Topics and tags
JVC HD10÷40: bez hledáčků a bez novot!
Úvod od Správce PJ: Victorka se zkratkou JVC kulhá. Pryč je sebevědomí někdejší matičky disků. Zapomínán je vklad do světové elektroniky. Glanc kalí pachu neodhadu vývoje. První výrobce, jenž dal světu opravdové kartovky, má sebevědomá hesla o své produkci, ale jeho prodejnost klesá v přímé úměře s výbavou, nemožností většího výběru i pověstí značky. Honza, který nasazuje každodenně kůži v brněnské základně, mrkne na poslední výkřiky JVC. A tradičně přidejme ON-LINE prodej…
Zakončení předmluvy PJ: odkazy na souvislosti v tomto webu už zvládne Honza sám: tož mu předám slovo. Při loňském uvedení nejvyšších z HD strojů japonského Victora, modelů HD3 a HD7, tedy jedněch z prvních harddiskových kamer s vysokým rozlišením, proběhlo také představení Full HD MPEG2 formátu s datovým tokem až 30Mbps. V té době firma JVC prohlašovala tuto kompresi za nejlepší a po technické stránce nejkvalitnější ze současných formátů. Ostatní výrobci si to ovšem pravděpodobně nemysleli; a raději se drželi užívání a zdokonalování jednotného formátu AVCHD, který je plně kompatibilní s Blu-Ray technologií (převálcovavší HD-DVD) a v současné době dokáže vyprodukovat datový tok až 24Mbit za sekundu. MPEG2 užíván JVC měl a jistě stále ještě má své výhody, ale co se tak trošku v ranku předpokládalo, se stalo skutečností. Victor tedy představuje svou první kameru s AVCHD kompresí GZ-HD10 a také svou úplně první kameru s duálním záznamem GZ-HD30. V praxi to znamená, že má uživatel možnost zvolit si nahrávání ve Full HD MPEG2 nebo AVCHD formátu…
Vzhledem se popisované kamery prakticky neliší od nedávno recenzovaných modelů GZ-HD5 a HD6. čím se ovšem odlišují od sebe výrazně, je značka objektivu. Zatímco předchozí HD-modely měly (vesměs) objektiv Fujinon, model HD10 je osazen objektivem poměrně velmi známé firmy (i když možná z malinko jiného oboru) Konica Minolta. U modelu HD30 si JVC dodalo objektiv "vlastní". U obou typů má sestava čoček desetinásobné přiblížení, u HD10 v rozsahu od 3.2 do 32 mm (v přepočtu na kinofilm 42.2 až 422 mm) při světelnosti F1.8-2.5, u HD30 potom 4.5 až 45 mm (v přepočtu na kinofilm 50-500 mm) při světelnosti F1.8-2.2. Za oběma typy objektivů se potom nachází CMOS snímač, v prvním případě vcelku malý o úhlopříčce 1/4.5 palce s celkovým počtem 1.84 milionu pixelů, v případě druhém již poměrně velký snímač 1/3 palce s 2.68 miliony bodů. Určitou nevýhodou může být elektronická stabilizace u obou modelů, která rozhodně oproti loňským průšvihům dostála výrazného zlepšení, ovšem pořád jí něco málo chybí k výkonům optické stabilizace konkurence. Pro doplnění důležitých informací o objektivu ještě musím zmínit průměr závitu 43 mm pro použití filtrů nebo předsádek a vestavěnou krytku otvíranou páčkou vpředu pod objektivem…
Velikost a tvar videokamer odpovídá současným standardům harddiskovek. U obou modelů shodné rozměry 71 x 68 x 123 mm doplňuje váha bez akumulátoru 430g u HD10 a 440g u HD30. Těla jsou přiměřeně velká, takže se dají velmi slušně přenášet a zároveň se pohodlně drží i ve větší ruce. Ovládací prvky jsou rozmístěny na typických místech, kamera se spustí otevřením displeje, k obsluze manuálních funkcí a procházení menu slouží joystick na levém okraji výklopného panelu. Na HD10 se nachází LCD s úhlopříčkou 2.7 palce o rozlišení 123 tisíc bodů. HD30 má LCD o chloupek větší, 2.8 palce; a s vyšším rozlišením 207 tisíc bodů. Ani jedna z letošních HD-novinek JVC bohužel nemá hledáček, takže jedinou harddiskovou kamerou s hledáčkem od JVC stále zůstává HD7. Jako ve všech kamerách s pevným diskem je uvnitř ukryt malý 1.8" harddisk; a to o velikosti 40 GB u HD10 a dvakrát tak velký u HD30. Obě kamery jsou navíc označovány jako hybridní, což v praxi znamená, že umí nahrávat video i na micro-SD karty. Ty musí mít tzv. minimální rychlostní třídu Class4 a maximální testovaná kapacita, kterou momentálně udává výrobce, je už dnes celkem standardních 8GB…
