Zahlédl jsem budoucnost: SV-AV10…

Prostě si to zaznamenává video v kompresním formátu MPEG4, fotí to v maximálce 640x480, nahrává to zvuk jako digitální diktafon (komprese hlasu G.726) a přehrává to hudbu ve formátech AAC a MP3, a to všechno prosím se zaznamenáváním na paměové SD-karty! Jak to popsat, aby čtenář pochopil opravdovou výjimečnost této značkové „superminiaturní audio/video/foto-kamery“?

Reportážní diblík je vybaven C-MOS senzorem ¼“, jehož rozlišení jsem sice nikde nevyčetl, ale podle maximální velikosti statického snímku si kalkulačkou snad správně odvozuji až přes 300 tisíc bodů… Fakt krásný, stříbrný a zcela miniaturní přístroj do dlaně, který můžete nosit pořád u sebe, kdykoli jej pohodlně a pohotově použít a jehož design zaručeně ohromí každého, komu se pochlubíte. Hmotnost i s mini-akumulátorem je 125g (třeba mobilní Nokia 7650 má 154g) a i rozměry vás zcela určitě uzemní: 28 x 50 x 87 mm (Nokia 7650: 114x56x26mm). Rozlišení videozáznamu ve formátu MPEG4 má také více módů: v nejlepším režimu „Fine“ to zvládá za 320 x 240 bodů, režim Normal pak znamená 176x144, podobně jako v režimech Economy 1a 2 (které se budou od předchozího určitě lišit jinou postupně klesající hustotou datového toku).

K vlastnostem optiky a elektroniky přístroje dodejme, že objektiv nemá žádný transfokátor a parametry F=3.6, ohnisková vzdálenost=3,88 mm, standardní osvětlení 1400 lux (minimální je 120 luxů) a nejmenší vzdálenost snímaného předmětu od objektivu je 0,5m. Mezi „všeobecné parametry“ SV-AV10 zařaďme údaje o zvukovém snímání (mono) a další data samotného přístroje: výklopný monitor má úhlopříčku 2“ (5cm) s vlastním rozlišením 112.000 obrazových bodů, energetická spotřeba zapnuté miniaturky je 2,8 W z baterie (3,1 W ze síového adaptéru), napájecí napětí pak činí 3,7V z aku a 4,8V z adaptéru. V základní sadě je přiložena paměová karta 8MB s následnou maximální kapacitou záznamu v jednotlivých režimech: 2 video-minuty (video/Fine), 45 foto-snímků (foto/Fine) a 25 audio-minut (záznamník hlasu). Kapacita „mini-kamerky“ ale rychle roste se zvětšujícím se číslem na SD-kartě: například 64MB už „může“ 20 minut videa (zde i dále vše v režimu Fine), 440 obrázků nebo 240 minut diktafonu, a tak dále až do současného zatímního maxima 2GB…

Obrovský rozdíl mezi velkým a malým rozlišením přístroje vykazuje až překvapivě jiná čísla: například v nejúspornějším režimu komprimovaného videa „Economy2“ se dá vměstnat na SD 64MB až 80 minut! A podobně pro foto-režim platí už při uvedené kartě 64MB v režimu Economy (fotorežim na rozdíl od videa nemá mód Economy rozdělen na 2) „šílené“ číslo: 1760 fotografií! Mimochodem: když je kapacita karty vyšší než 10.000 fotek, podle návodu firmy Panasonic zobrazuje indikátor stále hodnotu „9.999“… A ještě údaj o kapacitě hlasového diktafonu s kartou 64MB: 240 minut, tedy plné 4 hodiny! Zde poznámka: zmiňovaná paměová karta má v současném podzimu 2002 „MOC“ zhruba v rozsahu 1.500 až 1.900 korun a i kapacity až 512 MB (pravda - dost drahé) jsou už běžně k mání (spočítáte si taky ta ohromující čísla kapacit?)…

A stále ještě ne závěrečným odstavcem naznačme opravdovou použitelnost tohoto digitálního zjevení: Podobně jako u záznamu DVD je každá jednotlivá kompilace videa okamžitě k dispozici(!), protože nahrané úseky nepředstavují lineární záznam, ale jsou vedeny v seznamu na displeji s okamžitým přístupem a spuštěním kteréhokoli z nich. Nutno říci, že v monitoru kamery a následně i ve většině přehrávačů v počítači se záznam trochu trhá, navíc kontrola nahraného zvukového doprovodu není možná v terénu na kamerce bez sluchátek, jejichž zdířka tvoří spolu s „dírkou nabíjení“ jediné provozní konektory přístroje (jinak lze už jen nalézt slot SD-karty). Pokud vás teď napadlo, jak se vše přehrává, odpověď je velice prostá: Panasonic dodává ve výbavě přístroje čtečku SD-karet, pomocí níž nejen nahrajete pro svá ouška jakoukoli komprimovanou hudbu, ale hlavně „dostanete všechno lehce ven“(tedy video, fotky i zvuk)…

Ovládání bondovské miniatury je vcelku pohodové (ale nikoli mimořádně ergonomicky zdařilé) a pro úplnost informací popišme zatím nezmíněné: vestavěný blesk má (dle příručky výrobce) rozumný dosah od 0,6 do 1,0 metru pro foto-režim (v jiném režimu nefunguje) a vlastní použití tlačítek „Zap/Menu“, „Mode/Vol“ a multifunkční přepínací „tlačítkové páčky“ se dá pochopit skoro napoprvé – všechno totiž doprovází velice srozumitelné zobrazení hlavního MENU: přehrávacího nebo nahrávacího režimu pomocí zde níže zobrazených grafických symbolů - základní nabídku v nahrávacím režimu tvoří „MPEG4“ - “PICTURE“ - “VOICE“ (logicky tedy video/foto/zvuk), kdežto v režimu přehrávání přibývá automaticky navíc „MUZIC“ (čili přehrávání AAC a MP3). Součástí dodávky s minikamerou (stále si nezvykám na katalogové označení „víceúčelový A/V produkt“) je nejen akubaterie, čtečka karet a instalační CD, ale také například speciální plátěný obal na vlastní přístroj (náhražka brašny) a především také podobně velká krabice s foto-tiskárnou pro SD-karty (maximální velikost použitého foto-papíru je 69 x 38 mm a vlastní tiskárnička (foto výše) je podobně elegantní a taky mrňavá jako zde popisovaný „AV-produkt“). Vyzkoušení pro mě znamenalo taky šok, ale spíše trochu záporný, protože nač je fotka takového rozměru, že (někdy ukážeme)…

A proč jsem se uchýlil ke zvolání v titulku Zahlédl jsem budoucnost? No - a jak to připadá vám? Není to snad rozkošné (praktické, pohotové, pokrokové)? Jasně, vím - videozáznam bude nepochybně muset vývojově projít ještě mnohými doladěními (jiné komprese?, další zdokonalení funkcí?, vyšší výbava?), ale legrácka je nepochybně zcela funkční a dokonce bych řekl, že její prodejnost snad bude (třeba oproti „microMV“) alespoň podprůměrná: někteří kamarádi mi říkali, že tímhle by si udělali pod stromečkem fakticky radost… Takže uzavírám - zase jednou pro změnu z něčeho nadšen:

Petr Jelínek

Obrázek Panasonic AV-10 (48 kB)

Obrázek Nokia 7650 (31 kB)