MILÁŠCI Petra Jelínka č.4: HDV

VIDEOPÁSKA miniDV je tu s námi UŽ TŘI DESÍTKY LET! Bylo by podlé a nesportovní odsoudit tento PRVNÍ DIGITÁLNÍ FORMÁT (maloobchodně od roku 1995) jako anachronický nebo dokonce jako historickou vykopávku. Videokamery s formátem videí v základní (> 500 linek, od r. 2005) či spíše HDV kvalitě (=1080 linií) jsou dodnes provozovány v nemalých počtech; a nejen v ČR. Autor Webu Petr Jelínek se pokusí nastínit, proč čtvrtpalcová digitální páska se záznamem v lineárním průběhu zatím ještě úplně neupadla do zapomnění, respektive PROČ ji rozhodně NEZATRACUJE Autor článku… 

VELMI STRUČNÉ shrnutí historie tehdy (jak zmíněno výše, na trhu od půlky Devadesátek) převratného formátu miniDV budiž tolerováno jako logický úvod k fenoménu. Tedy v analogové éře nevídanému druhu DIGITÁLNÍHO záznamu videa, které oproti dnes zavedenému chápání nejen mladou generací probíhá LINEÁRNĚ neboli step by step. Polopatisticky to lze vysvětlit jako postupný zápis - každá vteřina s 25ti FREJMY má svých pár milimetrů na pásce a takhle se páska posouvá směrem ke konci její délky; a to v SP režimu (Standard Play) rychlostí asi 18,83 mm/sec, a v LP režimu pak12,55 mm/sec., což mj. představuje u délky 60 minut (při LP je to 90 minut) asi 68 metrů magnetické pásky v kazetě…

A aby nebyla problematika miniDV pásky úplně jednoduchá, její postupný vývoj přinesl hned několik dalších druhů záznamu se shodnou šířkou pásky, tedy 1/4“ neboli 6,35mm. Budeme-li jmenovat hlavně pojmy, určené pro úroveň amatérských kameramanů a fajnšmekrů až ke třídě poloprofesionálních uživatelů, půjde nejspíše o první vysoké rozlišení HDV1 v sezóně 2004 a následnému HDV2 (první má „pouze“ 720p, zatímco druhý už 1080i) z roku 2005 a první typ Sony HDR-FX1. Vyčerpání tématu budiž v doplnění zkratek DV-CAM a DVC PRO (v článku pod odkazem si sjeďte k těmto pojmům níže) a aby byly všechny, doplňme DVC PRO50 čili předchozí PRO s datovým tokem 50Mbps…

Zpět do amatérům srozumitelných vod, pardon pojmů. Formát záznamu miniDV je tedy sice v podstatě plně DIGITÁLNÍ, ale tato „vlastnost“ je reálnou až po jeho „zkopírován“, čili stažení do počítače. Pro pochopení předchozího souvětí doplním, že do přetažení dat na úložiště v PC se stále pracuje s videozáznamem jako s analogovou nahrávkou. Chci-li například přehrát 30. minutu videa, musím převinout všech 29 minut záznamu před hledanou scénou. V praxi to ale nemusí být direktivně chápáno jako nevýhoda, protože pokud je v mechanice kamery kazeta s (například) dovolenou, snadno najdu scénu a plynule přehraji, co chci. Podmínkou k prohlížení obsahu kazet miniDV je logicky funkční přehrávač…

Digitální klip z kartové kamery, kdy každá scéna (REC-STOP) tvoří samostatný soubor, se „vysypáním do PC“ nechová „jako jeden film“: a nepřehraje se tedy plynule s ostatními scénami. Tento stav platí ale jen do chvíle, než si kameraman v tzv. postprodukci spojí chtěné sekvence (klipy, soubory, scény) do jednoho výsledného filmu. K obhajobě páskových kamer ještě dva argumenty: hlavně u HDV-formátu jde o NENÁROČNÝ komprimát na konfiguraci PC. A to dokonce až tak, že jak miniDV, tak i HDV videa se editují doslova „předpotopním železem“ - to dokonce i s 1jádrovým procesorem a frekvencí pod 2GHz…

Druhým argumentem k obhajobě HDV je možnost nahrávat videa přímo na externí HDD, což jednak logicky šetří mechaniku kamer a druhak představuje argument na setrvání Videokamer s jinak obvykle VELMI zajímavým osazením. V praxi to znamená, že STROJ až zanedbatelné pořizovací (zůstatkové) hodnoty může realizovat s profesionální technikou (a pořizovacími náklady) srovnatelné výsledky, to s přihlédnutím k invencím a zkušenosti samotného kameramana. Tím jsem vlastně logicky definoval prodejní úspěch (části) Bazarové sekce našeho Šopíku. Plynule k tématu dne: MILÁŠCI Petra Jelínka, díl čtvrtý…

Sony HVR-S270F (<= zajímavá Video-recenze). OBRYNĚ na více velikostí a (záznamových formátů) DV-kazet. Omrkněme krásy IMPOZANTNÍ - velmi nekonfekční - Videokamery Sony. Rozměry (Š x V x D, cca) 220 a 270 x 530 mm a hmotností 6,3kg (s obří baterií BP-GL95: zmíním ji níže) jde opravdu o pořádný STROJ. Při uchopení za madlo si jeden uvědomí, že manipulace budou o posilovně. Pravda: POMÁHÁ ramenní opěrka konstrukcí, která odlehčuje hmotu MAŠINY. Čtenář mi asi uvěří, že kamkoli vejdu s takto „muskulaturní“ mašinou, vyvolávám údiv a obdiv, protože NEJVĚTŠÍ KAMERAMAN (to asi nejenom na venkově) je BOREC S NEJVĚTŠÍ STROJOVNOU ze všech přítomných, to dá přece rozum… 

