Nejvyšší z nejlevnějších: Canon MV850i..

Ještě odstaveček od editora našich stránek (PJ). Zavedli jsme si tu zvyk, jenž se v praxi osvědčil jako dobré vodítko (nejen) nově příchozím čtenářům. Totiž zmínkami o podobných tématech odkázat čtenáře na to, co může být fanoušky našeho oboru amatérských (maloobchodních) videokamer vyhledáváno (např.) k porovnávání. Letošní produkce je očekávána (nejen) námi s opravdu velkou (!) zvědavostí, protože (podle našeho mínění) přinese výrazně více novinek než jiné sezóny. Začátek letošního roku zde byl tedy ve znamení malého popisu dvojice nejlevnějších digitálních kamer (D8) a doprodejové kolegyňky Sony DCR-HC14. Poslední únorový den jsme všem představovali momentální absolutní rekord v koeficientu přiblížení Panasonic GS35 a poté hned v březnu opět dvojici firmy Sony s dražší DCR-HC42 i levnou kolegyni z řady DCR-HC17 s obrazovou dokumentací. Z příbuzných kategorií levných řad producentů tu bylo ještě samostatné povídání o základu spotřební řady Canon MV800 a na další recenze (vč. JVC) holt musí čtenáři počkat, tak jak se k tomu personál naší firmy dostane a jak nám to půjde stíhat…

Co zde tedy doznalo změn? I přes konzervativnost producenta v jiných výrobních řadách je toho ve spotřebkách letos poměrně dosti. Určitě jde zejména o objektiv, u něhož - k naší velké nelibosti - došlo ke zmenšení závitu pro šroubovatelná příslušenství ze 30,5 až na 28 (!) milimetrů. Uváděná světelnost objektivu je běžnou - respektive docela ucházející - f1,6 a ekvivalent ke 35mm kinofilmu pak 53,7 - 1181 mm (49,3-1085 na kartu). Širokoúhlé záběry jsou tedy jako obvykle nic moc, ale naštěstí je přiložena předsádka 0,6x - výsledný WIDE pak bude asi jenom 32, respektive 29,5 na kartu, to už je přece jen výrazně lepší. Motorový čili optický ZOOM zůstal na velmi příjemném dvaadvacetinásobku, digitální "pseudopřiblížení" je pak 440násobné. Jako minimální možné osvětlení při režimu "noc" jsou udávané v praxi asi nepoužitelné dva luxy, pro optimální záběr (bez typického zrnění) je doporučeno alespoň 100 luxů, je tu ale režim Super-noc, ve kterém bude LED-světlo osvětlovat scénu a současně logicky pomáhat známému stroboskopickému efektu…

Výklopný LCD panel se neznatelně zmenšil - z nám zatím neznámého důvodu - na 2.4 palce (rozlišení displeje je 112.000 bodů) a konečně je vybaven funkcí LCD BACKLIGHT pro (doufejme) lepší natáčení při ostrém slunci. Hledáček s úhlopříčkou mini-zobrazovače 0,33 palce má 113.000 bodů; sice zůstal barevný (jak je už dlouho u firmy Canon zvykem), nicméně již není výklopný, což celé této modelové řadě výrazně ubližuje a bohužel soudíme, že to může (?) vést až k výraznému snížení prodejnosti. Respektive: nevýklopný hledáček je opět o argument méně pro Canon, chce-li např. někdo z poučenějších prodejců cosi vychválit. Snímací čip zůstal "šestinový" s 800.000 pixely a ačkoliv příslovečně neurazí, rozhodně - oproti konkurenci - ani v ničem nevynikne. Na miniaturní snímače nejlevnějších spotřebních řad jsme si ale zajisté již zvykli. Stabilizace je v této nejlevnější cenové a taky výkonnostní kategorii samozřejmě elektronická a plného přiblížení si s ní moc neužijete, i když se dá říci (tedy napsati), že (pravděpodobně) systém Sony, který je i zde, stabilizuje přece jen lépe, než uspořádání od jiných značek…