Na těle obou kamer nalezneme všechny standardní a důležité konektory. V přední části se pod krytkou nalézá USB výstup, nad ním pak vysocesvítivá dioda. Vpravo vepředu se potom dá objevit jeden z mála rozdílů v osazení. Zatímco HD10 zde skrývá pouze mikrofonní zdířku, HD30 potěší i 3.5 mm zdířkou pro sluchátka. V horní části kamer jsou umístěny mikrofony pro snímání stereofonního zvuku a pod krytkou se schovává botička pro uchycení příslušenství se standardním rozměrem. Ve spodní části se naopak dá objevit závit pro stativ a vedle malinká škvírka pro micro SD kartu. Zadní část přístrojů opanovala propojení do všech možných druhů zobrazovacích zařízení. Běžný audio- i video- výstup do televizí s běžným rozlišením, videí nebo DVD rekordérů, komponent a také běžné (=velké) HDMI pro připojení k LCD či plazmovým televizím s vysokým rozlišením. Vše je srovnáno pěkně pod sebou. Ještě pod těmito konektory se nachází také zdířka síového adaptéru. Ten slouží jak pro nabíjení akumulátoru přímo v přístroji, tak může také napájet kameru bez baterií…
Ke každé z těchto videokamer je dodávána jiná baterie. Zatímco HD10 má v základní výbavě pouze akumulátor BN-VF808, HD30 dostala do vínku článek s dvakrát vyšší kapacitou, tedy VF815. Jinak se výbava v ničem neliší, obě kamery dostane zájemce včetně síového adaptéru, USB-, AV- a RGB- kabelu, dálkového ovládání a ramenního popruhu. Samozřejmostí u českých prodejců je také český návod a CD se softwarem pro úpravu videa a fotografií pořízených kamerami. (Poznámka PJ: Západoevropská zastoupení JVC zřejmě poskytují jiné nákupní ceny tzv. E-shopům mj. v Německu a Francii. Vyplývá z toho logicky nulová ochrana středoevropských obchodníků. Pomineme-li, že stav je na hranici udání antimonopolním úřadům - je nutno upozornit na neexistenci české DVOULETÉ garance a možné absence českých nabídek v některých modelech právě od firmy JVC, pokud zákazník nakupuje například ve francouzských virtuálních vodách… :-D) Jediné, co se ke kameře určitě hodí dokoupit hned, je brašna a také HDMI-kabel, pokud uživatel má vhodnou televizi s vyšším než základním rozlišením…
Poznatky z praxe začněme u vyššího z modelů HD30. Odklopením displeje se kamera zapne a po nastavení data je připravena k nahrávání. Nejprve je vhodné zvolit formát záznamu. Máme na výběr z již zmiňovaných MPEG2 a AVCHD, kdy každý má ještě další podvolby. U MPEG2 se dá volit mezi 1920x1080 nebo 1440x1080, u AVCHD potom podle datového toku 3 různé hodnoty, přičemž nejlepší má 17Mbit za sekundu a umožňuje nahrát přes 10 hodin videa na 80GB harddisk. Po této volbě se již bez problémů můžeme pustit do nahrávání. Malinko překvapivě vyšlo porovnání obou zmíněných formátů (viz další odstavec). Zatímco logicky by se předpokládalo, že Full-HD MPEG-2 komprese se svým vyšším datovým tokem bude mít lepší obraz, v praxi po propojení kamery přes HDMI s LCD televizí vypadal stejně dobře, možná i lépe, formát AVCHD. Právě z tohoto důvodu je tedy v praxi asi možná lepší používat nový fenomén AVCHD, který je při následném zpracování záznamu daleko kompatibilnější…
Kurzor PC-myšky napoví název i velikost, kliknutí zvětší
Galerie Videosnímků a Fotografií (odstavec PJ). Snímečky vytažené patřičným SW-nástrojem z videa (samozřejmě stačí přehrávač) tentokrát přikládáme v sestavě pro srovnání: Honza pořídil 2x tři klipy a v (téměř) stejném záběru vyjmul obrázky z videa v MPE2-módu a v AVCHD-formátu. Asi nejfrekventovanějším prohlížečem Internet Explorer by měla jít každému čtenáři otevřít kterákoli ukázka v plné náloži v novém okně; a pro srovnání by pak mělo posloužit jednoduché přepínání mezi otevřenými okny (snímečky) ve spodní nebo horní liště prohlížeče (podle nastavení). Nesmrtelné Lego v naší prodejně posloužilo i tentokrát jako předloha a především ve druhém Videosnímku odhaluje brutální aberaci "značkového" objektivu HD30ky. Domnívám se, že dnešní Galerie nepotřebuje více komentářů, než opáčko o zacházení z nadpisu nad tímto odstavcem: přiložením kurzoru PC-myšky se každý snímeček popíše vč. datové velikosti a kliknutím se zvětší do patřičného okna na plnou nálož…
