Nové sedmistovky Canon jsou podařené!

První dojem je nad úvahou o velikosti řady. Opravdu menší, i když se to nezdá tak o moc, jak bylo předem zvěstováno. Podobně jako u konkurence jsou zmenšeny všechny (tři) rozměry k zase o něco větší skladnosti a praktické pohotovosti. Návratem k výsuvné části hledáčku (tubus) se Canon staví vstříc možnosti použití rozměrnějšího AKU. A je to stále starý známý Canon: vynikající ergonomie je už několik let na takové úrovni, že ani skalní odpůrci značky se o tuto vlastnost videokamer tradiční fotografické značky neotírají. Vlastní trup videokamer řady 7xx vypadá jako jemný "facelift" a hlavní rozdíly se mají skrývat uvnitř. Zkusme se na elegantní mašinky sympatické firmy podívat podrobněji a přibližme si tu jejich postupně vzrůstající výbavu, která má už zavedené označení: MV700 a 700i, MV730i a MV750i. Kdo trochu zná nedávný vývoj sortimentu videokamer Canon, ten ví, že systém "nuly, třicítky s padesátkou a íček" je u této značky tradičním už několik let. Mrkněme na jednotlivé modely postupně odspodu od základu nahoru k vybavenějším strojům…

Canon MV-700: je základním modelem celé nové řady 2004. Nenabízí zprovozněné vstupy ani například paměovou kartu, ale oproti většině své "základní" konkurence je stále o kousíček výše ve známém poměru cena/výkon. Má totiž barevný hledáček a 18násobný optický (54-972mm) ZOOM. Uvnitř je samozřejmě vestavěn CCD-čip s 800.000 obrazovými body, jenž pochází z výrobní linky firmy Sony. Nedávným překvapením bylo pro nás zjištění, že tyto snímací čipy se v továrně Sony vyrábí na strojích, jež jim zase naopak dodává Canon! Nepochybně jde o další důkaz celosvětové "Rady Vzájemné Kamerové Pomoci" (změňme známou historickou zkratku na RVKP). CCD má úhlopříčku 1/6" a to bude pro rok 2004 zřejmě standardem, protože u většiny spotřebních modelů videokamer má tyto "menší" snímače už i veškerá konkurence. Výklopný LCD-panel je také celosvětovou RVKP unifikovaný také evidentně: úhlopříčná velikost 2,5“ a 112.000 pixel (obrazových bodů) jsou použity velmi často. Jinak - a ověřili jsme si to i v krabici s kamerou - jsou nejnižší modely MV700 a 700i ochuzeny o dálkové ovládání (DO), a to tak, že nemají ani čidlo DO, což jsme si i ověřili…

Canon MV-700i: je oproti základnímu modelu MV700 vybaven "jen" digitálním i analogovým vstupem, a to včetně - jak už je dnes ve světě kamer zvykem - průchozího A/D-převodníku. Pro ty, kteří k problematice videokamer začínají teprve „přičichávat“, opakuji, že dnes každá kamera má výstupy, a to jak analogový - k propojení do televizoru nebo videa - tak i digitální (k propojení do počítače). Pro úplnost dodejme, že digitálním výstupem se rozumí známá zkratka písmenek "Institutu pro Elektrotechnické a Elektronické cosi" (nebo tak nějak), totiž IEEE1394 neboli tzv. ohnivé dráty: Fire-Wire. Je-li tedy provozní digitální vstup, kamera je schopna nahrávat např. zpracovaný videozáznam z počítače zpět na pásku mini DV. A ještě něco: předchozí řádky se snažily odpovědět na velice časté dotazy do naší E-pošty, ale k úplnému vyčerpání laických otázek - respektive odpovědí - je nutno zopakovat význam USB-rozhraní. Ani u modelových řad kamer mini DV 2004 touto zdířkou nelze stahovat do počítače plnou kvalitu videa, protože na to je určen IEEE1394 (Fire-Wire) a mimoto by to neumožňovala propustnost USB (ta jest do 12Mbps). Mini DV má datový tok 25Mbps…

