Zpátky do minulosti: 1. díl

Kotoučové magnetofony i Kazeťáky. OBŘÍ „Audio-Jezevčíky“. Vyspělé Videorekordéry VHS a dalších formátů. Velké kamery s externím Portable-rekordérem. Následuje Video8 (a před tím Beta) v prvních Videokamerách. NAHRÁVÁNÍ Audiozáznamů i Videoklipů na páskové stroje všeho druhu. A nakonec vlastní Muzeum VIDEOKAMER, ověřeně PRVNÍ NA SVĚTĚ. Pojďme v „NOUZÍ utaženém“ režimu a volnějším „času na zbytečnosti“ zavzpomínat s Petrem Jelínkem. Autor je sám dostatečným pamětníkem na nový seriál pro dospělé; a mladší části čtenářů se pokusím osvěžit obzory... 

Kotoučový magnetofon nebo současný přehrávač MP3? Kazetový Magneťák či Digitální záznamník na SD-karty? Videokamery s externím Portable-rekordérem, vestavěnou mechanikou Video8 a dalšími formáty (digitální miniDV); anebo současné 4K kamery se záznamem na SD XC karty a absencí jakékoli mechaniky pro záznamové médium? Kdysi netušené sny fandů elektroniky i žhavá současnost coby dnes úplná samozřejmost. GULÁŠ, že? Vysvětlím, dospělejší čtenáři porozumí a mladší se poučí. Hranice mého chápání MLÁDÍ není dána, jsem Liberál tělem i duší. Prostě začněme číst a zábava se navzdory NOUZI dostaví, zvláště pak všem jako že VŠEM… 

Autor tohoto Webu Petr Jelínek je až tak dospělým, že už začínal vnímat hudbu, když Beatles ještě neskončili; elektroniku, když se do plošných spojů pájely spousty tranzistorů; a třeba automobily, když ještě bylo dobré vozit v kufru nářaďovou brašnu s vercajkem, klínovými řemeny, klidně i AC-pumpou, hadicemi a spoustou svorek k nim. A někdy si říkám, že právě NAŠE generace zažila možná NEJVÍC: narodili jsme se DOST let po válce, zažili reálný socialismus, vesměs byli na vojně v nějaké podobě; a když se to všechno změnilo tzv. Revolucí, byli jsme v PLNÉ síle mezi 20 a 40 lety a začínali (jak kdo) podnikat; a mj. POTOM vnímat elektroniku i třeba počítače… 

A do toho stále vznikala nějaká MUZIKA. A ruku v ruce s tím samozřejmě existovaly různé formáty hudebních nosičů, počínaje vinylovými deskami, díky početnějšímu obsahu skladeb častěji nazývaným LP (Long-Play). Když skončili Beatles, už hrály skupiny Queen, Sweet, Smokie a třeba taky Bee Gees, Beach Boys a další. Postupně přicházela novátorská tělesa ABBA, BoneyM, pro fandy rocku třeba Deep Purple, Led Zeppelin, Kiss, AC/DC a vzpomněl bych mnohem víc. A my byli u toho, byť Jižní Morava kapku ve výhodě: tranzistorák s Ö3 (stanice vysílá i dnes) naladěn téměř „mimo rozsah VKV“ dovolil sledovat všechno v přímém přenosu. Co zplodí světová hudební scéna a co si z ní budem chtít nahrát (a ve středu večer si poslechnout na Hlase Ameriky)…

KOTOUČÁK. Ono vnímání hudby od Beatles souvisí s kamarádovým magneťákem ANP210 čili Tesla Sonet Duo. Sám jsem pak pořídil robustní plasťák ANP230 neboli „B5“ z bazaru. A než se svět zbláznil do (velmi praktických) audiokazet, stihl jsem stavět pořádné reprobedny, zesilovač i třeba v soutěži STTM v Lužánkách s kamarádem elektrofonické varhany, kde klávesami byly ovladače výhybek modelových kolejišť. Dospívání provázely menší i větší kazeťáky dostupné tehdy v Tuzexu a po krásném Double Sharp GF800 jsem pořídil větší typ WF940 od této značky. K 10tipásmovému equalizéru (regulace tónin) přibyl efektní 10tipásmový spektrální analyzér, jak říkal český návod. V přepočtu téměř za 19 tisíc, když se předtím zdražilo (říjen 1984) pivo z 1,70 na 2,50 Kčs… 

