Topics and tags
DIGI-veletrh CeBit: Hannover 2003

Oproti loňskému roku byla účast na letošním DIGI-super-veletrhu v německém Hannoveru podmíněna (alespoň u mě) osobní investicí - jel jsem „do Němec“ individuálně vlastním autem a skoro všechno si platil. To ale neznamená, že bych si svátek digitálního světa užil nějak méně kvalitně! Snad Všechny rozhodující i méně důležité firmy světového byznysu „elektroniky, digitální techniky, softwaru a tak“ viděti na jednom místě! No: není to fantastické?!?
Dnešní příspěvek budiž prvním sdílením dojmů účastníka velikého svátku progresu současného spotřebního světa. Své hlavní INFO dělím hned úvodem na tři velké skupiny: VIDEOKAMERY (v čele s digitály), Fotoaparáty (spíše pouze digitály) a To ostatní (nejen mobily)...

Dnešním povídáním se chci podělit o zážitky první kategorie mého rozdělení…
Podle abecedy je prvním velikánem trhu videokamer nepochybně Canon: jeho stánek byl dostatečně důstojný i na letošní výstavě. Přestože jsem už podezříván, že jsem „agent“ zmíněné firmy, nemohu než konstatovat, že současná řada se jeví (konečně) jako zcela „nediskutovatelná“. Tak povedený a uzavřený sortiment (vztaženo na poměr ceny a výkonu) má pro letošek opravdu pouze Canon! Vystavoval na CeBitu všechny nové modely včetně digitálních fotoaparátů a působil opravdu honosně! Kromě nové „spotřební“ bezkonkurenční řady MV-600/600i/630i/650i nabízí (stále neokoukané) „dlaňovky“ MV-5i/5iMC coby nejmenší mini-DV světové produkce (380g!) a jako mezistupeň k nejvyšším modelům jedno- a tří- čipové produkce začal letos nabízet novinkové MVX-100i/150i.
Podlouhlé kamery s CCD 1,33 MP (2,5“ versus 3,5“ LCD) připomínají spíše nedávnou řadu „MX“ od firmy Panasonic a jejich určení vlastně rozumím spíš coby doplnění sortimentu tam, „kde byla díra“, než jako převratnou mimořádnost. Ukládání statického snímku (1280x960) na SD-karty a 16-ti násobný ZOOM sice zaručují jistý nadstandard, ale i tak mám pocit, že si spíš Canon v momentálním pocitu úspěchu jaksi „vyhodil z kopýtka“ - optický stabilizátor u novinek nenabízí a cenová hladina (plánované MOC bezmála 35 a 40 tisíc) zase až tak oslňující není! Jenže - nejen Jelínek se určitě může mýlit…
A cestou do „vyšších sfér“ připomeňme určitě excelentní jednočipovou „princeznu“ MVX2i, o které jsme psali novinkově v článku 
Strojovny s 3-mi CCD jsou zastoupeny stejně jako loni dvěma modely: stálicí s výměnnými objektivy
Canon má tedy nejvyspělejší řadu „Handy-CAM“, nejmenší a nejrozkošnější miniatury do dlaně, excelentní jednočipové princezny i poloprofi-stroje na úrovni - a to vše s nejvýkonnější optikou na trhu. A ještě něco: stejně jako DIGI-foáky, i videokamery Canon letošní řady mají přímé propojení na tiskárny Canon (Direct-Print)! Bude-li tedy „král-optik“ v něčem zaostávat, to se uvidí s eventuálním nástupem DVD-kamer na 8-mi centimetrové disky, kde se k Hitachi připojuje nejen Panasonic, ale i samotný Sony…
Opět podle abecedy je druhým v pořadí (námi dosud často opomíjený) „otec“ systému VHS a spousty dalších inovací posledních 30-ti let, firma s velikými výkyvy (nejen) v oblíbenosti, jeden z gigantů světového elektronického průmyslu používající zkratku svého názvu (Japan Victor Company), JVC. Stánek tohoto výrobce byl hned vedle velikého Sony, jako by tím samotný JVC chtěl naznačit příbuznost k největšímu(?). Nabídka „Viktorů“ je podobně kompletní jako u konkurence, ale navíc zaujala (nejen mě) novým super-kvalitním formátem HI-DEF, kterým chce prorazit právě u videokamer. Nejen kamery s 3-mi CCD totiž mohou mít profesionální výsledky (a s jedním CCD u HI-DEF udává JVC rozlišení šílených 700 řádků)! Pro část svých modelů si u JVC zvolili CCD 1,33 MP, a to mi dost výrazně napovídá původ tohoto čipu…
Nakonec: čím dál větší propojenost „KNOW-HOW“ hlavních gigantů světové elektroniky bude v dnešním článečku ještě citována…
Zatímco katalog JVC v Němčině uvádí ještě 4 druhy analogových kamer (2 systému VHS-C - „s“ a „bez“ LCD - a 2 Super-VHS-C „s a bez“ LCD), sortiment v „mini-DV“ se jeví podobně kompletní jako u konkurence: malé „HANDY-kamery“ (všechny s LCD 6,4 cm a DO, viz obrázek výše) tohoto systému používají CCD-čip s 800.000 pixel a mají 16-násobný optický (700xDIGI) ZOOM a postupně vyšší výbavu od nejnižšího modelu GR-D20E přes D30 (DV-in), D40/50 (postupně DV+Analog-IN, USB, WEB-CAM…) až po D60/70 s ukládáním fotek na SD-kartu (modely D40/50 mají udávané rozlišení foto-režimu stejné jako Canon - 1024x768) a dokonce až i analogového vstupu (D70). Připomínám, že označení přístrojů pro český trh se může lišit. Vyobrazení řady HANDY (vzhledem k identickému designu celé základní řady) jsou zde prezentována jedním obrázkem (o několik řádků výš). Skupinu „MEGA-PIXEL-CAM“ s (pravděpodobně) Canon-CCD-čipem (protože 1,33MP) tvoří v Německém („D“) katalogu modely s SD-kartou pro foto-režim GR-DV400/500/700/4000, přičemž posledně uvedený model už nemá jako ostatní LCD 6,4 cm, ale větší 8,9 cm.
