JVC HM1: Solidní výkony i bez hledáčku!?

Tradici odkazů na související texty doplní redigující Správce historií značky JVC v naší firmě i v čR. Náš první a dosud provozovaný kamenný obchod jsme získali na přelomu let 1993/94 a jako specialista na videokamery od počátku jsme nabízeli i tradiční produkty JVC. Ve druhé půli 90. let ale vývojová, výrobní a obchodní politika (přinejmenším pro naši malou zem) Victora způsobila výpadek v našem sortimentu, ale od roku 2003 se značka vrátila do vitrín naší prodejny s plnou parádou. Následovalo několik úspěšných let co do prodejnosti i druhé místo mezi konkurencí Canon-JVC-Panasonic-Sony (a druhdy i Sharp, Samsung, Hitachi či Sanyo), ale přiznejme, že úzkou vitrínku, kterou u nás obsazuje na pomyslné hanbě vždy aktuálně nejméně prodávaná značka, má nyní právě JVC. Personální (ne)zajišování CZ-centrem tzv. produkáky, ale i cenová politika v rámci Evropy je právě u JVC dlouhodoběji dost šizena. I přes dílčí výhrady ke značce samotné - vzpomeňme na opravdové propadáky typu GZ-HD7 nebo foákovský MG575 - zůstává velkým hráčem přinejmenším díky své bohaté historii v oboru. Dodejme, že z doprodejových modelů stále nabízíme duo HD5/6 (což JE rozhodně stále VELMI dobrá hodnota za vynaloženou cenu); a ze současného sortimentu nám nechybí HM200 ani dnes představená GZ-HM1, která si mimo jiné nevedla zle v nedávném porovnání 4 mušketýrů (2. díl je zde). Slovo má Honza…

Po jarní recenzi JVC HM400 se nyní opět podívejme na tuto japonskou firmu a představme si letošní nejvyšší model a přímého nástupce „čtyřstovky“, prodávaného na evropském trhu pod názvem GZ-HM1. Že se jedná o Full HD kameru asi již není potřeba zdůrazňovat, stejně jako fakt, že kamera umí formát AVCHD; datový tok 24Mb také v nejvyšší amatérské třídě nikoho nezaskočí. HM1 ovšem nabízí i některé libůstky, které již zdaleka tak samozřejmé nejsou a spousta točičů je jistě ocení. (Poznámka editujícího Správce: Radili jsme se, čím oživit dnešní Honzovo povídání, aby se neopakoval nebo nemusel odbýt svou recenzi prostým konstatováním, že kromě vnitřní paměti píše téměř o HM400. A právě libůstky, o nichž je v českém éteru tak málo, zvolil náš kolektiv jako ono zmíněné oživení.) Takový časosběrný záznam je dnes naprostou raritou, s níž se dají natáčet opravdu velmi zajímavé zrychlené záběry dlouhotrvajících dějů. Rychloběžné nahrávání se snímkovou frekvencí až 500fps naopak dovoluje kreativcům točit zpomalené záběry rychlých a většinou krátce trvajících situací. Začněme ovšem pěkně od začátku…

Videokamera JVC HM1 se oproti předchozímu modelu HM400 příliš nezměnila. Hlavní výsadou čili doplněním se stává dvojitá vnitřní pamě, dosahující úctyhodných (ale i u konkurence volitelně možných) 64 GB. český web JVC uvádí při maximálním datovém toku možnost nahrát až 8 hodin a 34 minut, což ovšem při zběžném výpočtu tak nějak nesedí. Při datovém toku 24Mbps nahraje kamera každou vteřinu asi 3 MB a do 64 GB se takovýchto asi-vteřin vleze 21333, tedy 5 hodin, 55 minut a 33 vteřin. Kromě vnitřní paměti lze samozřejmě zvolit záznam na paměové SD-karty. Podporovány jsou SDHC karty (tedy do 32 GB), a to s třídou záznamu Class 4 a více. Drobným vylepšením prošel dle českých stránek JVC prý také snímací čip, HM1 ukrývá CMOS s úhlopříčkou 1/2,3 palce a s 10,62 miliony pixel. Ale tady je v technických datech takový guláš, že se raději odvoláme na zahraničí. O vlásek lepší, ale přesto stále příšerná, je „maxi-šířka“ záběru. Oproti loňskému modelu JVC to vylepšilo jen o 2 desetiny mm, takže minimální ohnisková vzdálenost (v přepočtu na 35 mm kinofilm) je 48,3 mm; a rozsah 48,3-483 mm…

