Topics and tags
Nejlevnější „dlaňovka“: JVC GR-DX25!

Videokamera JVC GR-DX25 je v současné době (r. 2003) na trhu čR nejlevnějším modelem z úplně nejmenší mini-DV kategorie (tzv. dlaňovek). V tomto příspěvku se můžete dozvědět něco málo „praktického držení“ a také i naše první dojmy z natáčení… Ještě upozorňeme na nedávné seznamovací příspěvky se sortimentem r. 2003 jednotlivých značek výrobců videokamer - v pořadí „Canon“, „Sony“, „Panasonic“ a „JVC“ - a jdeme mrknout na tuhle novinku…
Kategorii „dlaňovka“ stvrzují už samotné rozměry, jež udávají různé zdroje (bohužel) rozdílně: 55 x 102 x 96mm (Š x V x D) a hmotnost (440 gramů bez AKU).
Design působí dojmem hranaté krabičky (nebo cihličky?), ale po chvilce si zvyknete, stejně jako na poněkud zvláštní (a docela netradiční) způsob držení. Obsluha přístroje je vcelku pohodová, měl bych (důležitou) výhradu snad jen k ovládání transfokátoru obrazu. To je umístěno na zadní straně přístroje a musí se ovládat palcem.
Přitom má palec zajišovat u dlaňové kamery (vzhledem k držení) hlavní vypínač, tlačítko nahrávání a ještě i stabilitu (!) přístroje, což při "zoomování" není možné. Výsledkem je, že při téměř každém přiblížení či oddálení záběru obvykle lehce pohnete videokamerou do strany. Tomu se dá zamezit snad jen přidržením přístroje druhou rukou, bez kterého se ostatně neobejdete ani při maximálním optickém přiblížení (ZOOM - viz dále), ale samotná kategorie dlaňové kamery by to vyžadovat neměla! Navíc se nám (subjektivně?) zdála i dvoustranná pružina transfokátoru příliš silná na pohodové ovládání...
Videokamera má dozadu mírně výsuvný, černobílý a poměrně ostrý LCD hledáček. Pokud se vám znelíbí koukat do hledáčku (a nenatáčíte na plném slunci či se slabou baterií), můžete využít barevný LCD-panel s úhlopříčkou 2,5“ (klasických 6,4 cm). Ten je umístěn tradičně na levé straně a vyklápí se trochu nezvykle vzhůru (vyklopení znamená současné vypnutí hledáčku). Výrobce si tímto způsobem (viz obrázek) vlastně vytvořil jakousi rezervu pro vestavění většího LCD cca 3“ (udávají 8 cm), jenž nalezneme u vyšších řad (např. DX-55): viz též v úvodu zmíněný článek o kamerách JVC s tech-daty „Videokamery JVC 2003“ - tedy tabulkou parametrů na konci pod článkem o sortimentu výrobce. Důležitý rozdíl oproti funkci LCD ostatních výrobců je třebas i v tom, že a otáčíte vyklopeným LCD-čkem, jak chcete, hledáček se již nezapne (obvykle to bývá tak, že otočením obrazovky LCD „vpřed“ se zapnou oba zobrazovače). Pod LCD-panelem jsou ukryta tlačítka nabídky funkcí MENU a další potřebná ovládátka nastavení parametrů: tedy např. manuální vyvážení bílé, nastavení přechodových a obrazových efektů či volba programu automaticky přednastavené expozice (AE programy) jako SPORT, PORTRÉT atd…
Objektiv má solidní 16-násobný optický a (dnes běžný) nesmyslný 700-násobný digitální ZOOM; průměr závitu pro optická příslušenství je 30,5 mm. CCD-čip by měl (podobně jako u firmy Canon) pocházet „z dílny Mr. Sony“ a nabízí standardních 800.000 obrazových bodů. Nakonec i maximální expozice (1/4000 sec) je z říše lepších parametrů… Automatické ostření funguje rychle, spolehlivě a dle mého názoru přesvědčivě, chová se poměrně dobře i za zhoršených světelných podmínek: sklad naší prodejny. Noční (údajně) barevné vidění firmy JVC (propagované a vychvalované i v reklamě?) je ale naopak pravděpodobně nejhorší ze všech známých výrobců (stroboskop). Upřímně řečeno: žádné noční vidění není ideální a žádné zatím nefunguje podle našich představ. A nakonec: co chcete vlastně v noci natáčet, když sami skoro nic nevidíte, že ano (a o „dosahu“ přisvětlujících diod jiných výrobců jsme také už psali)…
Co videokamera ztrácí za špatných světelných podmínek, dohání za běžného světla. Při běžných světelných podmínkách obraz subjektivně vyniká solidní ostrostí a živými barvami (poměřováno TV-obrazovkou 55 cm). Zcela jinak ale zapůsobily na všechny (nejen) z naší firmy některé detaily (neboli specialitky) výrobce: nekompatibilita akumulátoru s ostatními řadami není sice u dlaňovek až tak neobvyklá, ale krytka na patici baterie nenese kupodivu stříbrný lak z obou stran (nedoděláno!), ba i na kloubu výklopného LCD-panelu se dá nalézt stopa (šev) po odlévání umělé hmoty ve fabrice (Japonec asi zná taky pojem „humpolácká práce“ - viz obrázek zde níže)… Apropó: kamery JVC nemívají zespodu nápis „made in Japan“, nýbrž (kupodivu?) Made in Germany - tahle tvoří výjimku a JAPAN (zespodu) je! Ale co: funkční videokamera mini-DV to je a pohromadě to (doufejme) udrží…
Základní výbava je solidním standardem: obsahuje adaptér k nabíjení AKU či napájení přístroje pro přehrávání (dosah 220 V), Lithium-ION-ový článek s kapacitou 700mAh (asi 1 hod. čistého času práce), AV i S-video kabel, redukce cinch-scart, krytka objektivu, editační kabel, dálkové ovládání s bateriemi, USB kabel a CD ROM se softwarem. Po malém seznamování a osahávání se mi s tímto modelem pracovalo dobře a až na zmíněné hříchy firmy JVC, které jsem vyjmenoval v tomto článku, se tento model dá určitě i pochválit. A to nejen kvůli jeho ceně (MOC před létem 2003 - i s naším „balíčkem“ - je pod 25 tisíc Kč). A stejně jako ostatní modely JVC jej máme běžně skladem…

Redigován a doplňován Petrem Jelínkem sděloval dojmy: Jiří Ovesný



