MILÁŠCI PJ: Sony PJ810+TG3

Vítejte v novém seriálu, který jde od srdce. Nebo možná od praxe VELKÉHO fanouška oboru, který je u všehomíry VIDEOKAMER už TŘICET let. Neskromně se rozhlédnu a tak nějak tu nevidím moc dalších podobných bláznů. Kteří svůj obor tak ŽEROU, mají v paměti tolik střípků právě z této „troj-dekády“ a ví i cosi z historie. Začněme čtenáře (technicky) nenudit i vnadit (když chtějí koupit DOBRÝ bazar); a hlavně potěšit FEŠNÝMI mašinkami, které byly a jsou dodnes výjimečné…

HISTORIE je nedílnou součástí dneška! Slovní bonmot si trošku (jak by to možná řekli mladší juhani) vytuním: Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat. Souhlasím: citát je asi k úvodu dnešního povídání vážný až dramatický. Ale jakási sounáležitost historických STROJŮ všech oborů, automobily počínaje, může fanouškům „jejich“ MILÁŠKŮ pohladit tu část duše hračičky, která může za ty „techno-endorfiny“ nadšených duší Videotechniky - tedy v našem případě. Petr Jelínek Fanouškem oboru JE a hafo ze svých MILÁŠKŮ postupně na tomto našem-vašem Webu představí…

Postupně chci přidávat ty VIDEOKAMERY, které mě za oněch dlouhých TŘICET LET nějak oslovily nebo uhranuly. Nechci zabíhat svým obdivem do éry, kterou zpětně pouze mapuji, tj. do tzv. předrevolučního období, potažmo socialismu. Tedy do nedlouhé etapy vývoje toho, co nazývám VIDEOKAMERA. V definici tím myslím vše, co přichází po éře celuloidu a umí záznam na jakákoli (zprvu) pásková média a pak také i další druhy výměnných či vestavěných úložišť. Zmínenými "dalšími druhy" médií jsou tak vypalovací Disky (8cm DVD), Hard-Disky (rotační), Fleš-paměti (pevné) a Paměťové karty…

K předrevolučnímu období už jen dodám, že jsem mohl - jako většina obyvatel tehdejší ČSSR - okukovat vyspělou elektroniku nanejvýš přes výlohy či v prodejnách firmy Tuzex. Ale zpět ke žhavé současnosti. Budujeme MUZEUM VIDEOKAMER a myslíme to vážně. Rozkošný paradox v naší bohulibé sběratelské snaze je třeba i v tom, že jako dlouholetá speciálka si často pořídíme po (například) 20-25 letech za pár stovek strojky, které jsme prodávali za obří sumy zákazníkům a často jsou autenticky od nás, nadto ve stavu (téměř) nových plně funkčních přístrojů. Sony DCR-IP5 u nás zakoupena není (verze NTSC)… 

Sony HDR-PJ810. Když jsem vybalil tuhle KRÁSKU po letech z krabice, v níž mi ji odesílal prodávající (na inzerát), usmíval jsem se jako měsíček. Nejen že jsem dobře věděl, jak MOC vybavenou brunetku mám před sebou, ale zcela fascinován jsem zůstal z její miniaturnosti, to jako bych po mnoha prodávaných strojích typu AX33, AX53, AX100 a dalších (ať zůstaneme jenom u Sony) modelů zapomněl, že ona TAK MALIČKÁ JE. Srovnávací snímek zde níže nechť napoví, CO to tu popisuji za mazlíčka. Ale přejděme k výbavě. Takhle komplexní MAŠINKU už s největší pravděpodobností NIKDY nikomu nedám a neprodám; a BASTA FIDLI…

Převratný vynález BALANCED OPTICAL STEADY SHOT, který byl českým zastoupením Sony prezentován jako světová novinka loni na jaře, se ve skutečnosti zjevil coby prvotina už v roce 2012 u nejvyšší amatérky HDR-CX730. U nás to bylo u HDR-PJ780 - taktéž Projektor (< firemní prezentace) podle PJ, ale s maximem světelného toku 35lm, zatímco běžné mini projektory u kolegyň stejné značky mívají 25lm a představovaná kráska PJ810 pak dokonce 50lumenů! Možná máme štěstí - já i čtenáři - na SQĚLÝ kus, protože Projektor FUNGUJE perfektně a výrazně vyšší světelnost lampičky (ta je naštorc) je znát…

Pojďme se projít VÝBAVOU HDR-PJ810 - a vstřebejme tu nádheru s důrazem na kompaktní velikost. Elegantní objektiv „Sony Lens G“ s 12násobným optickým zoomem má (v přepočtu) rozsah ohnisek 26,8 až 321,6 mm a jak píše výrobce hned za jeho horní oblinou, umí CLEAR IMAGE ZOOM 24násobným přiblížením. To už je veselejší a rozsah tak vyloudí co do přepočtu horní mez v podobě impozntního čísla 643,2 mm. Závit pro doplňky na objektivu má 46 mm. Snímač CMOS Exmor R® typu 1/3,95 (4,6 mm) obsahuje celkem 6,14MPx a umí fotky s rozlišením až 24,5MPx. To jsou ÚŽASNÁ ČÍSLA, že ano…