VIDEOREKORDÉR. Přestože systém půlpalcové pásky VHS nebyl zdaleka nejlepší, porazil tehdy Batamax od Sony cenovou dostupností. A že Video-Home-Systém pobyl na trhu HODNĚ DLOUHO, i po tzv. Revoluci jsme si jej užili dosyta, byť formátů videozáznamu na pásky bylo hned několik. Existovaly mj. formáty oboustranné pásky Video2000 nebo úplně dávní "praotci" Quadruplex a například naším Muzeem vlastněný U-Matic s téměř palcovou páskou. A v roce 1995 přichází po "nadstandardech" Hi8 a Super-VHS (-C) první digitální STROJ na pásku miniDV (< = Panasonic DX1). Videozáznam tak dostává nové obzory: záznam se dá stáhnout do počítače jako digitální soubor, stejně tak jej lze i stříhat a práce s "nelineárním" videem v PC dostává nové dimenze...

Mrkněme na dvě libůstky Autora článku a pak zajímavou komerci, kdy se pomyslný "Návrat do minulosti" odehrává přímo na obchodním poli. Tou první budiž krásný váleček nad tímto odstavcem, který jsem dostal loni darem od "svého" obchodního zástupce firmy Canon CZ. Miniaturní MP3-přehrávač má výšku asi 5 cm a Ø 6 cm a přesto mi ozvučí celé okolí zahradního domku, když v něm třeba betonuji podlahu nebo u něj sázím (snad už brzy) rajčata. PARÁDA! Z jiného pomyslného soudku je funkčně podobný váleček níže, který zkouším dokonce i ve speciálním držáku na řidítkách bicyklu. Původní strojek jsem koupil už před 6ti lety na jedné tržnici v Istanbulu a dodnes PECKA. Mimochodem: Turecko znám poněkud blíže a když se vyjádřím pouze k oné krásné Zemi, SUPER! Cosi jsem zmínil i v recenzi PJ810. Tenkrát mi prodejce říkal, že tohle je jejich "Dženuín fejk", žádný drek... 

KONČÍM. Tedy vlastně ne. Ještě malou komerci na NEUVĚŘITELNÝ návrat jedné pásky. Totiž micro-kazet, které se podle části mladších "Retro-fanoušků" vrací. Prý má takový analogový záznam tu OBŘÍ výhodu, že ho nikdo nemůže zkopírovat! OUUUU: tohle by mě před pár lety fakt nenapadlo, ale jdu s dobou. Je tu několik zcela nových rekordérů Panasonic RN-115D. Analogový rekordér na micro-kazety napájí dvě tužkovky AA, má vstup na externí mikrofon, k tomu i výstup na sluchátka a zdířku pro síťový adaptér. MADE IN JAPAN, aktivace záznamu ručně i hlasovým VAS neboli Voice Activated System, dvě rychlosti posuvu pásky atd., atd., atd.,... 

Napříště bude 2. epizoda. Myslím, že díky záběru KRÁSNÉ elektroniky bude z čeho čerpat až do skonání světa. Dnes jsme vyplnili pár chvil "PITOMÉ NOUZE" (< porolujte níže) - v níž se OBNAŽUJE, jak přebytečné jsou mnohé úřednické aparáty  - a příště bude "šťavnatý" obsah. Mimochodem: mám tu k recenzi krasavici Canon XA40. První duben připomenu velmi dávným článkem z útrob Webu a ještě dávnějším textem z praxe. A přidám Nejrychlejší kameru světa, malou drobnost z roku 2007, Archiv Kuriozit i jeho 2. část a díly Kuriozit číslo 54 a další Part 55 a díleček 56. No NIC: hlavně nerezignujeme, jedeme v tom "HRDINNĚ" všichni. Petr Jelínek...