Ostatní parametry kamery zůstaly v zásadě zachovány. Objektiv s označením loga KONICA-MINOLTA HD LENS má 10násobné optické přiblížení, světelnost v rozsahu 2,8-4,5, průměr závitu doplňků 46 mm a samozřejmě také optickou stabilizaci obrazu. Rozměry a hmotnost jsou naprosto totožné, tedy 67 × 72 × 135 mm (Š×V×D) při 400 g bez akumulátoru a karty, čímž se tato kamera řadí do nadprůměrné kategorie, co se týče velikosti a váhy (Poznámka redigujícího: na webech JVC se lze opět jen VELMI těžko dopátrat správných údajů. Nechme proto Honzova čísla jako vyhovující.) Aby výrobce nový model od starého viditelně odlišil, evidentně zvolil stříbrné tělo. Posouzení, zda tato změna vede k lepšímu či nikoli, je na každém z potenciálních zájemců. Jinak zůstalo vše při starém, od rozložení ovládacích prvků, přes umístění konektorů až po samotný výklopný LCD panel (2,8" a celkem 207kPx). Zakončeme tento spěšný průřez výbavou kamery odkazem na recenzi HM400, ve které se pan Jelínek tomuto tématu věnuje velmi podrobně (Poznámka redigenta PJ: aspoň si zde opět zopakují i nově příchozí, kdože jmenovitě to tu stále chodí s kůží na trh :-D)…

čemu nebyl věnován přebytek pozornosti v předchozí recenzi - tedy již výše zmíněné čtyřstovky - je ovládací MENU, takže si ho projděme trochu podrobněji. Po aktivaci příslušným tlačítkem se zobrazí nabídka vybraných funkcí a úplně na konci čtyři podsložky, ve kterých jsou umístěny méně využívané funkce. V manuálním režimu (samozřejmě to až po jeho aktivaci) navíc přibude složka s názvem MANUÁLNÍ NASTAVENÍ. Zde jsou např. scénické režimy (Portrét, Sport, Ohňostroj…), vyvážení bílé barvy či redukce protisvětla. Ovládání závěrky, clony, ostření i expozice mají své vlastní tlačítko SET, takže je v tomto menu nenalezneme. HM1S nabízí i dvě pomocné funkce, peaking pro přesnější ruční ostření a tzv. zebru, zobrazující přepálená místa v obraze. Videokamera ještě dále dovoluje v nabídce zapnout již zmíněnou kompenzaci protisvětla, tele makro (vysvětleme jako ostření i s najetím zoomu na detail zblízka) a několik digitálních a obrazových efektů (ty doporučujeme raději ponechat až na práci v počítači při následné editaci)…

Jak už se zmínilo výše, v základní nabídce MENU stojí za zmínku záznam vysokou rychlostí a tzv. intervalové nahrávání. Těmto funkcím se ovšem udělá prostor až za chvíli. HM1 nabízí také detekci obličeje, fotografování série fotek anebo nastavení úrovně mikrofonu. Do samozřejmostí pak patří volba kvality obrazu (4 stupně jako u HM400), omezení digitálního zoomu nebo filtr proti větrům (zde toliko coby přírodních proudění vzduchu :-D). V záložce NASTAVENÍ ZOBRAZENÍ lze objevit mj. volbu jazyka, seřízení data a času, případně jasu a podsvícení monitoru. Další ze záložek je ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ. Zde je hned první pozicí zajímavá možnost volby rychlosti sériového pořizování fotek. Při podržení spouště umí kamera 2, 7 či 15 snímků za vteřinu. Při dvou rychlejších módech je ale limit na "pouze" 6 fotek v sérii. Dále je v této složce i vypnutí indikačních zvuků, automatické vypínání přístroje a obnovení továrního nastavení. Třetí záložkou je NASTAVENÍ PřIPOJENÍ - z názvu vyplývá, že lze navolit kompozitní, komponentní a HDMI výstup. V poslední složce NASTAVENÍ MEDIÍ patří mezi důležité volby úložiště k nahrávání videí a ukládání fotek. Vybírat lze samozřejmě mezi vestavěnou fleš-pamětí a paměovkou, přičemž obě lze v dalších povelech formátovat nebo jen promazávat…

O kvalitě videí a fotek z HM1 již asi není nutno mnoho psát. Více se lze dočíst v recenzi HM400 a hlavně ve 4-srovnání čtyř letošních modelů pro fajnšmekry. Proto se zaměříme na dvě z libůstek, jež nejsou v dnešní době zcela obvyklé. První z nich je časosběrné nahrávání, které dovolí zaznamenat dlouhotrvající děje krátkými klipy. Vše se natáčí samozřejmě ve Full HD kvalitě. Princip tohoto intervalového nahrávání je jednoduchý: kamera uloží každý snímek za předem zvolený čas, čímž se ve výsledku výrazně zrychlí video. časový rozestup mezi jednotlivými snímky lze u HM1 nastavit 1, 2, 5, 10, 20, 40 a 80 vteřin. Podle českého návodu je tak video zrychleno při intervalu 1 vteřina 30×, při 80 vteřinách prý dokonce 2400×. Podle našeho zkoumání však asi někdo při překladu návodu zapomněl na evropskou snímkovací frekvenci, protože kameře stačí na 1 vteřinu zrychleného záznamu pouze 25 framů, takže zrychlení se pohybuje mezi hodnotami 25 až 2000krát. Tato funkce byla dříve poměrně běžnou součástí kamer, ovšem dnes na ni výrobci zapomínají, což je samozřejmě škoda, protože natočit východ slunce, rozkvétající květinu či pečící se kuře (:-D) bez této funkce není jednoduché. Vše se samozřejmě nahrává bez zvuku...