Co se týká přípojných konektorů, zde zůstal Canon věrný i názvosloví svých modelů, proto letos opět všechny modely označené písmenkem "i" (tento typ MV850i pochopitelně na prvním místě) budou mít analogový i digitální vstup včetně A/D-převodníku. Analogová A/V-zdířka naštěstí na rozdíl od některých konkurentů zůstala tzv. klasická v podobě 3,5mm známého vícepólového typu JACK, oboustranně průchozí DV-konektor (IEEE 1394) je taktéž stále obvyklý "čtyřpinový" a USB-port (mj.) pro stahování statických snímků z karty je jako již tradičně ve verzi "mini-B". Že zmiňované konektory umístil v letošní základní řadě Canon úplně jinam, než u loňské, by určitě nemělo mít žádný vliv na jejich funkci nebo rozhodování potenciálních kupců. Snímečky, které jsme přiložili k dnešní recenzi, by (doufejme) mohly být dostatečnou foto-dokumentací, jež ukáže čtenářům šetření producenta, jež možná není vždy realizováno na pravých místech…

Když jsem už výše zmínil režim digitální fotografie (respektive tzv. přepočet mm u režimu na kartu), musím dodat, že kamera je vybavena slotem pro paměovou kartu typu SD (Secure Digital), jež je samozřejmě kompatibilní se starším typem MMC (Multi Media Card). Na kartu dokáže MV850i fotit v maximálním rozlišení 1024×768 pixelů s obvyklou kompresí obrazu "JPEG" a taktéž ještě nahrávat videosekvence v rozlišení 320×240 bodů (a mají jen 12,5 políček za sekundu) v kompresním formátu "Motion JPEG" pro videozáznam a monofonní záznam "WAVE" pro audiodata. Videokamera umožňuje (při použití programovatelného módu) ve fotografickém režimu na paměovou kartu výběr jednoho ze tří ostřících bodů, avšak na rozdíl od jiných nastavení při filmovaní na mini-DV kazetu umožňuje nastavení expozičních časů pouze od padesátiny do dvousetpadesátiny sekundy a digitální ZOOM pouze do rozsahu 88násobku...

Tvar kamery proti loňským modelům nedoznal větších změn. Kazetová mechanika se zde podobně jako u většiny konkurence stále "krmí" zespodu videokamery - nutnost odmontovat kameru od stativu je pro mnohé frustrující - a tubus optiky je umístěn nad ní, na rozdíl třeba od modelů firmy Panasonic, ale třebas i vyšší modelové řady MVX3xx (tam jsou tyto součásti vedle). Páčka transfokátoru se dočkala také změny tvaru a je až nápadně podobná předloze od firmy Sony (že by tady Canon opisoval?). Další designovou novinkou je jakýsi uchopovací hrb, jenž má asi napomáhat ergonomii přístroje a jeho lepšímu držení - na horní pravé části - nicméně moje ruka to nijak neocenila. Velmi příjemně je naopak řešen hlavní vypínač s mechanickou pojistkou (aretací), jenž je nejen pohodlný a funkční, ale i velmi esteticky tvarovaný. Opět drobná pochvala: oproti například firmě Sony takový volič umožňuje přímo volit požadovaný mód kamery, tedy bez přepínacích mezikroků. Podobné je to sice i u firmy Panasonic, ale jejich volič se zdá být již poněkud překombinovaný…

Proti tomu však působí podle mého názoru jaksi nedodělaně a možná až ošklivě vyhlížející tlačítko video-spouště, které jakoby ve výrobním závodě firmy Canon zapomněli nabarvit. U LCD-displeje zmizela mechanická pojistka pro jeho otvírání - ve spodní části přibyl vcelku praktický zobáček k vyklopení od těla přístroje - a tlačítka nad LCD-panelem dostala výrazně efektnější tvar: přiložený srovnávací snímek s loňskou řadou napoví. Hledáček - jak jsem už zmínil výše - již není výklopný směrem vzhůru (dá se alespoň vysunout dozadu) a pohodlnou gumovou očnici loňské "sedmistovkové" řady nahradil (podle mě) dosti otřesný zcela plastový díl, pohodlný asi jako fakírské lůžko. Model MV850i je stejně jako jeho předchůdce MV750i vybaven bílou LED-diodou pro přisvětlování v šeru a v krabici s videokamerou (a její základní výbavou) rovněž najdeme přiložen i širokoúhlý konvertor 0,6x - samozřejmě na rozdíl od typu MV750i se zmiňovaným menším průměrem závitu - jenž opět od cca čtvrtiny rozsahu ZOOM-u nedovolí ostřit…