A POZOR! Není-li „D“-katalog pomýlený, JVC udává rozlišení foto-režimů kamer s čipy 1,33 MP na SD-karty až nepravděpodobných (?) 1600x1200 (součin - logicky - dosahuje 1,920.000 bodů)… Tak tady nevím…
Jinak jsem shlédl na stánku JVC i tzv. dlaňovky (podle způsobu držení v dlani „na výšku“) ze zřejmě nejrozsáhlejší nabídky této kategorie současného CAM-světa…: JVC (nebo spíše já) totiž rozděluje mini-kategorii na „dlaňovou“ a „mini-dlaňovou“! Mezi modely pak nalezneme GR-DX 25/35 (LCD 6,4cm, „35“ má DV-in), DX55 (s LCD 8,9 cm), DX75 (foto na SD 1024x768) a DX95 (s foto jako 75-ka, navíc s LCD 8,9 cm).
Mnou nazvaná „mini-dlaňová“ kategorie je katalogově zastoupena modely GR-DVP8/P9 (bez a s „IN“), kde nalezneme dokonce opět 1,33 MP CCD, ale „pouze 10-násobný ZOOM, žádný závit na objektivu a zvláštní rozměr LCD - úhlopříčku 5,1 cm…
Opět prezentujme mini-kategorii jedním vyobrazením…
Třetím z velikánů sortimentu videokamer (i podle abecedy) je tradiční Panasonic. Protože budeme všechny rozhodující značky (brzy) rozebírat podrobnějšími výčty sortimentu a parametrů, omezím se (opět) pouze na informaci o dojmech z výstavního stánku velikána…
Fascinující a veliký! Matsushita-Panasonic dostál svému jménu! Kromě běžného sortimentu domácí „spotřebky“ (tady nemám na mysli mikrovlnky nebo vysavače, ale spíš například TV, VCR či audio) nabízel (nejen pro mě) zajímavé videokamery: ZMENŠENÍ a VYLEPŠENÍ - tak bych charakterizoval letošní modelovou řadu DS i GS.
Zatímco u nejlevnějších modelů pro rok 2002 (DS29/30) se dalo najít velmi málo funkčních nebo estetických kladů, letošní řada (DS60/65) je nejen menší, ale hlavně elegantnější a funkčnější: stále černobílý hledáček je výsuvný a výklopný nahoru podobně jako u veškeré další konkurence (GS-ka a jejich klady a zápory popíšeme jinde).
Ale (ale!) to hlavní se skrývá v dražší „pětašedesátce“: v cenové kategorii cca 23 tisíc (MOC) nabízí ukládání fotek na SD-kartu! A protože většinu hlavních novinek jsme naznačili už v prvních zmínkách o veletrhu 
A brzy o něm napíšeme víc: už jen ten tříčipový mazlíček, jenž jsem držel v ruce, to bude pro movitější fajnšmekry NěCO EXTRA!
čtvrtým v rozhodujícím „kvartetu mušketýrů“ sortimentu videokamer je „BOSS bossů“, SONY: stejně jako loni umístěná i znázorněná (kuželová kupole) Expozice tohoto giganta na mě působila jako výstava spousty notebooků s občas „jaksi nedbale položenou“ videokamerou. Jenže - zatímco některé naše Internetové „obchody“ už mají ve své nabídce nové modely, my budeme popisovat "jakékoli bližší zkušenosti", až budeme mít opravdu "jakékoli bližší zkušenosti"…
Zatím alespoň naznačme, že cenová kategorie „těsně pod 20 tisíc“ zřejmě bude od Sony i nadále neobsazena, ale nejlevnější model bude (snad?) s MOC pod 25 tisíc, a to je také určitě jistý "zákaznický" pokrok… Modelové řady kamer mini-DV zde prezentujme alespoň dvěma obrázky – nástinem řady „Handy“ DCR-TRV14 až 33 a novinkovou řadou s neuvěřitelnými dvěma (!) megapixely (a tím i odpovídajícímu foto-rozlišení až 1600x1200) na CCD-čipu DCR-TRV60/80!
I pro firmu Sony a lepší orientaci všech našich čtenářů připravujeme kompletní přehled celého sortimentu letošní nabídky, podobně jako i pro ostatní výrobce. Současný trh je nejen velice komplikovaný, ale skrývá čím dál víc „splývání“:
Například: skoro už veřejným tajemstvím dnešní „čímdálvícunifikované“ doby je třeba i to, že veliký Sony osazuje své objektivy CARL-ZEISS optikou Canon (a nepřizná se a nepřizná!), zatímco třeba takový Canon dodává pro letošní řadu „MV6xx“ s CCD-čipy 800.000 pixel tyto snímače právě od firmy Sony (a ten se klidně přizná!)…
Neodpustím si závěrem prvního většího povídání o digitálním svátku v Hannoveru obrázek krásné a geniální hračky jednoho z vůdců světového pokroku - mnohamotorového robota AIBO od Sonyho (který tam i tančil). Tak tohle bych si fakt koupil, hračička bych na to byl a děti mám! Jen mít trochu více „tunelářský“ hlavní zdroj příjmů, viďte (ono totiž „robo-pso-štěstí“ koštuje něco přes 2000 EURO)…
Další pokračování napíše brzy: Petr Jelínek