Druhou zajímavou funkcí - by z výsledků už diskutabilnější - je rychloběžné nahrávání. JVC umí zaznamenávat krátké klipy s vyšší snímkovací frekvencí. Volit lze mezi 100, 250 a 500 snímky za vteřinu. Tento režim ovšem neprobíhá v oné plné kvalitě, kamera zde VELMI výrazně sníží své rozlišení. Při nejvyšším 10tinásobném zpomalení (dle návodu) udává JVC rozlišení 640×72, což se nám sice z poměru stran HODNě nezdá, ale jednoznačně to svědčí o mizerné kvalitě takového videa. Navíc ani tenhle zpomalovací 10tinásobek není pro opravdu rychlé děje, jež by člověk potřeboval podrobnější, nijak dostatečné, takže touto funkcí výrobce nikoho příliš neohromí. Na druhou stranu pravé vysokorychlostní kamery, které umí ve slušné kvalitě zaznamenat například 1000 (ale třebas i 10.000 a více!) snímků za vteřinu, stojí řádově minimálně stovky tisíc, takže nemůžeme od kamery za zlomek této ceny, a to navíc primárně určené k jiným účelům, očekávat zázraky. Více informací k názornému pochopení lze nalézt v tradiční Galerii ukázek…

V Exploreru funkční: kurzor PC-myšky nazve, klik zvětší

Galerie ukázek (odstavec Správce z Honzových materiálů). Oživme stránky soubory ukázek, jaké se těžko najdou jinde v českém éteru. Kromě znovu opakovaného odkazu na 4-srovnání, kde je zřetelně odhaleno nejslabší místo HM1čky (totiž NE-širokoúhlý objektiv), ale i slušná kvalita Fotek i s ostrostí detailů v plném rozlišení, mrkněme právě na libůstky kamery. Zleva lze pod 1. snímečkem po kliknutí PC-myškou stáhnout (čili přehrát) efektní intervalové snímání přímo z výlohy naší prodejny. Při klipu o délce téměř 10 vteřin a intervalu 1s se jedná logicky o 25tinásobek doby záznamu, tedy 250 vteřin. Druhou video-ukázkou zde budiž diskutabilní režim zrychleného nahrávání, tady s frekvencí 100 snímků za vteřinu. Pokud se totiž zkoušely další stupně zrychlení, na monitoru byly vidět pouze jakési výřezy z mazanic, jež nabízíme pod Videosnímky s pořadím 3 a 4 (zleva). Následují čtyři Videosnímky (políčka z videa) z cyklistického výletu Honzy, kde je demonstrován i rozsah transfokátoru. Jako VÝJIMEčNÝ bonus vkládáme klip, jejž jsme umístili na známý server - představuje 15 hodin všedního dne (a noci), po nastavení intervalu 80 vteřin na jeden snímek: celý klip má jen necelou minutu a NÁZORNě předvádí právě použití této vymoženosti…

Firma JVC se rozhodně za svůj nový nejvyšší model amatérské třídy nemusí stydět. GZ-HM1S patří momentálně mezi nejlepší videokamery na trhu. Dodejme ještě malé upozornění, že písmenka v označení „SEU“ a podobná - respektive jejich (ne)vynechání - nerozhodují o ničem: popsal se tu model HM1 čili jeho verze pro náš region a záměna s (ne)dodržením písmen vč. čísla nehrozí. Velkou nevýhodou oproti konkurenci se jeví i ve srovnávací recenzi 4 mašinek vcelku logicky absence hledáčku, naopak jako výhodu tu musíme zmínit velký snímací čip a rozumnou cenu. K pozitivům lze ale oproti konkurenci dodat přesně podle srovnání čtyř mušketýrů ojedinělou kolíbku transfokátoru, NE-patlací displej (protože NE dotykový), klasickou míru botičky pro doplňky (by s montovacím adaptérem) a v neposlední řadě rozhodně video- i foto- výsledky, kterými si stojí v horních patrech hodnocení mezi věhlasnými jmény konkurence. Snad se náš japonský Victor do příštího roku zase poučí od těchto soukmenovců a hledáčkovou kameru do své nabídky přidá také, budeme zvědavi…

Technická data videokamery GZ-HM1: na stránkách českého zastoupení JVC...

Nezapomeňte - kamenná speciálka má recenzované přístroje za DOBRÉ ceny!

Zajímavou stříbrnici od JVC popsal všem našim čtenářům: Jan Holub.

Kolegu, taktéž fandícímu Kometě i bicyklu, redigoval: Petr Jelínek...

Za upozornění na chybičky předem děkuji (@-klikněte mi do pošty)..