Z důležitých funkcí kamerám prakticky nic nechybí. Manuální nastavení jsou v kameře snad všechny, od nastavení expozice, přes závěrku a clonu až k vyvážení bílé. Navíc kamera nabízí možnost zapnout ZEBRU nebo třeba donastavení úrovně mikrofonu. V logice ovládání není větší problém, na vše se dá poměrně rychle zvyknout a malá drobnost, která potěší oproti předchozím modelům, je nové tlačítko s obrázkem odpadkového koše, pro rychlé smazání scény. Kvalita videa z této kamery je na velmi slušné úrovni. Obraz má po zapnutí X.V. colour velmi příjemné podání barev. Slabinou však u JVC může být nahrávání v šeru. Oproti kamerám se stejně velkým snímacím čipem od ostatních výrobců se ve špatném světle kamera chová hůře, špatně ostří a výsledný obraz je opravdu zrnitý. Žádná kamera natáčet ve tmě neumí, ale například konkurence od Canonu je v tomhle ohledu dále. Abychom nezapomněli na Fotorežim, maximální rozlišení snímků při širokoúhlém záznamu je 3.3milionu bodů, při snímání 4:3 pak pouze 2.6MPx. Vzhledem k absenci blesku a nemožnosti jakýkoli blesk dokoupit však tato funkce ztrácí poměrně dost na významu. Při dobrém světle se s přístrojem dá poměrně slušně zaznamenat momentka, ale pokud bude horší osvětlení zaznamenávané scény, tato možnost prakticky padá…
U HD10 je volba HD-formátů v podstatě velmi jednoduchá. Kamera umí nahrávat pouze AVCHD-módy v rozlišení 1440x1080 a měnit můžeme jen datový tok, maximem je zde 17Mbit za sekundu. Možnosti nastavení a ovládání tu zůstávají úplně stejné jako u HD30, žádná funkce zde nechybí. Rozdíl mezi kamerami v praktickém použití bude hlavně při snímání za špatného světla. Při stejně špatných podmínkách dokáže přece jen dražší model HD30 nahrát lepší záznam. Videokamera JVC HD10 nabízí za slušné peníze odpovídající kvalitu záznamu, opravdu špatným podmínkám se ale musí uživatel vyhnout. Fotografie mají maximální rozlišení 1920 x 1080 při širokoúhlém a 1440 x 1080 při standardním snímání. Jinak platí opět totéž, co u předchozího - vlastně jakoby protichůdně vyššího - modelu. A poznámka před závěrem: Model HD40 má podle všech dostupných informací "pouze" větší kapacitu HDD - 120GB - a čs. zastoupení JVC jej ani na svém webu nenabízí…
Co psát závěrem? U JVC se konečně rozhodli aspoň dílčím podílem uzpůsobit všeobecnému trendu a vydali z výrobních linek konečně harddiskovou kameru s AVCHD. Aby však neztratili tvář úplně, vyjeli také s kamerou s duálním záznamem, takže vznikla volba z formátů vysokého rozlišení v jednom přístroji. Kvalitou obrazu stále ještě malinko pokulhává za velmi silnou dvojící Canon a Sony. Díky své velmi slušné ceně si však své zájemce najít může. Takový člověk neprohloupí, obraz pro běžné domácí točení a přehrávání na Full HD televizorech naprosto dostačuje a rozhodně potěší i oko průměrného home-kameramana. Poznámka PJ: Jisté nuance jakéhosi "slabšího lesku" značky v maloobchodním ranku našeho oboru jsou postřehnutelné velmi snadno; a slábnoucí prodejnost sortimentu ostatně potvrzuje slova z úvodu tohoto povídání. Někdejší slabost k JVC se vytrácí, pověst druhdy renomované značky elektronického ranku klesá a nejen my budeme zvědavi, jak zareagují Japonci na negativní trend…
Odkaz k technickým parametrům videokamer JVC HD10-30 - čs. stránky JVC...
A jak si Honza zvykl, je tu jeho vtípek na závěr: Na jednom předměstí zazvonil u domku chlápek. Otevřela mu paní domu a on povídá: "Paní, umíte souložit?" Ženská mu zabouchla dveře před nosem. Chlápek odešel, ale druhý den přišel zase a situace se opakovala. Když se objevil i potřetí, žena si večer stěžovala manželovi, který se rozhodl, že si tedy vezme volno, zůstane schovaný doma a manželka chlapovi zkusí odpovědět. Druhý den chlápek zase přišel. Když zazvonil, manžel popadl klacek a schoval se za dveřmi, zatímco manželka otevřela. Chlápek: "Paní, umíte souložit?" "Ano, proč se ptáte?" "Tak začněte pravidelně souložit se svým manželem, a mi přestane chodit za ženou."..

Diskutabilní Victorky zredigoval po mladém kolegovi: Petr Jelínek,..
"Žhavé" novinky z boxu tradiční kamerové stáje popsal: Jan Holub.
Za upozornění na eventuální chyby předem příznivcům děkuji (PJ).