DVD-Videokamera Hitachi podruhé…

Dnešním příspěvkem zkusím hlavně moc nenapadat: jednak autora recenze o této
kameře v časopise Stereo+Video (S+V) pana Martina Tarabu a za druhé
sebe sama za pitomosti ve zmíněném příspěvku z března letošního roku…
A teď blíže k opravdovému náznaku recenze…

Krásná a technicky velmi zajímavá strojovna je o něco těžší než běžný
konkurenční stroj (píšou až 990 g s aku-baterií). Opakovatelně vypalovací
a oboustranný DVD-RAM disk (přepisovatelný až snad 10.000x a s životností
nahrávky prý až 30let!) a průměrem 8cm má opravdu kapacitu až 60 minut
(na každou stranu 30 a poté je nutno jej v mechanice otočit) kvalitního
záznamu „FINE“ a každou nahranou scénu si ukládá do „meníčka“
LCD-monitoru jako soubor a podobně se s ním dá naložit při mazání…
V březnu letošního roku jsem (pitomec) napsal, že se záznam dá snad
přehrávat i ve stolních DVD-přehrávačích (dnes toho trpce lituji).
Ne - nelze to přehrávat v žádném běžném DVD-přehrávači ani v kamarádově
NINTAUSu (DVD se schopností přehrávek všech pásem), dokonce se mi
to nijak nehlásilo ani v mojí běžné DVD-mechanice velmi výkonného
počítače…!

Postup práce se „strojem“: odjistíme mechanický EJECT a vložíme DVD-RAM
– disk v jakémsi rámečku. Zaklapneme mechaniku kamery a v módu „Rekordéru“
kamery započneme vlastní práci: po několikavteřinovém čekání (řekl bych
rozhodující odlišnosti – prodlevě snad až 10 sekund před nahráváním)
a zírajíc na nápis „DISC ACCES“ se vždy nakonec dočkáme „zahájení práce“…
Tedy započetí vlastního nahrávání, které má pro citlivého kameramana
nebývalý průběh: Po stisknutí tlačítka REC zobrazí kamera symbol "nahrávání"
a je chvíli potichu, probíhá (pravděpodobně) načítání dat a následně
cítíte v pravé ruce jemné vrnění, kdy mechanika kamery (pravděpodobně)
započala pracovat a laser vypaluje opakovaně každou další dávku dat
na zmíněný DVD-RAM disk (pozor – to jsou ale pouze moje „domněnkové“
vývody)… Nahrávání probíhá řekl bych téměř klasicky (tedy ovládání pravou
rukou jako u každé jiné kamery Mini-DV, D8 apod.) a i přehrávání funguje
nakonec zcela podobně. Jen bych uvedl, že i v průběhu přehrávání se
opakovaně rozblikává kontrolka „Disc-Acces“ při pravděpodobném načítání
dalších dat. A/V-výstupy videokamery jsou kompatibilní s každým běžným
videem nebo TV-přístrojem a dají se tedy určitě použít kdekoli a kdykoli
pro zobrazení výsledků kameramanovy práce. Ale jak napsal ve S+V pan
Taraba, žádné rozhraní Fire-Wire tady bohužel opravdu nenajdete…

Tlačítkem „Disc Navigation“ vždy vyvoláte velmi krásné a přehledné zobrazení
scén k přehrávání – seřazení, a i použití je podobné jako u DVD-přehrávače:
s výjimkou toho, že každou scénu můžete nejen přehrát, ale i okamžitě
vymazat (a to tedy velmi rychle!). Barevný LCD-monitor lze hodně vyklopit
(až nepřirozeně - cca 120 úhlových stupňů) a na jeho veliké obrazovce
(3,5“) je možno vidět mnoho detailů v požadované kvalitě. Zobrazení
nahraných scén je realizováno „oknem“ s úvodním snímkem, datovou kapacitou
nahrávky a taky třeba i zobrazením času nahrávky (a takových „oken“
se vejde do LCD-monitoru Hitachi hodně). Praktické kroky jsou pak následné:
Natočíte několik scén a přejdete k nabídce přehrávání „Disc-Navigation“.
Zobrazenou nabídku jednotlivých scén projdete a dle potřeby ihned vymažete
„nepotřebnosti“ a naopak uchováte „důležitosti“ podle zjištění na místě…
Žádná jiná kamera jakéhokoli systému (včetně micro-MV od Sony) nenabízí
rozlišení jednotlivých střihů na scény a následné zkontrolování a vymazání
úseku bez narušení kontinuálního záznamu nepřerušeného „recordingu“
na pásek kazety …!

A teď to nejdůležitější: Každý střih, který provedete s touto „princeznou“
(tedy i každé přerušení nahrávání), oddělí scénu od kterékoli další
tak, že bez ohledu na délku scény (tedy třeba 5 nebo i 1000 vteřin)
utvoří samostatný soubor s přesně definovatelnou datovou velikostí a
také přesně volitelnými parametry
přehrávání, vymazání atd… Poměrně velká dávka nepřesností v dávném článku
Stereo+Video od pana Martina Taraby nemůže být způsobena jen tiskovým
šotkem – asi měl zmíněný pán přístroj v ruce jen velmi krátkou dobu
(já jsem jej testoval celý víkend a s dalším kusem budu zase určitě
chytřejší)… Záznam lze opravdu „setříhat“ přímo v kameře, ale jak píšu
(tady všude a opakovaně), vlastně žádný střih neděláte, protože pouze
seřazujete jednotlivá okna záběrů bez toho, že byste měnili nějak umístění
nahrávky na disku. Nejde tedy o lineární nahrávku systémem jedna za
druhou v časové ose, jak jsme si zvykli u všech ostatních systémů! A
o možnostech fotografování (999 fotek v jednom rozlišení na každou ze
dvou stran disku) se nebudu rozepisovat, protože jsem stále toho názoru,
že fajnšmekr nefotí digi s poměrem stran 1280x960…

A všem potenciálním zákazníkům chci vzkázat absolutně příznivou zprávu:
I přes veškerá „ujištění“, že v Rakousku stojí DVD-Hitachi cca 70.000
korun a přes všechny informace (např. S+V) o ceně až 2.000,- USD za
přístroj jsme před deseti dny dodali zákazníkovi tuto „bombu“ za krásných
45.000,- Kč (korun-českých!) včetně naší drobné marže… Každému dalšímu
zákazníkovi jsme ochotni přístroj dodat nejen za naši (a doufejme
i bezkonkurenční) maloobchodní cenu (zhruba stejnou), ale také právě
zhotovujeme jakýsi „český návod k používání“ a jako jediní v kraji
vedeme i DVD-RAM – disky do těchto přístrojů (ale vážně: 60-min. DVD-RAM
stojí klidně přes tisíc korun, kdo by to vedl)…

Závěrem? Nemám co dodat, viděl jsem opravdový náznak budoucnosti…
Tedy podle mého názoru alespoň náznak videokamerového „Future“ v naší
branži… Možnostmi zpracování ukazuje Hitachi DZ-MV100E náznak
snad nepříliš daleké perspektivy pohyblivých obrázků digitálů a to
mě velmi fascinuje.