Zpravodaj oboru březen 2020

Máme tu jaro. A Koronavirus. Každý přemýšlivec má na běh událostí svůj názor; a valná část „běžných lidí“ nadto i nadbytek volna k řešení dlouho odkládaného konání anebo třeba úklidu, na nějž „nebyl čas jak, je rok dlouhý“. A mnozí z vás teď najdou asi i chvilku k počtení o nevšedních zajímavostech oboru; a to třeba právě na tomto Webu. Pro pochmurnější čas teď bude vkládat Petr Jelínek častější článečky menšího rozsahu. Tento čerstvě-jarní díl loni založeného Zpravodaje z našeho oboru bych nazval (netuším, jestli trefně ) JARO 2020…

Jsme PLNĚ provozní. Prodej elektroniky - v našem případě videokamer i doplňků - se sice HODNĚ „přibrzdil“, ale prostřednictvím @korespondence a Šopíku nezastavil zcela. A kromě zahájení výstavby Muzea Videokamer máme aspoň každý den čas na tak dlouho zanedbané uspořádání drobných libůstek nebo doplňků pro kreativní kutilské kameramany: to pro náš Šopík. Dnes si představíme jednu kutilskou „epopej“ samotného Správce čili Autora článku a jednu Libůstku s velkým „L“ z ranku speciálních ovládání vyspělejších videokamer. Petr Jelínek zve zvídavé fanoušky našeho oboru na projížďku dvěma „NEVÍDANOSTMI“ par excellence a slibuje sem další…

PŘEDEM upozorňuji, že následující „Příběh“ vznikl v podstatě z čiré nouze. Stálý zákazník si objednal trojnožku k jednonožce Manfrotto, nejčastěji zvanému cizácky Monopod. Jenomže standardní sestava Monopodu s touhle chytrou trojnožkou coby dolním zakončením, kterou lze běžně zakoupit a již máme i na Prodejně, má velmi praktickou aretaci. Tj. možnost znehybnění kloubu, který dovoluje nebo zakazuje výkyv vlastního Monopodu do všech stran; a to zhruba o 15úhlových stupňů do všech stran. Jenomže podruhé: kamarádský dodavatel neupozorňuje u této své položky na nepříjemnost, že ona ARETACE u přikoupené trojnožky NENÍ ve výbavě…

JEDNORÁZOVĚ si nasypu trochu popela na hlavu: Dodavatel zřejmě umí i patřičnou nožku s PATŘIČNOU funkcí, ale po konzultaci s čs. centrálou jsem to napoprvé nedal, zčásti možná i vlastní vinou, protože jsem netušil či nepochopil (spíš ji ještě neměli v nabídce, lumpíci ), že existují DVĚ verze řešení a ta moje původní byla „slabší“. I objednal jsem Zákazníkovi a dodal variantu trojnožky bez oné aretace - a tím začal „Příběh“. Zákazník je mj. jedním z „WorkShopistů“, pořádaných coby Setkání kameramanů se záštitou naší firmy už přes 10 roků... 

VÝROBA ARETACE. ..."jako na sviňu" jsem netušil nemožnost aretace dolní trojnožky. ANO, NESMÍ se na tom ponechávat zrcadlovka nebo profesionální kamera na louce bez dozoru, ale funguje to tak. Nejdříve jsem se poznal s trojnožkou tak, že jsem ji totálně rozebral (Jakube, promiň ), zhruba jako Samopal SA58 na vojně (v tom jsem býval velmi rychlý) - jak vidí čtenář na obrázcích. Po zjištění, že kulový konec je s hlavním tělem vínové barvy JEDEN kus a plastový mezikus se mi nepodaří odejmout - a místo něj nasadit jinou (odnímatelnou) vložku nebo podložku - jsem musel zapojit "konstrukční závity" šedé kůry mozkové (jsem poloviční konstruktér)... 

PRVNÍ POKUS v nadvakrát vyrobené podložce z běžné matky M10 byl účinný jen asi v 70% obvodu. Polopatisticky napsáno: nožku stativu aretoval (dejme tomu) k sobě a na obě strany, ale jakmile jsem zatlačil vpřed, účinnost zůstala téměř na nule. A pak to přišlo. Vzal jsem dvě podložky Ø 10 mm (opět nadvakrát: už začínám mít cvik) a rozřízl je pilkou na železo. Z tzv. flexky (úhlová bruska) jsem měl obavu, aby neubrala příliš materiálu. Před rozříznutím jsem ještě výstružníkem udělal zahloubení na jedné podložce, aby pak celek dobře pasoval jako protikus kónického zúžení. Podložky jsem přilepil ploššími stranami k sobě a nechal ve svorkách... 

