Postřehy z Fotokiny v Kolíně…

Naše brněnské výstaviště je sice určitě mnohem větší než oba německé stánky (co do rozlohy areálu), ale jakási „vyšší kupní síla“ západoevropského trhu láká všechny vystavovatele k výrazně bombastičtějším expozicím…
Do vlastního areálu jsme byli vpuštěni před desátou dopoledne. Zdánlivě komplikované uspořádání výstavištního areálu se dalo asi jednoduše „vyřešit“ pomocí plánku a taky s jednoduchou logikou „když půjdu pořád dokola, dojdu zase na začátek“… Jak jsem se zmínil už v úvodní aktualitě, mezi pavilony se nemuselo pořád jen chodit - v jednom ze spojovacích průchodů byl pojízdný asi 100 metrů dlouhý chodník (prý je toho na některých světových letištích více), podél něhož byly vystavovány fotografie National Geografic.


Zajímavosti by se daly rozdělit na zrakové „efekty“ a technické „novinky“. Některé stánky byly nádherně prezentovány nejen barevně, ale i efektně oděnými hosteskami, které byly schopny mnohdy i vysvětlit leccos z předváděné techniky. Mezi „střízlivými oblekáči“ (třeba Canon) vynikaly výjimky, oblečené do zlata, stříbra nebo celobarevného dresu, jako třeba zde na obrázku zástupkyně firmy Agfa. I efektní vystoupení na styl divadelního „future-baletu“ u jednotlivých stánků stálo za to vidět.


Formule jako na CeBitu: nejen Canon (zde na obrázku), ale i třeba Panasonic a další firmy měly jako součást výstavní expozice krásná auta ve stylu Formule 1. Ale třeba ani americký polovojenský „superdžíp“ Hummer nebo miniaturní „domácí mazlíček“ Smart neměly na výstavišti absenci - viz třeba zde čtyřkolová reklama na nový extratenký digitálek od firmy Casio na jejich stánku...


Velkolepý a krásný stánek firmy Canon byl obsazen nejen nejzajímavějšími novinkami sortimentu digi-videokamer a digifoáků, ale jeho součástí byly i přímo k osahání vystavené EOS-objektivy na stupňovitém pódiu a stojanech (viz horní obrázek). Rozhodující novinky? Určitě z videokamer modely MVX2i a XM2 a mezi fotoaparáty kromě EOS-1Ds jmenujme digitální kompakty D.IxusV3, PS-S45 a PowerShot G3.

Protože o XM2 a MVX1i jsme leccos napsali už jinde (a analogové fotoaparáty vedeme v patrnosti většinou jen co se týče kompaktů do 10 tisíc korun), zmiňme se alespoň informativně o digi-foácích: Ixus-V3 (čte se jako „vé-natřetí“) je pořád nádherná, skladná a oblíbená miniatura od Canonu, ale u nového modelu má třímegový čip, více funkcí pro zákazníka a přímý tisk s tiskárnami Canon. A novinka v segmentu velmi vybavených amatérských fotoaparátů PS-G3? Ještě elegantnější a vybavenější čtyřmegový příbuzný profesionálních digitálů má oproti svému předchůdci „G2“ (podobně jako nový model S45) devítibodový systém zaostřování a další spoustu nastavovacích funkcí - samozřejmě se zachováním jedné z hlavních atrakcí: „všelijaknastavitelným“ LCD-panelem…


Neméně velkolepý stánek firmy Panasonic byl možná menší proti rozhodujícím rivalům oboru videokamer (Canon a Sony), ale rozhodně stál za to: kromě standardního a běžně známého sortimentu firmy byla vystavena úplně nová tříčipovka MX-500, která má mít kromě „známé vějičky“ - objektivu Leica Dicomar - také zcela nevídané fotorozlišení: podobně jako nová TRV-940 od Sony má fotit až se třemi miliony bodů (jenže zatímco Sony má 3x1,070.000, Panasonic „jen“ 3x800.000). K tomuto přístroji se sluší ještě v úvodní informaci dodat, že kromě tří čipů, nahrávání i na SD-kartu (ve formátu MPEG4), funkci webové kamery, digitálního diktafonu, automatického blesku fotorežimu nebo třeba hodně osobitého dálkového ovládání (kabelem) je vybavena optickým stabilizátorem obrazu (od koho asi?)… Vyobrazený model byl na stánku Panasonic celý v průhledném plastu pro názornost: nakonec - 3CCD minirozměrů s hmotností 680 gramů (bez aku) je pecka, ne..?