Výklopný displej má úhlopříčku 3,0“ (asi 7,5cm) a celkem 921kPx. NÁPADNÁ je u něj míra, představující šířku rámečku nebo spíše tloušťku panelu. Tohle logicky vyplývá z vestavěného Projektoru, na nějž jsem už pěl ódy výše. A stejně jako v někdejší recenzi 6,5 roku nazpět zde vidím jeden z detailů, které se možná mohly řešit jinak, ale tohle je možná „nafurt“. Běžec pro zaostření promítaného obrazu je posuvnýa s dost volným chodem - no budiž. Promítačka umí využít i externí zdroj - čili jakýkoli multi-medi videopřehrávač - přes vstupní zdířku PROJECTOR IN, což je opět až uchvancancující… 

HLEDÁČEK. Výsuvný a pro jen trošku řemeslem načichlé Kameramany nepostradatelný díl výbavy tu má „pouze“ 201.600 bodů, ale pohled do něj nečiní po zaostření horním „točítkem“ žádná zklamání. Úhlopříčka 0,5 cm, výstupky k povytažení tubusu na obou stranách a jakoby vývojáři tušili, skvělý detail po kutilském doplnění gumové očnice. Oproti X následovnicím tvoří výběžek s hledáčkovým dílem jakousi kapotu a mně to připadá fešné. Směrem dopředu je FOTO-spoušť, ZOOM a elegantně krytkou uschovaná IQ-botička…

KONEKTIVITA mašinky je maximální a fajnšmekrům postačující. Kromě logické napájecí (též nabíjecí) zdířky vzadu vedle závěsu akumulátoru je tady Micro-HDMI výstup a již výše zmíněný vstup pro projekci z externího zdroje videa. Obě přípojky kryjí posuvná dvířka i pro slot SD (či MS) karty a za nimi je pětice tlačítek (viz dále): tohle vše je pod vyklopeným LCD. Vpravo těsně u zadního úchytu zápěstního řemínku je odsuvná krytka červené (externí mikrofon 3,5mm), pod ní zelené (sluchátka 3,5 mm) a MULTI-zdířky (AV-výstup či kabelové ovládání). I přes diskutabilní umístění zdířek SUPER…

U hlavní VIDEO-spouště pro pravý palec je detail, který bych už dávno vývojářům rozmluvil; a ani láhev saké bych nechtěl. Flexibilní USB-kabel zde vystupuje z těla kamery a konektor je zasunut do pouzdérka v zápěstním řemínku. Poprvé jsem tento exces připomínkoval už v roce 2011, ale tenkrát jsem ještě nebyl kritický. Pak jsem několikrát pomyslně kroutil hlavou a pro recenzi CX900 jsem si už nebral pověstné servítky. A POTOM jsem se dočkal tuším předloni poprvé - a vloni hned dvakrát: kamery s natrženými kablíky ŠLY do servisu. Pozáruční výměna dílů byla VELMI drahá…

Vestavěná Fleš paměť 32GB. Fenomén, který býval vyhledávanou výbavou u části kupců dlouhé roky, má jako vrchol do pomyslné Knihy rekordů 96GB-fleš u HDR-CX700, ale ani 32GB na zhruba 2,5 hodiny plné nálože Full-HD není k zahození. Je tu sice logický exces, že si s přístroji kupují uživatelé paměť, jejíž hodnota vůči vývoji kapacit bude mít po čase zanedbatelný díl původní ceny, ale s tím se nehne. Vyzkoušel jsem v brunetce mj. SD-kartu 256GB a omezení čili funkční strop kapacity tu zjevně není, PARÁDA… 

ERGONOMIE. Drobné excesy předčí bohatě obdivuhodnosti STROJE. Hledáček používám s gumovou očnicí kvůli pohodlí, stabilitě a „vnoření se“ do děje. Mikrofonní zdířka pod hranou ukazováčku pravé ruky je shodně nesmyslná, jako u současných Fajnšmekrovek, ale co už. Na mrňavé rýhované kolečko manuálních funkcí to chce jemné ruce chirurgického Kameramana, ale použitelné to JE. Běžec ostření Projektoru už jsem zmínil: a k ovládání při záznamu to asi úplně nepatří. Myslím, že popis KRÁSKY je možno dokončit zvoláním: pro mě jasná kandidátka na KRÁLOVNU FAJNŠMEKROVEK VŠECH DOB…

Sony HDR-TG3. A HDR-TG7. V létě 2008 jsem představil Trojku a o rok později Sedmičku coby MIKRO-EXTRAVAGANCE v celkem zajímavém pokecu s úvodním představením tvarově a ergonomicky podobných miniatur, které je vesměs možno a) ovládat i levou rukou (popis TG7) b) nosit doslova v kapse košile c) podezřívat v jejich určení a tvaru za „špionážní“ prcky a d) mít je FAKT pohotově FURT u sebe. A Pozor: nacházíme se v podstatě na samém začátku éry „chytrých mobilů“ a tedy epochy nahrazování „jen Videokamer“ multimediálními všeuměly à la mobil-FOUN, takže TG3 a TG7 suplují i tohle…

