Topics and tags
PRUBLI JSME: už 15. epizoda

AGFA. LANC. MULTI. RØDE. VIKING. CANON. VOLANT. PANASONIC. BAZAR. Patnáctý díl čtenářsky úspěšného seriálu je tady. NEVŠEDNÍ a vesměs i speciální libůstky opět přináší Autor Petr Jelínek a firma VIDEOKAMERY CZ. Fanoušky oboru mohla překvapit slůvka, která dnešní text uvádí. Osvětleme si ony CIZÁCKOSTI; a opět koukněme do pomyslné pokladnice naší branže…

AGFA. LANC. MULTI. RØDE. VIKING. CANON. PANASONIC. BAZAR. VOLANT. Už patnáctý díl čtenářsky úspěšného seriálu s pravidelností „jak to přijde“, je tu. Nevšední i mnohdy docela speciální libůstky přináší Autor Petr Jelínek s firmou VIDEOKAMERY CZ. Fanoušky oboru mohla zarazit slůvka, která dnešní text uvádí. Osvětleme si ty CIZÁCKOSTI coby úvodní sestavu více či méně zvláštních výrazů; a opět nakoukněme do pomyslné pokladnice naší branže, čerpat je z čeho… 

Jednorázový foťák AGFA. Fanouškům VIDEOKAMER bych se nyní asi měl u „malé chvilky celuloidové poezie“ omluvit, ale laická veřejnost první odstavce snad vstřebá. Chemickým bombarďákem jsem sice nikdy nebyl, ale základní povědomí asi mám: i na základce jsem se rozumně popral s klasifikací za jedna. Kromě toho jsem byl jako Autor textu už od půli 70. let členem fotografického kroužku při naší ZDŠ; a mj. jsem vlastnil i zvětšovák MEOPTA, s tzv. žehličkou hotových fotografií po vyvolání. To se nechlubím, jen že jsem k oboru taky "čichl"... 

Logicky mě zajímalo, co se stane s jednorázovým foťákem a potažmo filmem AGFA 24+3 v plastovém „těle“, který má dle výrobce „deadline“ do března 2003. Co byste řekli: natočili mu ho? Světe DIV SE: Fotky v podstatě V POHODĚ (kuk na ně). Stručně k řešení jednorázového foťáku - protože to není ani v roce 2020 myšlenka úplně technicky a vývojově mrtvá. Uživatel může být konzervativním (ne)uživatelem techniky, která v podstatě DRTÍ „žhavou přítomnost“. Mám samozřejmě na mysli multimediální MOR, kterým je prolezlá celá civilizace... 

Anebo se stane, že zákazník si přeje na nenadálou dovolenou nějaký foťák „na jedno použití“. Normálně nefotí, digitál neocení a taky mu naskakuje husí kůže z moderních technologií. Vše pochopitelné: JASNĚ a LOGICKY mít jasno v požadavku zvolit výsledné upotřebení fotografie a podle toho přizpůsobit účel. ÚČEL tohoto sdělení v technické aktualitě à la Libůstky je o výjimečné trvanlivosti oné celuloidové varianty: SEDMNÁCT LET po expiraci jsem ji použil a fotky vyvolal: až na šeré scény a vinětaci v horních rozích vyšly asi v pohodě (kuk ↑)…

LANC „Čína“ pro X1500 a X2000. Relativně nedávno tu bylo LANC-ovládání z Číny, které se tváří „solidně“. Fungovalo se všemi kamerami s patřičnou LANC-zdířkou (2,5 mm): jak s modely Canon, Sony, tak i Panasonic. (↑)
Posledně „dorazivší“ dodávka z Asie funguje sice na značkách Sony i Panasonic (viz dále), ale Canon NIKOLI. Zkusím podle možností víc strojů, prvním byl XA40 a na prodejně máme nebývalé možnosti. Příjemně mě překvapilo, že „Čína“ funguje se supernovinkovými X1500 (zkoušeno včera) a X2000 (předpokládám). Jiný dojem dělá absence přepínače: posledně určoval, jestli bude fungovat se stroji Sony (a Canon) nebo kamerami Panasonic: a tady je místo páčky jen díra…