Canon MV-730i: je druhým nejvyšším modelem a má podobně jako předchozí loňský kolega (Canon MV-630i) trochu větší - 20násobný (54-1080mm) - optický čili motorový ZOOM. Dalším zásadnějším rozdílem v "luxusu" je výbava - stejně jako u nejvyššího modelu MV750i - vestavěného slotu na paměovou SD-kartu, kam dokáže ukládat digitální fotografie s poměrně solidním rozlišením 1024x768. Pojmem solidním v předchozí větě sice nechci polemizovat zase s další větou, ale konkurence má pro modely s CCD 800kPx udáváno pouze VGA, tedy 640x480 bodů. Většina potenciálních anebo již "zaběhlých" uživatelů videokamer nebo fotoaparátů si právě při začátku čtení tohoto odstavce asi povzdechla „Na co taková fotka?“ - ale tohle si tu zkusme také stručně rozvést. Nakonec se velká část kameramanů přiznala k tomu, že je ráda i za tuto funkci: právě proto, že není vždy čas na ono už i jinde zde u nás citované "vypnutí-uschování (kamery)-vytáhnutí-zapnutí (foáku) a stihnutí fota", no a pak to už není o funkci z ranku zbytečných. Nakonec: klikněte si na zde přiloženou fotografii, jež naznačí aspoň něco o popisované funkci (je - pravda - z MV630i). Jinak mají oba vyšší modely v základní výbavě přiloženo dálkové ovládání a význam písmenka "i" už byl vysvětlen v předchozím odstavci…

Canon MV-750i: bude pro rok 2004 (až do jara 2005) vlajkovou lodí spotřební řady firmy. Oproti modelu MV730i má ještě o kousek větší optický ZOOM - 22násobný (54-1188mm) - a s tím také související nepoužitelný digitální transfokátor: až 440x. Uveďme ještě tohle digitální zvětšení (my v naší firmě tomu aspoň tak říkáme) u ostatních modelů: MV700 a 700i mají shodně 360tku a 730i pak zvládne maximum 400x. Výrazné finesy nejvyššího modelu řady jsou ale spíše ve výbavě uvnitř: plně barevné noční natáčení s přisvětlujícím reflektorkem a známou zpomalenou expozicí nebo například oboustranně funkční S-Video konektor (viz náš obrázek výše) či přiložená širokoúhlá předsádka WA30,5 jsou jedněmi z vymožeností. Jinak je tu dobré poznamenat, že všechny kamery řady MV7xx jsou osazeny speciálním jednoúčelovým firemním procesorem Canon DIGIC, který funguje jako zřejmě úspěšná podpora solidnosti podání obrazu (viz odkaz na tyto www-informace). Podobně shodnou je pro všechny modely funkce nastavování expozičních programů, která se přestěhovala pod LCD a také vstupní tlačítko do hlavní nabídky Menu, které už v předchozí řadě vysunuli vývojáři za LCD-panel přístrojů…

Nakonec i cenově je to na zcela jiné úrovni, než začínaly loňské modely: MV700 nemá tzv. MOC udánu vůbec (jeden nejmenovaný E-server ale tvrdí, že to má být 16.990,-Kč), MV700i je za doporučených 18.990,- Kč, MV730i pak má být nabízen za MOC 21.490,- Kč a nejvyšší sedmsetpadesátka pak za pěkných 22.990,- Kč. Zkrátka: cenové nůžky se výrazně svírají. A neopomenu si ani dnes přidat kousek komerce: naše ceny mají na konci samé sedmičky nebo osmičky a v ceně kousek pod doporučenou MOC už dostává každý uživatel automaticky náš známý balíček (brašna, kazeta, střižna atd.) a nižší cenu máme nastavenou proti parazitujícím E-kolegům. Dodávám jen, že nejen předchozích modelů MV500i a 600i jsme prodali opravdu hodně. Odkazuji zde ještě čtenáře na český informační www-zdroj, který potvrdí mnou uváděné doporučenky (MOC) a před dalším tlacháním upozorňuji, že tohle je první (vstupní) seznámení s novou řadou, a to i pro nás…

Absence zdířky pro připojení externího mikrofonu má být u všech čtyř modelů této spotřební řady pravděpodobně signálem o její nepotřebnosti, ale tady si myslím, že vývojáři měli těch několik centů (?) do každého přístroje raději investovat, protože tohle by mohl být jeden ze zkoumaných požadavků mnohým fandou-potenciálním kupcem (který to nakonec vesměs ani stejně nepotřebuje?). Avizované zvukové (popojeďte si na WEB-u Canon CZ za informací níže) zdokonalení vestavěnými obvody pro odstup šumu od signálu 40dB zkusíme prověřit amatérsky (jak jinak) nahrávkami v tichém prostředí. Zatím se nám to zdálo o něco lepší, ale až bude více zkušeností, rozdělíme se o ně a pravděpodobně na našich stránkách uveřejníme (konečně) i srovnávací ukázky ke stažení do vašich „komplů“ a posouzení vámi - čtenářskou veřejností. Věc má více hledisek a její rozbor tu byl už víckrát: malé amatérské kamery mají jako jednu z hlavních nectností právě obvyklý záznam vlastního hluku motorků v tichém prostředí. Jenže - seriózní měření stojí dost (nikoli málo) tisícovek a jen pro dobrý pocit to naše firma pořizovat nemíní (neskládejte se, to by byla charita). Právě s jednou soukromou televizní společností jednáme o možnostech rozboru videa i zvuku na jejich strojích a dobrém SW, tak se nechejme překvapit…