Titanové tělo a de facto ABSENCE TLAČÍTEK činí z TG3 i TG7 strojky s totální spolehlivostí pro ta použití, kde je nutno mít nejmenší REKORDÉR (pro záznam) a být nenápadnější (být špión). Pohotové placaté kamerky mají ve standardní výbavě základnu, do které pasují multifunkčním konektorem na spodní straně šasi. K tomuto konektoru je v kompletní sadě přiložen i USB-kabel. Díky Bohu SONY se ale dá nabíjet i propojit s čímkoli také pomocí přípojných zdířek na pravoboku a kromě SPECIÁLNÍ zdířky AV-výstupu vedle malé zdířky napájení (nabíjení) „DC IN“ je právě na pravém boku ještě (mini) HDMI OUT…

Tlačítek je u TG3 jen PĚT, ale u TG7 pouhé DVĚ (plus "Multi-prstenec"). Dosud NIKDY se zřejmě u přístroje zvaného VIDEOKAMERA, což definuji v každém článku s touto zmínkou, neurodilo tak málo ovládacích prvků! Kapesní miniatura TG3 (ale i následnice TG7 s vestavěnou pamětí) má vpravo na těle POWER, vzadu dvoj-prstenec ZOOM a voliče režimů (Video- vs. Foto-) a kromě VIDEO- a FOTO- spouště v zadním šasi strojku pak už jen 2 podružná tlačítka pod LCD, které chybí u TG7. Pak de facto už vůbec NIC coby prvky, které by se daly připodobnit k tlačítkům ovládání vyspělého přístroje, natož Mr. Sony…

MENU neboli nabídka mašinky je zde na první pokus až triviální, ale pak se začíná jevit přece jen „dostatečnou“. Poučený laik oborem kliká do dotykové obrazovky displeje pro ty patřičné miniatur-ikony, které Sony nabídne. Není to taková EASY-lebeda, jak se může jevit s prvním vstupem do hloubek nabídky, samozřejmě ovládané dotykovým displejem. To tlačítko EASY je ostatně volba nejautomatičtějšího režimu (říkávám dámského) pod LCD. K již zmíněnému ovládání levičkou asi tolik, že pravička nemusí chybět, ale může být indisponována. Brzy přidám článek, v němž bude jedno současné řešení…

HLAVNÍ FUNKCE. Reportážní prcci TG3 i TG7 nahrávají AVCHD VIDEO 1920x1080 s maximem datového toku 16Mbps a při záznamu nebo u foto-režimu umí FOTOGRAFIE o rozlišení buď 2304 x 1728 bodů (Foto-mód) nebo takřka shodný poměr jako u videa (Video-mód), byť tady lze ve Vlastnostech snímku vyčíst 1934 x 1088 bodů. Videozáznam lze nastavit s tokem v SD kvalitě 3, 6 a 9Mb nebo v HD-módech 5, 7, 9 a oněch 16Mb. Bazarový kousek nechť má větší MS-kartu (jiné to bohužel nežere): například 8GB kapacita pojme u 16Mbps jen zhruba 55 minut, samozřejmě bavíme-li se o nějaké vyšší kvalitě Full-HD…

ERGONOMIE a ZÁVĚR. Jednou rukou se prcek ovládá poměrně ekvilibristicky a třeba já se nestydím přidržet si mrně levičkou za vyklopený displej. Snahou natočit všechno pravou nebo levou rukou dochází k nežádoucím třesům ve videu hlavně v jakékoli manipulaci s ovládáním strojku: především zoomem a okolními prvky. Řemínek na zápěstí doporučuji navléknout před každým vyjmutím prcka z pouzdra. Zájemcům ještě pár rad: řemínek u mašinky být MUSÍ, stejně jako nabíječka a multi-základna (DŮLEŽITÝ je i AV-kabel kvůli konektoru); a je-li v sadě i hnědé pouzdro s magnetem, SUPER…

Mimoděk jsme vyfotili kdysi krásnou miniaturu s mobilem SE-K800i, což byl oproti dnešním velechytrým modelům doslova prcek. Srovnání napovídá, cože může potenciální pátrač hledat a hlavně očekávat. Eventuální výsměch kvůli zastaralosti „JEN FULL-HD“ rozlišení záznamu není vůbec na místě. Kdyby čtenář tušil, kolik uživatelů používá dodnes všechno možné s tzv. DV-PAL maximem, možná by „zíral jako puk“. Autor povídání má nejraději mazlíčka z první části článku, ale například HDR-TG3 už pořídil do sbírky i každodenního užití TŘIKRÁT. Pohotový prcek má 230 gramů a v mé "psí ledvince" nezavazí…

Drobné připomenutí KRÁSNÉ HISTORIE VIDEOKAMER sepsal Fanoušek Petr Jelínek. Připravuji další Drony, na stole mám světla JUPIO i vodotěsné novinky a v peru spoustu libůstek pro kamery…

P.S.:  Vynasnažím se doplnit experimentální Video-ukázky - skoro bych napsal bláznivé - nechte se překvapit...