Celkově zůstal základní koncept nejvyšší videokamery z modelové řady zachován. Na zadní straně přístroje je kromě nahrávacího tlačítka taktéž tlačítko pro vyjmutí akumulátorové baterie a třípolohový aretační vypínač. Pod AKU-prostorem - jenž má mimochodem jiný rozměr oproti loňským sedmistovkám - je jaksi důmyslně ukryto tlačítko vstupu do hlavní nabídky MENU a hned vedle je zdířka pro nabíjecí adaptér. V prostoru pod baterií jsou dvířka na knoflíkový záložní článek CR1616. Na horní straně přístroje je kromě malé páčky transfokátoru, tlačítka foto-spouště a přepínače režimu ukládání digi-dat karta/páska ještě posuvný ovladač obvyklé dioptrické korekce zraku kameramana. Nad LCD panelem se nachází tlačítka pro přehrávání záznamu, jenž však v nahrávacím režimu zastupují funkce vyhledávání (REC SEARCH), ostřící (FOCUS) a funkci nočního režimu (NIGHT MODE). Za panelem je přepínač EASY (viz níže) a posuvné nastavovací kolečko SET. Pod displejem jsou ještě osazena tlačítka funkce LCD BACKLIGHT, přepínač širokoúhlého režimu WIDESCREEN, ovladač digitálních efektů či tlačítko korekce expozice AE SHIFT…

U přístrojů Canon se nově objevuje režim EASY (opět tu je vliv Sony?), ačkoliv i starší modely v podstatě něco takového (ne-li úplně totéž) měly, ale označené zeleným prázdným čtverečkem. V programovatelném módu tedy umožňuje přístroj nastavit expoziční časy v rozsahu od padesátiny do dvoutisíciny sekundy a je vybaven i funkcí automatické pomalé závěrky pro nahrávaní v šeru při expozičním času kolem 1/25 sekundy (stroboskop je nabíledni). Potřebné vyvážení balance bílé barvy zůstalo nezměněno a přístroje Canon stále podporují čtyři režimy - kromě automatiky a manuálního vyvážení jsou zde názvy INDOOR (interiérové nastavení lehce do modra) a OUTDOOR (exteriérové nastavení, s barvami více do teplých odstínů). Nezměněny zůstaly v nabídce i tři noční režimy NIGHT, NIGHT+ a SUPER NIGHT; a také funkce detail pleti SKIN DETAIL pro zjemnění obličejů osob s cílem vylepšit vzhled pleti včetně (snad i) zahlazení drobných nedostatků…

K vyjmenování všech funkcí zbývá uvést ještě funkci tzv. větrného filtru WIND SCREEN pro potlačení hluku vytvářeného nežádoucím větrem a pochopitelně nechybí možnost manuálního ostření MANUAL FOCUS (viz výše), která je po zapnutí realizována malým třífunkčním joystickem (označeným "SET"), jehož víceúčelovost je (nejen) u videokamer Canon tak obvyklou. Zmíněným nastavovacím prvkem se tu řídí nejen orientace v nabídce, ale také například volba expozičního režimu, hlasitost vestavěného reproduktorku v přehrávacím režimu kamery apod. A opět možná podle příkladu Sony (?) přibylo tlačítko pro přepnutí na širokoúhlý režim 16:9. Na LCD panelu se po aktivaci této funkce objeví černé pruhy v horní a spodní části displeje a dojde k následnému rozšíření obrazu, přičemž podle výrobce se rozsah transfokátoru změní na čísla 44,2-972 mm. Jinými slovy: u nejlevnější spotřební řady kteréhokoli producenta je nutno na jakékoli pojmy okolo tzv. pravého širokoúhlého formátu zapomenout…

A výsledky? Videozáznamu celkem nelze nic vytknout a ve své LOW-třídě rozhodně ostudu dělat nebude, pokud pochopitelně uživatel zapomene na očekávání zázraků, zvláště ve scénách se slabým osvětlením. Režim digitálního focení (přikládáme k odstavečku ještě plný ZOOM na Lego-figurku) je ve videokameře - podobně jako u každé další spotřební konkurence - pouze na ukázku. Výsledné obrázky jsou na hranici použitelnosti, a to i pro formát 9x13cm, o videozáznamu na paměovou kartu radši ani nemluvit. Větší spotřební hlučnost všem základním modelům - včetně firmy Canon - zůstává a s absencí mikrofonní zdířky nebude určitě volbou pro točiče koncertů. Vezmeme-li v úvahu navíc také ochuzení o vyklápěcí funkci, jíž byl vybaven hledáčkový tubus dosud téměř všech videokamer Canon, nevypadá to s letošní produkcí MV8xx rozhodně na žádnou zdůvodnitelnou chválu. No a se zmenšeným průměrem objektivu (vč. vstupního skla), odebráním botičky příslušenství a zdířkovým neosazením už vrchol spotřební řady Canon rozhodně nevychází ve srovnání s konkurencí letos jako vítěz…