Osazení vévodí tři snímače 1/3“ (<= data na Webu B&H) s 1,12MPx na každém, k před nimiž je Objektiv (kopíruji celý název) Carl ZeissVario-SonnarT* s 12násobným přiblížením, třemi prstenci (!) manuálů a obří sluneční clonou s dvojitým mechanismem „vrat“ - coby krytkou s páčkou na levoboku. Výklopný displej sice vyhlíží jako amatérská sranda na „převlečených“ kamerách typu HDR-HD1000, ale obrovitý tubus hledáčku vše usměrní na správnou mez. Na levoboku se po zaučení levička obsluhujícího hračičky může dosyta vyřádit, což „diváci“ z fotek snadno odezírají. Mnohé čtenáře v mládí taky bavilo ovládat bagr, že…

Akumulátory a nabíječka. Autor článku má k dispozici dva druhy článků; s paticemi označenými Sony BP-L a BP-GL. Je patrné z obrázků: velikostí se liší zásadně, kapacitou jakbysmet. BP-L90A má psáno při napětí 14,4V úctyhodných 8,1Ah, tedy asi s rezervou i pro startování motocyklů. BP-GL65 pak dává 4,4Ah, což proti článkům amatérským kamer trčí hodně vysoko. Doplním, že třeba tříhodinová baterie Sony NP-FV70A (AX53 atd.) má 1,9Ah při 7,3V, což kupeckými počty logiky k hladině napětí vychází asi na 1Ah přepočtu na cca 14 Voltů. Neboli i menší AKU je asi 4,5x mocnější oproti zmíněné kapacitě amatérské FV70A. Zcela mimo amatérský segment je i patice a duální nabíječka: viz obrázky…

Jestli to ještě vydržel nadšený fanoušek oboru - který není zrovna profík - přejděme k záznamovým médiím. Do této krasavice lze použít „normální“ čili malé miniDV kazety, ale pro delší akce je praktičtější velká DV kazeta. Má sice shodnou šířku pásky, ale díky návinu pásky v kazetě umožní až 184 minut záznamu. SLOŽITÁ a obdivuhodná mechanika na malé kazety je tady vyšperkována k demonstraci lidského umu a důvtipu. Podobně jako u mého dalšího MILÁŠKA (viz text níže) HVR-M25U je soustava mechanického výtahu, unášečů, kladek a dalších součástí univerzální pro obě velikosti digitálních kazet a co se týká formátů, tam je variant ještě více (viz výše)…

Nebudu zdržovat povídání s nevídanou ukázkou vyjmenováváním všech možností manuálů té OBŘÍ krásky. Ale přiloženou fotodokumentací alespoň naznačím páčky a hejblata na levoboku, včetně rozsáhlého „arzenálu“ pod informačním displejem za otevíracími dvířky. A aby toho nebylo málo, jsou umístěny i vpředu pod objektivem a na posuvném držáku výklopného LCD, který je současně osazen objímkou na mikrofon vpravo a obrovským tubusem hledáčku vlevo. Ten má mimochodem samozřejmou regulaci dioptrií obsluhy a nepřehlédnutelnou očnici „à la sloní ucho“ v mini provedení. Doplním, že shodně s jinými profesionálkami NUTNO do XLR zdířky připojit externí mikrofon; a že reproduktor kontroly audio-stopy je u pravého ucha… 

Plynule přejděme ke stacionární variantě multifunkčního DV-zařízení v podobě vymakaného profesionálního DV-rekordéru Sony HVR-M25U. Přiznám, že si „přihřívám polívčičku“ za sekci Bazaru s nabídkou GENIÁLNÍHO nástroje k digitalizaci VŠECH záznamů na kazetách, které mají šířku pásky 1/4“ čili 6,35 mm. Dlouho nazpět jsem jej získal od „TV-Borce“ a kápnu-li božskou, k archivaci je sice fantastický, ale naše záchrany vzpomínek mají jiný systém a tím jsme došli k názoru, že je škoda držet u nás tak SQĚLOU mašinu s tak (pro nás) diskutabilním využitím. Čtenář odezírá - opět je tady DVOJITÁ mechanika na velké i malé DV-kazety, kontrolní displej na předním panelu a všechny přípojky…

BOMBASTICKÝ univerzální páskový DV-rekordér Sony HVR-M25U má přehršle hejblátek na přední straně šasi a všechny možné zdířky na „Zadečku“. Odezírejme ze snímků, že HDMI nebo Fire-Wire zde MÁME, LANC coby ovládání kabelem také, analogové a digitální vstupy i výstupy jakbysmet. Pomineme-li, že si uživatel musel sehnat tzv. BNC-konektory (redukce) a „držet Basu“ s pradávnými způsoby AV-spojení, symbióza s výše představenou kamerou je příkladná. DIGITALIZACE všech záznamů na zmíněných čtvrtpalcových páskách je mj. díky náhledovému 2,5“ monitoru pod nakládací škvírou kazetových mechanik pod kontrolou. Neboli: obsluha nemusí přepínat při práci v počítači na velký PC-monitor SW, stačí kuk na displej…

Čtenářům, kterým zatím nepřipadá pojem VIDEOKAMERA přebytečný a vědí, PROČ, poskládal Fanda Petr Jelínek

Mimochodem: kdo by věděl o rekordéru Sony HVR-MRC1 ke koupi nebo jej může nabídnout, hledáme jeden.