Přejděme nyní k malému náznaku zkoušení v praxi. Nejen kvůli štíhlejšímu tělu se kterákoli kamera řady MV7xx dá zase o něco lépe schovat do vnitřní kapsy lyžařské bundy (zima) nebo miniaturní ledvinky (léto). A z následujících řádků nech si čtenář odvodí, co uzná za vhodné: miniaturizace musí mít své hranice! Omrkněme snímek držení nové řady GS firmy Panasonic: to už je opravdu na hranici ovladatelnosti - a to jsme tady napsali při každém testu (odkazy na naše známá srovnávání: MEGATEST-1 a MEGATEST-2), že máme všichni na firmě spíše menší až střední, nikoli tedy velkou ruku. U modelu Panasonic NV-GS33 mi i u mé střední až menší ruky sklouzává malíček před objektiv - však už sestavuji malou informační recenzi i o této nové řadě. To ale nový Canon se drží naprosto dokonale: výrobce se nepokusil jít až za onu zmíněnou mez velikostního standardu, a přitom má onen rozhodující údaj skladnosti - totiž šířku těla - dokonce o celý 1 cm (!) menší, než vykazuje pro srovnání zde vyobrazený Panasonic (fota pod tímto odstavcem). Záměrně se zde nepouštím do dalších značek, i když se u nás ve firmě právě zkouší a fotí Sony DCR-HC40 a taky bych si mohl přihodit drobný názor. Trpělivost: už velmi brzy se prokoušeme i k tomuto sortimentu…

Něco dalšího o nové řadě: míry (shodně 53x95x139mm) i hmotnost (490gr.) znamenají zmenšení, jež jsem tu taky popisoval nedávno, ale o 18% (české W-stránky Canon) jsme trochu pochybovali. Prostým výpočtem objemu s předpokládaným kvádrem jsme ale k podobnému výsledku nakonec došli také: když zde napíšu rozměry loňských šestistovek 58x103x147mm a vynásobím je sprostě mezi sebou, obdržím 878.178 krychlových milimetrů. Letošní řada má tento možná nesmyslný součin s výsledkem 699.865 krychlových milimetrů a tohle číslo je opravdu blízké udávanému procentuálnímu zmenšení. Pro všechny „akurátníky“ chci uvést, že jsem si vědom „nekrychlových“ tvarů videokamer a že skutečný objem bude dost výrazně menším. No a ještě - mají oba vyšší modely možnost připojení přes USB-rozhraní a možnost přímého tisku fotek na svých "kamarádských" tiskárnách. Všechny čtyři modely mají pak maximální rychlost závěrky 1/2000 sec. a minimální 1/6 vteřiny. Z dalších shodných údajů pro celou řadu ještě vyjímám: průměr závitu na objektivu 30,5mm, světelnost f1,6, možnost ručního ostření i kompenzace protisvětla, samospouš, dlouhohrající režim LP a nebo třeba zvukový dabing, nastavení bílé, sluchátková zdířka, shodné uspořádání kontaktů akumulátoru Canon tzv. pětkové řady (BP-511, 522, 535)…

Dalšími články o videokamerách Canon budou možná ještě seznámení s vyššími modely a pak už pravděpodobně rovnou jejich kompletní přehled pro modelový rok 2004. Ale neodpustím si prozradit k další očekávané skupince přístrojů s rozlišením 1,33MPx - totiž MVX200 až MVX250i - že jsou vele-výrazně menší, mají stejný akumulátor jako třebas dlaňové MV6iMC (a digifoáky) a s předchozí dvojicí MVX100i-150i nemají společného kromě CCD-čipu prakticky nic: i závit filtru objektivu 34mm o této výjimečnosti leccos napovídá (naposledy jej měl typ MVX2i). A komu se to dnes zdálo jako přílišný rektální alpinismus firmě Canon, ten a zkusí porovnat sortiment této firmy našeho oboru videokamer s kteroukoli konkurencí. Opravdu vyrovnaná a naprosto vychytaná sada přístrojů je vizitkou, o níž se může tradiční značkový "Optik No1" určitě sebevědomě opřít! Důkazy pro dnešní tvrzení budeme předkládat celý rok, a to nejen proto, že jsme - jak vyplývá z názvu naší firmy - patronem českých (amatérských) videokamer, ale taky proto, že nás náš koníček a láska v jednom živí...

Vaše stále spolehlivé a technickou "potravu" pravidelně a (téměř) nezištně přinášející naše-vaše Videokamery CZ…

…a pravidelný editující blázen (nebo nadšenec?): Petr Jelínek…