Mimochodem: když už jsme u těch SUPER-novinek Panasonic, minulý týden jsme řešili - a opět vyřešili, jak jsme zvyklí. Náhradní akumulátor stojí šílenou sumu, ale naštěstí existuje replika. Jenže co s replikou, když ji odmítá nabít originální
nabíječka Panasonic (à la vestavěná); a k tomu stejně chceme vlastnit externí „doplňovač“? Sehnali jsme tedy neoriginální články za zlomek origošů a k tomu nabíječku 230/12 Volt. takže jasný Epes-rádes! Nadšený zákazník hýká blahem a my vrníme od pochvaly. Takže pro změnu teď ne repráky, ale Baterka HIER, Nabíječ HIER, dráty jsou v ceně a garance dobré rady s nákupem taktéž. VIVAT… 

Stativ Sony VCT-VPR1. Ovládání přes MULTI-konektor Videokamer Sony. Už jsem tu psal, že například jiná dobrá věcička z Asie - ovladač RM-VS1 - funguje dokonce i na nejlevnějších modelech, počínaje HDR-CX240. Bral jsem
tehdy jednu mašinku po druhé; a co byste řekli: Natočili mu ho? Ano. A kvůli zredukování z MULTI-zdířky čili dost speciální multifunkce Videokamer Sony na běžný standard LANC 2,5 mm jsem dal už druhý pokus sehnat takový kablík. A co byste řekli teď? Opět marně. Prvním byl přes Aliho kousek z daleka, druhým JJC z velkého obchodu v Práglu. Tak jsem aspoň vyzkoušel, že krásný stativ s ručkou funguje na všech strojích Sony; a včetně třeba AX700, která má kromě LANC i MULTI, naštěstí pro stativ VCT-VPR1 (Detail ovládání)… 

RØDE WIRELESS GO. Bezdrátová libůstka není na trhu první týden, ale my vyzkoušeli až teď. Pro zákazníka, který chtěl něco podobného řešit u zbrusu nové HC-X2000 (samozřejmě od nás). Krásná chytrá věcička k nahrávání zvuku až na 70 metrů dle výrobce sestává ze dvou hlavních částí. Jednoduše je nazvu přijímačem a vysílačem. Oba kvádříky jsou napájeny vestavěnou baterií s USB-nabíjením a výdrží, kterou udává producent optimisticky, ale nemám důvod mu nevěřit: až 7 hodin provozu. Spáruje se to samo a hned, na displeji přijímače je běžec audio-vybuzení a stavy obou baterií v kvádřících. Spodní strany se shodují v osazení klipsou o šířce ližin botičky…

Přijímač se dá vsunout do botky Videokamery a spojení do zdířky externího mikrofonu se realizuje jednoduše přiloženým kablíkem. (tady je přiložený s barvou SC7) Vysílač má dvě modré kontrolky pro stav baterie a spojení, uprostřed „horní“ strany vestavěný mikrofon a vedle něj zdířku na případný klopák, čili další externí mikrofon, ať už na připnutí na klopu saka (límec trička) či doplnění o reportážní typ do ruky. Na bočních stranách jsou patrné zdířky k nabíjení a POZOR: USB-C v duchu moderního trendu. Vyzkoušeli jsme soupravičku se zákazníkem a oba jsme postupně žasli nad čistotou snímané zvukové stopy, přičemž každý jsme měli svoje špuntíky do uší a já i zákazník jsme se střídali chodíce okolo domu s vysílací částí (ta s mikrofonem). SUPER…

Multifunkční čtečka jako fleš VIKING 4v1. Původně jsme tuto libůstku nepovažovali za zázračnou, ale když se na ni už třetí zákazník koukal s takovým zalíbením, řekl jsem si, že vložím jeden odstavec à la Viking. Jak je patrné z obrázků, rozkošná čtečka je ze 4 stran tělíčka vytížena účelností. Zezadu má dva sloty pro micro-SD a běžné SD karty. Při pohledu shora je na levoboku konektor USB-C, vpravo Lighting a vpředu dvoj-konektor: standardní micro-USB i velký USB konektor. Když jsem věcičku zkoumal poprvé, ještě jsem neviděl názorný obrázek funkce výklopného USB a řešení mě ohromilo. Netuším spolehlivost s veličinou času, ale rozšíření bych uvítal…