Ze zcela jiného soudku je pak nový digifoák, se kterým Panasonic možná zasáhl jen laickou veřejnost: elegantní model DMC-FZ1 má 12-násobný optický Zoom s optickou stabilizací obrazu, 2 megapixely na čipu a jinak jde téměř zcela o plně-automatický přístroj bez dalších nastavení zákazníkem, USB-výstupem, Leica-objektivem a slotem na SD-karty (jak jinak) s kapacitou 8 MB v základní sadě (viz obrázek zde)…


A co takhle “Mister Sony”? Opravdu veliká expozice zcela stranou hlavních rivalů oboru, jíž vévodil neustále se opakující reklamní klip do rytmu disco v plazmových televizích nad centrálním „pískovištěm“ firmy (opravdu tam měli uprostřed jakési pískové odpočívadlo), jehož hlavním hrdinou a tanečníkem byl robotopes Aibo. Už několikrát v životě jsem vážně přemýšlel, že bych si (coby vcelku dospělý chlapec) tuhletu „mnohamotorovou“ libůstku (Aiba) pořídil, ale nejsem si stále ještě jist „kvalitou investice“..
Dvoumegová minikamera „šíleného“ systému MICRO-MV se jmenuje pro náš trh DCR-IP210E, je vyobrazena zde a přináší (kromě amatérsky nikterak jednoduše sestříhatelného videa) opět jakýsi další krok ke splynutí videokamer a digifoáků…

Ale pro „běžné užití“ poloprofíků a fajnšmekrů mezi amatéry byla spíše největší upoutávkou inovovaná tříčipovka DCR-TRV940, která (jak výše uvedeno) má „za následek“ fotky v rozlišení 3 mega-pixelů a jejíž součástí je i optický stabilizátor a další atributy nejvyšších kvalit, 12-násobný optický Zoom a digitální i analogový vstup…
Ostatní sortiment videokamer firmy Sony je v zásadě shodný s nástinem stavu na začátku léta (viz náš příspěvek „Na návštěvě u Sonyho“), ale v segmentu digifoáků se o novinkách dá zmínit: superminiaturní přístroje řady Cyber-shot U budou mít určitě své zákazníky (Jamese Bondy?), ale zase tak úplně prakticky a ergonomicky nevyhlíží, což ? Viz obrázek…


Jedním z mnoha velikých stánků byl například i zelený FUJIFILM (viz obrázek scény), u něhož se odehrávalo jakési pravidelné reklamní divadlo. Naše seznámení s digifoáky na našich stránkách v aktualitě Jirky Rakušana budiž firmě FUJI dostatečným. Další velkolepé stánky „foto-firem“ byly na Fotokině od konkurentů zvučných jmen: Olympus, Minolta, Kodak, Pentax, Nikon, Ricoh, Konica, Samsung, ale také firem produkujících více spíše příslušenství - jako Hevlet-Packard, Casio, Hama, Sigma, Tamron, atd. Stánky co do velikosti menší (ale ne vždy významem) anebo zcela mrňavé byly třeba taky: Ewa-Marine, Sea&Sea, San-Disc, Epson, Olivetti, Vanguard, Unomat, Soligor atd.


časové rozložení celé akce asi nebude pro čtenáře příliš zajímavé, takže zůstaňme u konstatování, že kromě příjezdu a noclehu z 25. na 26. září bude nejdůležitější časový údaj jakýsi limit pro „průběh výstavními pavilony“ (zhruba 6 hodin), což z pobytu na výstavišti (10-17 hodin) odečítá celkem jednu celou hodinu na občerstvení a eventuální telefonickou starost o firmu… Snad bude dost času na další příspěvek z letošní Fotokiny - myslím, že dalších informací a podrobností v zásobě bych měl ještě na několik článečků (ale ten čas)… Petr Jelínek