OK, tohle začalo být funkční skoro na 100%, jenže jak zařídit, aby půl-podložky zůstaly na svém místě? Moje šuplíkové skříňky systému Mars opět vydaly jedno tajemství: z objímky na styl držáku cyklistických doplňků (nebo instalatérské svorky) byl patřičný kruh, který držel šroubem a křídlovou matkou prstenec na svém místě. Posledním problémem byla pro změnu další ARETACE. Logicky jsem nechtěl lepit na vnitřní stěnu stříbrného „podrže“ žádnou gumičku proti posunutí, protože by to stejně nebyla tutovka, zajistím objímku a bude to... 

Hledání ve větších šuplících zmíněného Marsu mi dostaly do ruky plastové díly à la „můžeš je kdykoli vyhodit, ale co kdyby“. Abych nevyšel ze cviku, opět nadvakrát jsem docílil přesného rozměru plastové vložky a poslední ARETACÍ bylo zajištění tohoto výtvoru v mezeře, což lze už považovat za jednoduchý úkol, protože jsem přece jaksi mimoděk použil křídlovou matku, aby se vše dalo rozebrat rychle a bez nářadí. A tak se také stalo: snadno rozebíratelný výrobek má uživatel na stativu (možná) skoro pořád, ale může jej odejmout za 10 vteřin. UFF… 

UNIVERZÁLNÍ OVLADAČ „LANC“ za rozumnou cenu. Zjevně úplnou „Čínu“ se mi tuhle podařilo ulovit na nejmenovaném portálu a risk vyšel. Respektive: věcička funguje se vším zkoušeným v naší prodejně! Postupně jsem připojoval s nasazeným ovladačem Canon, Sony a Panasonic a s jednou zvláštností „šlapalo“ vše, jak bylo potřeba. Jmenovitě jsem patřičný Jack 1,5 mm postupně připojoval do LANC-zdířky HF G50/G60, FDR-AX700 (nižší modely Sony tuhle dírku nemají) a HC-X1000 a MAKÁ TO! Jasně - teď tu zvláštnost: ovladač má na levoboku z pohledu shora malý přepínač. O tom jsem si myslel, že to je vypínač ovládání. NIKOLI, po připojení X1000 se nic nedělo, dokud jsem neposunul čudlík do druhé polohy oproti té, v níž vše fungovalo s kamerami Canon a Sony…

LANC-OVLÁDÁNÍ. Z přiložených obrázků tří videokamer na stativu s ovládáním LANC by mělo být zřetelné, jak LANC používat. Na tzv. švenk-páce - kterou mívá Video-stativ (malá nebo žádná rukojeť je typičtější u Foto-stativů) pro posun hlavy se strojem v rovině „Vertikál“ i „Horizont“ - je upevněno ovládání praktickou objímkou se šroubem, který proti sobě tlačí spodní a horní část upevňovacího mechanismu. Pravý palec (šikovnější mohou použít i ukazováček) tak má ergonomicky povedenou kolíbku pro ZOOM a Video-spoušť. Na závěr „Věci LANC“ doplním, že LANC je praktický doplněk pro natáčení se stativem, téměř nepostradatelný při práci s kamerovým jeřábem; a nenahraditelný v podvodním pouzdru (< = klik na recenzi opravdového pouzdra) coby jeho součást…

Pokud jsem v této nelehké době zabavil čtenáře alespoň na pár minut, o to mi šlo. Ubezpečuji fanoušky těchto našich-vašich stránek, že mi to trvalo MNOHEM déle, než za jak dlouho to povídání milý čtenář „shltnul“, ale takto funguje mnoho lidských činností, namátkou příprava jídla v našich domácnostech.   Petr Jelínek doporučuje častý úsměv - kde je na to síla; výlety do lesa se psem - kde jsou na to podmínky; a konečně pořádek nejen v šuplících Mars - když je na to konečně čas. Brzy přijde další odlehčující téma, drobné Mexiko VYDRŽÍME…