Když už jsme byli u zvukové stopy a libůstek k jejímu vylepšení, přidejme si ještě 1 mikrofon s puncem univerzálnosti. Vzhledem k nápadné podobnosti s druhdy také představeným typem Panasonic VW-VMS10 se nabízí unifikace výroby s tímto typem. Tvrzení ale musím podložit osobním poznáním a zmíněný VMS10 je momentálně nejen nedostupný, ale hlavně díky slabé koruně docela drahý. Vyzkouším tedy zítra alespoň Canon na Videokameře, abych sdělil sem, jestli má tvrzení všemožných Webů (kompatibilní jen s fotoaparáty) logiku v praxi. A jinak se jedná o stereofonní doplněk a konektor TRS neboli se třemi piny - s napájením přímo zdířkou externího mikrofonu na přístroji. Přesné označení mikrofonu na obrázku s detaily výše je Canon DM-E100…

BAZAR. Podobně jako DIGITALIZACE a archivace domácích videozáznamů zažívá i Bazar, coby samostatná kategorie našeho Šopíku, opravdový rozmach. Se značným rizikem, jak bude použitá Videokamera spolehlivá a zdali vůbec funkční, nakupujeme ojetiny všech formátů. Po naší důkladné kontrole, vyčištění + seřízení a dodání potřebných doplňků je nabízíme v našem BAZARU. Ekonomika čili výtěžnost není vůči zmíněným rizikům hlavním cílem: máme totiž to štěstí, že v rámci shromažďování Muzea můžeme třídit získané mašinky na použitelné nebo „jako nové“ kamery a umíme garanci na vyzkoušení. Mimochodem: ojetiny od značek Sony, Canon a Panasonic v pěkném stavu ANO, stroje JVC nebo Samsung určitě NE (píšu o páskových typech)…

VOLANT MANFROTTO. Tuhle libůstku jsem si chtěl nechat do některého dílu o (konečně) realizovaném Muzeu, ale když jsem viděl rozzářené oči fanoušků oboru i profíka, nedalo mi to. Věcička s názvem FIG RIG 595B stávala v „aktivní éře“ sortimentu Manfrotto 8-10 tisíc korun a možná škoda, že už se nenabízí. Kutilové všech stupňů dovednosti stvořili tolik podobných udělátek, že kdyby se toho chytila šikovná výrobna na rozumné ceně, možná udělá díru do světa. Takhle má naše Muzeum krásný exemplář, o jehož půjčování uvažujeme. Stručná data lze najít u kolegů z Prahy i v zahraniční: do jedné ruky to není a jen kruh s drobnými „fórichtuňky“ má přes 1,5 kila…

MUZEUM VIDEOKAMER. Konečně jsme započali s opravdovou realizací světově prvního Muzea s ucelenou sbírkou přístrojů takového označení. První etapa „Analogový Canon“ je už takřka hotová, pochlubme se. Menší výlohu k rušné tramvajové ulici Minská (kudyma jezdijó do štatlu šaliny aji betálný šmirgle
) jsme vybavili nosníky typu Jäckel a na ně jsme pomocí šroubů se závitem Withworth ¼“ (ručně zkracovaných na správnou délku) připevnili všechno, co z analogové éry máme. Zleva shora 2x portable, následují obě barevné verze prvotiny 8mm a sestava různě vyspělých Osmiček a „Hájosmiček“, s postupně kulminující výbavou, přes to, co Canon umí vždy skvěle (například stabilizátory tu rozhodně nebyly odjakživa) podle roků až po „výběh“ či závěr…

Předminulý týden jsme navíc obdrželi poslední „přelomový“ přístroj do Muzea: totiž světově první VHS-C kameru JVC GR-C1, která k nám přijela ze severu Francie. Cena byla na rozdíl od většiny exponátů zcela mimo kategorii, ale kompletní zachovalý stroj stojí za to. Myslíme, že čím více Videokamer bude mít svůj příběh, tím lepší i poutavější bude Muzeum hlavně pro laickou veřejnost. A JVC-C1 OBŘÍ příběh MÁ: natáčí s ní ve spoustě scén M. J. Fox ve filmu Návrat do budoucnosti (viz doprovodné snímky právě s červeno-černou Videokamerou JVC).

Autor článku je Hračička a hned si přikoupil stavebnici na patřičné téma s ikonickým autem DeLorean. Jako fanda technických oborů sice vím, že auto nebylo dokonalé ani příliš úspěšné, ale v kultovním filmu exceluje…
Teď jdu sestavit povídání o nějaké Videokameře, to naši čtenáři rádi; a o Muzeu zas někdy příště. Petr Jelínek 