Co ještě přidat navíc (doplní PJ)? Canon MV850i má MOC 18.990 Kč. Zamíchejme do dnešní recenze malý kousíček komerce. Hledá-li budoucí amatérský (slovo nutno podtrhnout) kameraman největší ZOOM světa, je tu k volbě Panasonic NV-GS35 - považujeme-li jej za vrchol jednočipových kamer producenta; se svou MOC 17.995,- Kč. Jen je pak holt třeba, ze známých důvodů jeho (ne)stabilizace, připravit se na stálé používání stativu anebo naopak - pokud možno - úplné nepoužívání transfokátoru. Chce-li koupěchtivec nejvíc přípojných zdířek a trochu lepší snímač - bavíme-li se stále o vrcholech základních řad - je tu Sony DCR-HC42; s MOC 24.790,- Kč tzv. bez CLIP-u (bez střihové sady). Chce-li ale točič solidní a přitom levnou mašinku s ještě větším CCD-čipem a převodník analogového signálu na digitální, sáhněte klidně po JVC GR-D230E s naší akční cenou. Za (snad) nejnižší cenu v naší zemičce (s malým balíčkem za 17.777,- Kč) nabídne větší snímač i více bodů (tzv. "megapixelová čtvrtinka") a třeba i ten požadovaný mikrofonní vstup (ale o bastlení do řady MV8xx tu bylo také cosi)…

Hledáte-li naopak co nejlevnější kameru se solidním ZOOM-koeficientem přiblížení v nejzákladnější třídě, je tu opět Sony či Panasonic s čB-hledáčkem (třebas HC17 či GS17), ale barevný hledáček za nejméně peněz nabídne zase jen Canon, a to již od modelu MV800 (na novinky od firmy JVC si počkáme se čtenáři a zatím nebudeme předbíhat). Hledá-li se rozumná (cenově dostupná) amatérská kvalita a je-li v oblibě elegantní logo Canon, rozhodně bude dobrou volbou přidat si relativně málo (?) peněz a hledat alespoň od modelu MVX330i výše: uživatel tak obdrží výkonnější stroj s bleskem a reflektorkem, čtvrtpalcovým CCD-čipem, použitelným foto-režimem, mikrofonní zdířkou, botičkou příslušenství anebo - na ryze amatérské digitálky - poměrně velkou optikou. Opravdovým fajnšmekrům lze doporučit v jejich postupném výběru vynechání základních řad producentů a při hledání vytoužené videokamery se zaměřit na (skoro) všechno, co je oproštěno od pojmů nejlevnější nebo spotřební…

Úplný závěr recenze (PJ). Jo, holt se asi nedá nic dělat: i když nás mnozí v uplynulých letech podezřívali z fandovství nebo dokonce zaujatosti pro firmu s červeným logem, k letošnímu pokračování šetření všech a na všem se bohužel přidává i Canon. Existuje sice velká množina spokojených majitelů loňského spotřebního vrcholu MV750i, ale ti tvoří skupinu rozumných spotřebitelů, kteří nečekali za své peníze zázraky. Denně je možno číst v různých diskusích protikladná dohadování oněch více rozumných s méně rozumnými, kteří nedovedou uznat nebo pochopit, že ani třebas nové auto v ceně kolem 200 tisíc korun nebude nejspíše určeno k vážnější reprezentaci nebo závodění. Jak jsme tu psali už víckrát: cenové nůžky se svírají a staré dobré videokamery pomalu (ale jistě) přestávají být tím, čím je chápali jejich fanoušci ještě ve zlaté éře vyspělých analogů systémů Hi8 nebo S-VHS-C. Miniaturizace s sebou nese bohužel vcelku logicky všechny z ní vyplývající nešvary a malý český človíček zatím (taky bohužel) nedisponuje stejnou reálnou mzdou, jako např. německy mluvící sousedé. Zvídavost a snahy o různá vylepšení jsou toho jen (bohužel do třetice) logickým důsledkem: oni hlavně mladí lidé si těžko budou pořizovat po každém skončení záruky novou videokameru, že ano…

K případné objednávce popisovaného přístroje Canon MV850i (např.) dobírkou přikládáme náš E-mail, telefon do brněnské prodejny (541218591) a popis cesty..

Odkaz na technické parametry modelové řady MV800 až MV850i (čs. WEB)...

Původní text sestavil v potu tváře: Marek Skoták
Dnes se do toho zase kapku míchal: Petr Jelínek