) Middle-Class maloobchodu. Citlivá místa ke kritice: hledáčkový bazmek, možná stejně pojmenovatelné ovládání transfokátoru nebo (údajně) lacině vyhlížející stříbrná umělá hmota vlastního těla kamery byly sice relativními negativy názor od názoru, ale jak vidno, náš Japonec na dalekém Východě se přece jen pomyslně chytil za nos a leccos napravil. Přímými konkurentkami byly - a na českých stránkách dosud jsou - Sony HC7/5 (recenze Sedmičky); a pro ty, kteří neměli své direktivní jasno o nahrávacím médiu pak možná i celá plejáda kamer s vysokým rozlišením včetně AVCHD: modely Sony z řady UX, diskové typy jako SR8 nebo i kartová CX6, ale z rodiny kamer s HD-rozlišením lze jmenovat např. i Panasonic SD1 (DVD-druhy jsme nerecenzovali) nebo experimenty JVC HD3 a HD7 (ten je ale cenou už jinde). Ze slíbených sdělení našich zákazníků-kameramanů uvedu VELKOU pochvalu výbavy a osazení HV20, téměř bezvýhradnou spokojenost k podávaným výkonům a v podstatě stejné drobnější výtky, jako si ke Dvacce dovolil svou recenzí autor tohoto textu: přílišná citlivost vestavěných mikrofonů i zmíněné nedodělky na těle stroje, jimž je ale pro letošek výrazně pomoženo. Ostatně: mrkněte se mnou…
Videokamera Canon HV30 má se stříbrnou předchůdkyní shodnou hmotnost 535 gramů; a v rozměrech 88x82x138 mm (ŠxVxH) se liší o 2 mm pouze prostřední míra díky novému řešení prvku ZOOM. Osazení čipem Full-HD C-MOS s úhlopříčkou 1/2,7" a celkovými 2,96MPx se shoduje stejně jako 99% všech údajů v čele s tvarem a všemi zákoutími těla přístroje. Účelem dnešní (ne)recenze je ostatně především ukázat, že Třicítka DRŽÍ kvalitu Dvacítky a drobnými vyladěními si jistě nepohoršila. Sestava zmíněného snímače a objektivu je mj. stejná i u dalšího typu značky: úspěšné HG10. Průměr závitu objektivu je 43 mm, koeficienty přiblížení jsou 10xopticky a volitelně 40x/200x digitálně (tomu už my ale říkáme zvětšení), přepočty na kinofilm jsou 43,6 až 436 mm (pro DV neboli SD-rozlišení v 16:9 a HDV) a stejně jako u HV20ky jde o čísla 40-400 mm pro fotografický režim a 4:3. Prý zcela NOVÝ druh displeje ve výklopném panelu (vysvětlení odcituji dále) oplývá na úhlopříčce 2,7" celkem 211.000 obrazovými body. Rozevření clony má rozsah f1,8-3,0 pro video a f2,8-3,0 pro foto, závěrka pak 1/2-1/2000sec. A maximum velikosti fotografie je 2.048x1.536 bodů. A protože žijeme v překotné době nejrůznějších médií (nedávno se mě jeden Emajlista takhle fakt tázal), napíšu důležitou informaci, že nahrávacím médiem pro video v kterékoli z možných kvalit v čele s HDV je čtvrtpalcová páska mini-DV, respektive kazeta s touto magnetickou odrůdou záznamu (šíře 6,35 mm)…
Rozdíly nové HV30ky od dosavadní HV20ky jsou tedy následující. Prvním, jehož chválením se nebudu zabývat, je zřetelná změna povrchového laku téměř celé kamery - tady s výjimkou prvků ovládání. Mnozí už se vyjádřili, že se jim tato barevná stylizace zdá luxusnější, ale domnívám se, že názory vkusu jsou individuálními (mně se takhle líbí taky víc). Druhým - podle mě nejmíň důležitou odlišností novinky - je plastově-gumová úchytka krytky (aktivní) botičky, která nemá jiný účel, než že tento protáhlý deklík už nejde odejmout, ale po zasunutí čehokoli do sáněk je uživatel donucen koukat na do boku visící díl (byl bych zvědav, kolik z uživatelů si to utrhne) a získává tak "výhodu", že jej neztratí. Třetím rozdílem je možná nejvýraznější UP-GRADE ze všech funkčních - totiž výměna hrotové kolíbky ovládání transfokátoru za půlkulatý prvek, jehož tvar i rýhování by mohlo funkci zvanou ZOOM snad vylepšit (nebo aspoň zpohodlnit). čtvrtým rozdílem, který stál možná mateřského producenta nejvíce peněz, je (cituji čs. Web) nový 2,7" ViVid displej s variabilním nastavením a pozorovacím úhlem až 135°, jenž má (prý) umožňovat prohlížení záznamů ve skupině, má mít nejširší barevný gamut a ještě povrchovou úpravu HCAR (zkratka má znamenat Hard-Coat AR, tj. nic z erotiky :-D) na záruku ostrého obrazu, živých a zářivých barev a minimálního odlesku (píšu UF)…
Přestože odkazů do recenze Dvacítky jsem už přiložil dosti, splichtím všem betálném borcům, co fandijó kamčám (čučku na to: dyž se nasomroval brněnské hantec do chytréch bichlí, eště fčil pré nebyly kamery :-D) ještě jeden odstavec shrnutí výbavy a funkcí - to kdyby v úžasu nad krásou brněnského slangu zapomněl čtenář, jak se používá levé tlačítko PC-myšičky. Jednak Třicítce nechybí možnost progresivního nahrávání 25p, za další má slot na mini-SD-kartu; ze zdířek k připojení všehorůzna je tu všechno na svém místě, včetně HDMI; čelní strana má u objektivu (









